Případ oběšeného faráře Sobka stále provází velký strach. Strach obyvatel Petrovic z oné noci i strach jen na tehdejší události vzpomínat, natož pak o nich vůbec hovořit.
Přesto všechno se ale začala v roce 1993 podezřelá smrt děkana Sobka vyšetřovat, což přineslo celou řadu velmi znepokojivých zjištění.
Jeho tělo bylo zohaveno
Děkan Sobek zemřel 25. dubna 1950 na místní faře a podle oficiální zprávy se oběsil. Kolem jeho smrti však už tehdy byla celá řada nejasností. Bývalá služebná na faře si totiž pamatovala, že pan farář měl krátce před svým náhlým skonem velké obavy.
Navíc se na faře ve chvíli, kdy se měl Sobek oběsit, svítilo, ačkoliv ráno byla světla zhasnutá. Tělo pana faráře prý odřezávala služebná s panem kaplanem.
Vyděšená žena si přitom všimla, že farář byl pořezán na genitáliích a jeho tělo bylo zohaveno takovým způsobem, že si to nemohl udělat sám.
Další podezřelou okolností byla i skutečnost, že služebná na faře i sestra pana Sobka následující den po jeho smrti zaspaly ranní mši. Už tehdy se nabízela teorie, že je někdo úmyslně uspal nějakou chemickou látkou.
O tom svědčilo i usnutí psů na faře, které se už ale nepodařilo probrat k životu.
Byl několikrát zatčen a vyslýchán
Navíc lékař, který byl povolán k ohledání těla pana faráře, se na místo dostavil s mnohahodinovým zpožděním a na mrtvolu se vlastně ani pořádně nepodíval. Už to je samo o sobě velmi podezřelé.
Vždyť onen lékař se vlastně zdráhal k mrtvému vůbec přijít, a to i přesto, že jej dobře znal. Lékařova dcera si ale dodnes velmi dobře pamatuje, že její otec po příchodu domů velmi plakal a že o celé nešťastné události nechtěl vůbec hovořit.
V archivech ministerstva vnitra se později našly dokumenty, které dokládaly dřívější zatčení pana faráře i jeho výslechy. Sobek totiž nechtěl spolupracovat s nastupujícím režimem, což se mu zřejmě stalo osudným.
Dopis, který jej vyděsil
Když jedna ze služebných na faře později vzpomínala na poslední dny faráře Sobka, vypověděla, že Sobkovi při jednom výslechu zabavili klíče od fary a už mu je nikdy nevrátili. Jen čtrnáct dnů před smrtí pak farář dostal dopis, který ho skutečně vyděsil.
Služebnou pak důrazně nabádal, aby neustále zamykala. Když potom došlo k „sebevraždě“ pana faráře, byla jeho smrt sice formálně vyšetřována, ovšem žádný zápis se nedochoval. Služebná také nezapomněla zdůraznit, že se jí tehdy nikdo na nic neptal.
Jako by vyšetřovatelům vůbec nezáleželo na tom, aby farářovu smrt objasnili. Sice se na místě pohybovala spousta kriminalistů, ale očividně je zajímaly úplně jiné věci.
Báli se jeden druhého
Je tedy více než zřejmé, že si farář Sobek nesáhl sám na život. Kdo byl ale jeho vrahem? To se nejspíš nikdy nedozvíme, i když leccos už tušíme. Vždyť i několik desítek let po oné neblahé události měli svědkové strach vypovídat.
„Vy si nedokážete představit, jaká to byla doba. Vždyť my jsme se báli jeden druhému svěřit,“ řekl později smutně jeden z nich. V roce 2006 tak bylo vyšetřování oné tragédie zastaveno pro nedostatek důkazů.
Přesto se později objevila dvě jména, která mohla patřit pachatelům. Ta prý ale byla známá již v padesátých letech, jen se je nikdo neodvážil vyslovit nahlas.
Skutečně to byla vražda
A pak tu byl dopis až z daleké Kalifornie, ve kterém stálo: „Tak vám píši, co mi maminka říkala o tom, jak kdysi oběsili faráře Sobka, bylo to více než otřesné…“ Napsal jej muž, který pocházel z Petrovic a kdysi emigroval z Československa.
Jeho svědectví je tak více než zajímavé. Od své matky se při jedné z jejích návštěv dozvěděl, že farář Sobek byl skutečně zavražděn. Žena byla prý dokonce nepřímým svědkem oné tragické události.
Hned ráno po Sobkově smrti ji totiž probudily služebná a sestra pana faráře a prosily ji, zda by jim nepomohla odříznout tělo mrtvého.
Ženy prý tehdy v noci nebyly omámené, to si později vymyslely na svou obranu, ale za zavřenými dveřmi slyšely vrahy faráře Sobka. Dokonce je pak viděly odcházet a moc dobře tedy věděly, o koho se jedná.
Vrahové neunikli spravedlnosti
O mnoho let později tak konečně padla jména Němec a Wolf. Tito muži se měli na faře objevit už několikrát předtím a nutit faráře ke spolupráci. Když je odmítal, vyhrožovali mu, že ho to vyjde velice draho, což se nakonec také stalo.
Po oné tragédii prý oba muži povýšili a úspěšně šplhali po stranickém žebříčku. Ani oni ale nakonec neunikli spravedlnosti, protože oba zemřeli za velmi podivných okolností. Jednoho snad přejelo auto a druhý měl spadnout pod vlak.
Nečekaná smrt obou pachatelů naháněla místním pochopitelně velký strach. I to byl jeden z důvodů, proč se vyšetřovatelé o mnoho let později setkali s tak silnou neochotou zdejších obyvatel vypovídat.
Obyvatele Petrovic ovládl strach
Bylo tak více než zřejmé, že místní věděli, nebo alespoň tušili, kdo byl za smrt faráře Sobka odpovědný, jen o tom ze strachu nechtěli hovořit. Ani my tak dodnes s určitostí nevíme, kdo zavraždil statečného faráře.
Jediné, co je nad slunce jasnější, je skutečnost, že se v žádném případě nejednalo o sebevraždu, ale o prachsprostou krutou vraždu, která bezezbytku splnila svůj účel.
Obyvatelé Petrovic dostali strach, který je neopustil ani několik desítek let po oné tragické události.