Tu otázku položí snad každé malé dítě, když v zoologické zahradě uvidí zebru: „Mami, tati, proč je ten kůň pruhovaný?“ Rodič je obvykle v dané chvíli trochu v rozpacích a podá neurčitou odpověď o maskování před lvy či jinými predátory. Jenže s pruhy zeber je to poněkud složitější.

Otázka zebřích pruhů vrtala hlavou již britskému přírodovědci a zakladateli evoluční teorie Charlesu Darwinovi (1809–1882). V současnosti má věda k dispozici několik hypotéz, které by jejich existenci mohly vysvětlit.

Jednou z nich je zmíněné maskování, ale přiznejme si, že černého a bílého pozadí na afrických savanách příliš nenajdeme. Zebra je ovšem stádní živočich a pohyb pruhů ve stádu může predátora zmást.

Podle některých vědců pomáhají černobílé pruhy pod horkým africkým sluncem lépe regulovat teplotu těla, podle jiných se zebry pomocí specifických pruhů navzájem poznají.

Poslední výzkumy však naznačují, že charakteristické zbarvení zeber může mít zcela jiný důvod.

Už před dvěma lety společná práce maďarských a švédských vědců naznačila, že pruhy na zebrách slouží k odhánění hmyzu. Podle této studie se světlo odráží od tmavé srsti a vodorovně ve vlnách proudí ke zraku much. Na tento druh světla hmyz reaguje nejvíce.

U bílé srsti naopak badatelé pozorovali nepolarizované světlo, a tvrdí proto, že bílé koně mouchy obtěžují mnohem méně než jejich tmavosrsté příbuzné. Experimenty poté ukázaly, že pruhované zvíře je hmyzem napadáno nejméně.

Nyní se k výzkumu vrátili američtí experti z Kalifornské univerzity. Ti se na problematiku pruhů podívali skutečně důkladně. Nejdříve si zmapovali výskyt zeber a jejich příbuzných, celkem se jednalo o sedm druhů.

U každého z nich podrobně popsali vlastnosti pruhů, zejména jejich intenzitu a tloušťku. Poté přišlo na řadu srovnání biotopů, ve kterých dané druhy žijí. Šlo o to, zda preferují lesnatou krajinu, nebo třeba step či savanu.

Mezi proměnné se počítal i výskyt predátorů a v neposlední řadě i bodavého hmyzu.

Vědci pomocí výzkumu vyloučili všechny hypotézy až na jedinou. Podobně jako jejich evropští kolegové došli k závěru, že pruhy plní ochrannou funkci před dotěrným hmyzem. A nejen to, pásy na těle mají zebry specializované.

Pruhy kolem břicha svým rozložením chrání před známými mouchami tse-tse, zatímco jinde na těle jsou uzpůsobeny tak, aby odradily otravné ovády. Oba druhy hmyzu navíc přenášejí nebezpečné choroby.

To, nač vědci přišli, možná už dávno vědí některé domorodé kmeny, jejichž příslušníci na svůj dobytek také kreslili pruhy.

Samozřejmě, že se nabízí otázka, proč nejsou podobně pruhovaná i jiná africká zvířata. Takový ovád si rád smlsne i na krvi lva či jiné šelmy.

Detailní výzkum ukázal, že srst zebry na rozdíl od jiných zvířat je velmi krátká a hmyz se skrze ni dostane velmi snadno. Pruhy tak zebrám dodaly ochranu trochu jiného druhu než je hustá a dlouhá srst.