Francouz Louis Jacques Mandé Daguerre představí světu 9. ledna 1839 techniku, která umožní kreslit obrázky světlem, způsobí tím ohromnou senzaci. Co se potom děje v malířských kruzích? A kdy jeho slavný vynález daguerrotypie dorazí do Čech?
Malíři se po vzniku fotografie v roce 1839 rozdělí do dvou táborů. První pochopí svoji šanci, jak vydělat víc peněz, druzí ale hlasitě povykují: „Přijdeme o práci!“ Mají pravdu, bohatých, kteří se nechávají za drahé peníze portrétovat, ubývá.
Proč by to dělali, když mohou získat svůj obrázek levněji a rychleji?! Roku 1856 se francouzský malíř Auguste Ingres (1780–1867) a další pařížští umělci obracejí na stát se žádostí, aby fotografování úplně zakázal. Roku 1862 dokonce vzniká ve Francii Liga malířů proti fotografům.
Pokouší se o snímky
Cesta kresby do Čech je nečekaně rychlá.
S daguerrotypií, předchůdcem fotografie, se jako první Čech setkává profesor pražské university, fyzik Ferdinand Hessler (1803–1865) na svých cestách po západní Evropě koncem léta 1839. V ročence Jahrbuch für Fabrikanten und Gewerbtreibende, Physiker, Chemiker, Techniker, Pharmacenten, Oekonomen u.s.w., na rok 1840 (II. díl, ročník 1839) potom uveřejňuje její technický popis a na podzim 1839 už se sám pokouší o první snímky.
Rozostřená rodinka
Když na podzim 1839 přijede nejvyšší purkrabí Království českého Karel Chotek (1783–1868) do Mnichova, postaví se i s celou rodinou před fotografický aparát.
„Karel Chotek se oblékl do slavnostního oděvu a vzal si svoje nejvyšší vyznamenání, Řád zlatého rouna,“ uvádí Petr Pavelec z Národního památkového ústavu.
Na snímku ze 4. listopadu 1839, který lze považovat za dosud nejstarší u nás dochovanou portrétní daguerrotypii, osoby ale rozhodně nevypadají dokonale.
Sám Karel je na fotografii, nalezené v roce 2010 na zámku Velké Březno u Ústí nad Labem, rozostřený a rozmazaná je i jeho dcera, která si během expozice zřejmě strčila prst do pusy.
