„Sluneční kotouč vychází, aby zahrnul svojí přízní Nefertiti…“ vypráví nápis v prázdné Achnatonově hrobce nad slunečním městem Achetatonem. Pochází z doby, kdy vládce svoji manželku ještě zbožňoval. Královnin politický vliv ale sílí a trumfne i manželův.

A tomu se to nelíbí…

Bez své manželky Nefertiti (asi 1370–1330 př. n. l.) se faraon Amenhotep IV. (vládne asi 1353–1336 př. n. l.) zpočátku nepouští do ničeho důležitého. „Na mnoha nápisech a nástěnných malbách je zdůrazněna naprostá duševní shoda mezi králem a královnou,“ píše Jacq. Je to pravda nebo přetvářka? Vznešený původ přece není zárukou, že si manželé nebudou lézt na nervy. Malíři ale nešetří výjevy, ve kterých si pár dokazuje vzájemné sympatie polibky a objetím. V prvních letech soužití se opravdu milují.

Mohla za krach manželství nemoc? Co tedy způsobilo dramatickou proměnu jejich vztahu? Někteří vědci z vyobrazení faraónovy velké hlavy usuzují, že trpěl vodnatelností mozku a díky tomu byl psychicky nevyrovnaný.

Právě to prý způsobilo roztržku mezi manžely.

Narodí se jim sice postupně šest dcer: Meritaton, Maketaton, Anchesenpaaton, Nefernefruaton, Nefernefrure a Setepenre, ale u nápisů týkajících se dětí chybí jméno otce. „Kvůli nemoci je vysoce pravděpodobné, že nemohl zplodit potomky,“ zní krutý závěr řady egyptologů.

Možné to je. Jiní ovšem sázejí na to, že jde o nepravdivou teorii, byl naprosto zdravý a protáhlou lebku mu malovali jako náboženský symbol.

Panovník homosexuál Achnaton jmenuje ve 14. roce panování svým spoluvládcem Smenchkarea (vládne 1336–1333 př. n. l.), asi nejtajuplnější postavu egyptského starověku, která podle De Motové přišla na svět jako „plod krvesmilného spojení Amenhotepa III.

s vlastní dcerou Sitamun.“ Víme o jeho původu málo, proto se objevují dohady, že se pod tímto jménem skrývala sama Nefertiti.

Současný britský historik John R. Harris si myslí, že o tom svědčí i vápencová deska z Achetatonu (dnešní El Amarna, město, které Achnaton založil na oslavu slunečního boha) zobrazující dva faraony v důvěrné pozici – nejde prý o Achnatona se Smenchkarem, ale s Nefertiti!

Vandenberg zase podezírá Achnatona, že „vnímal Smenchkarea jako svoji manželku, a proto ho také dával zpodobňovat se ženskými znaky.“

Mohli být klidně milenci…

Tajemství poničené mumie Spojení Smenchkarea s Nefertiti ale zní nepravděpodobně. Průzkum rozpadlého hrobu KV55, nalezeného v roce 1907 v Údolí králů, odkryl mumii. Komu patří? Ačkoli nápisy odkazují na královnu Teji, odpočívá tu asi dvacetiletý muž.

Rakev obsahuje symboly faraonské moci, a i když je balzamované tělo hodně poškozené, pravděpodobně máme před sebou Smenchkarea.

Jedna z pověstí tedy definitivně bere za své… Kolem čtrnáctého roku Achnatonovy vlády končí Nefertitina šťastná léta. „Nejpozději od roku 1351 př. n. l. se rodina rozštěpila, přičemž Nefertiti zůstává osamocená, zatímco Achnaton se Smenchkarem i Nefertitinou nejstarší dcerou Meritaton drží pospolu a strojí proti ní úklady,“ nedělá si iluze současný německý autor Philipp Vandenberg. Po Achnatonově boku se objevuje jiná žena, Kije.

Chci znovu vládnout! Historici si dnes kladou otázku, jestli Nefertiti využila situace po Achnatonově smrti (umírá 1336 př. n. l.) a znovu se pokusila uchvátit vládu.

Dopisy chetitskému králi Šuppiluliumašovi (asi 1375 – 1330 př. n. l.) s žádostí, aby poslal svého syna, který by se stal královniným chotěm a vládcem Egypta, přisuzované dosud její dceři Anchesenpaaton, manželce Tutanchámona (vládne 1333 – 1323 př. n.

l.), totiž možná psala sama Nefertiti!

Alespoň s takovým názorem nedávno přišel britský odborník na egyptské dějiny Nicholas Reeves (*1956).