Doporučí vám je v lékárně, maminka i reklama v televizi. Pro lepší střevní mikroflóru baštěte probiotika, říkají. V jogurtech, v tabletách, kde jen to jde.
Reklama navíc výhružně podsouvá, že kdo nezobe, je hazardér, který nedožije důchodu. Nové výzkumy však naznačují, že všechno je jinak a probiotika často nijak nepomáhají a jako podpora při užívání antibiotik mohou dokonce škodit.
Mylné představy
Každý má v trávícím traktu přibližně 1,5 kg bakterií, které mu pomáhají trávit potravu, rozkládají škodlivé toxiny a vyrábějí látky, které tělo potřebuje k životu. Vinou stále sterilnějšího prostředí však střevní mikroflóra řídne a ztrácí pestrost.
A právě tento deficit slibují vyrovnat bakterie v jogurtech, kefírech a dalších výrobcích. Komu to nestačí, přizobává potravinové doplňky s probiotiky, směsí živých bakterií, jenž mají posílit unavenou mikroflóru.
Vlivem reklamní masírky jich přibývá a prodeje letí nahoru, přestože experti jsou skeptičtí. „Většina lidí věří, že stačí dát si každý večer jogurt a střevní problémy jsou vyřešeny, navíc jsou chráněni před nachlazením.
Jenže tak to nefunguje.“ říká profesorka Dr. Patricia Hibberdová. Také Dr. Simon Gaisford je skeptický:
„Je zbytečné to kupovat, protože žaludek vše zabije.“ A i kdyby nezabil, dávka probiotik v takovém jogurtu je proti armádě „domácích“ bakterií zcela bezvýznamná.
Střeva migranty nepřijímají
Co se děje ve střevech při užívání probiotik zkoumá izraelský tým pod vedením imunologa Erana Elinava.
Během první části pokusu skupina dobrovolníků po vyšetření kolonoskopií a endoskopií měsíc užívá probiotický přípravek s 11 kmeny bakterií a poté znovu podstoupí vyšetření. Výsledky zveřejněné 6. září 2018 v časopise Cell jsou překvapivé.
Mikroflóra přijala probiotické bakterie pouze u třetiny osob, u ostatních se projeví značně xenofobně a migranty z potravinových doplňků odmítne, takže prolétnou zažívacím traktem bez sebemenšího efektu.
„Tvrzení, že probiotika koupená v supermarketu pomáhají univerzálně a každému, je empiricky špatné,“ říká Elinav. Střevní mikroflóra každého člověka je unikátní, její složení se utváří už v raném dětství a zůstává víceméně neměnné.
„Dokonce i geneticky identická dvojčata mají poněkud odlišnou sestavu střevních mikrobů,“ říká renomovaný biolog Jeffrey Gordon (*1947). Někdy mohou navíc nevhodně zvolená probiotika vyvolat prudké alergické reakce.
Zejména když Gordonova studie prokáže, že mlékárenské podniky často přidávají do jogurtů místo lidských zvířecí bakterie. Je s nimi sice méně práce, ale i v případě, že neuškodí, je jejich probiotický efekt nulový.
Antibiotika umožní okupaci
Ještě hůř dopadne druhá část studie, testující účinek probiotik podávaných po léčbě širokospektrými antibiotiky k rychlé obnově střevní mikroflóry. Testovací skupina je rozdělena na tří částí.
Mikroflóra první je ponechána, aby se zotavila vlastními silami, druhá dostává probiotika, třetí pak dávku své vlastní mikroflóry odebrané před podáním antibiotik.
Ukazuje se, že v tomto případě probiotika dokonce škodí. Poté, co antibiotika smetla původní mikroflóru, probiotické baktérie střevo rychle kolonizují.
„Probiotika poté silně a vytrvale bránila návratu přirozené mikroflóry do původního stavu a to podobu až šesti měsíců,“ uvádí Elinav. Zcela opačný účinek je přitom pozorován u třetí skupiny.
V jejich případě se střeva vrací k normálnímu stavu během několika dnů. Takže probiotika ano, ale jen pod lékařským dohledem a vždy přizpůsobených konkrétní osobě, nikoli zázračné univerzální všeléky ze supermarketů.
