„Ne, Max přece nic neudělal!“ brečí chlapec a zoufale objímá svého psa, který mu olizuje ucho. Otec položí synovi ruku na rameno. „Je to pro jeho dobro,“ zašeptá, ale dětský nářek tím neutiší. Naopak ještě více zesílí, když do místnosti vstoupí veterinář s injekcí v ruce…
„Pokud je to jen trochu možné, pošlete nebo vezměte svá domácí zvířata na venkov, než bude pozdě.
Pokud se tam o ně z nějakého důvodu nemůže nikdo postarat, bude pro ně nejlepší, pokud je necháte utratit,“ čtou nevěřícně Britové leták s názvem Rada majitelům zvířat.
V předvečer vypuknutí druhé světové války v létě roku 1939 ho vydá nově založený Národní výbor pro zaopatření zvířat během náletů.
Zoufalý krok
Obyvatelé Velké Británie jsou vyděšení. Další světový konflikt je na spadnutí a všichni se bojí, jakých hrůzných rozměrů může nabrat. Krátce po německé invazi do Polska, v září roku 1939, se v rádiích ozývá varování, že jídlo možná bude vydáváno na příděly.
A pouze pro lidi, samozřejmě. Lidé začínají panikařit. „Než abych vystavil svého miláčka utrpení a hladu, to raději ať zemře,“ rozhodne se mnoho zoufalých majitelů zvířat.
Chtějí smrtící injekce
Londýnem se 3. září toho roku rozléhají sirény a chovatelé berou veterinární ordinace útokem, aby dopřáli svým zvířátkům rychlou a bezbolestnou smrt.
„Byla to jedna z věcí, které lidi museli udělat, když se dozvěděli, že vypukla válka – odvézt děti do bezpečí, zatemnit okna, zabít kočku,“ podotýká současná britská historička Hilda Keanová.
Není to pro ně lehké rozhodnutí, ale strach, že je nebudou moci uživit, je silnější. Noviny se brzy začnou plnit dojemnými smutečními oznámeními:
„Vzpomínáme, Jolo, náš sladký a věrný příteli, uložený k věčnému spánku 4. září 1939, abychom Tě ochránili před útrapami války. Krátký, ale šťastný život – 2 roky, 12 týdnů. Odpusť nám, kamaráde.“
Začíná bombardování
To nejhorší ale teprve přijde. V září roku 1940 nacistické Německo vypouští na Londýn a další britská města první bomby. Lidé se bojí o své životy i životy svých blízkých, včetně zvířecích kamarádů. „Usmrcení vašich zvířátek je velmi tragické rozhodnutí.
Nepospíchejte s ním, dokud to nebude nezbytně nutné,“ naléhá deník Daily Mirror. Marně. Během pouhého týdne londýnští veterináři utratí zhruba 750 000 psů, koček a dalších domácích zvířat! Současná novinářka Christy Campbellová dodává: „Byla to opravdová tragédie, úplná katastrofa.“
