Že Zlín je moravským městem, je fakt, nad kterým se snad ani nemá cenu pozastavovat. Ale mohlo tomu být i jinak.

Klerofašistická válečná Slovenská republika totiž měla své územní ambice směrem na západ, do tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava.

Tehdejší slovenský předseda vlády a jedna z nejtemnějších postav slovenské historie Vojtěch Tuka (1880 – 1946) napsal v roce 1940 memorandum určené Adolfu Hitlerovi (1889 – 1945), ve kterém požadoval připojení oblastí kolem Zlína, Vsetína, Hodonína nebo Valašského Meziříčí.

„Na protektorátní straně hranice žije půl milionu moravských Slováků bez menšinových práv a většinou si přejí připojení ke Slovensku,“ psal ve své žádosti Tuka. Tehdejší deník Slovák napsal:

„Máme naději, že Slováci z Moravy dožijí radostný život ve Slovenské republice. Naše republika se zvětší o více než půl miliónu obyvatel a o značný kus území, které nám patří dějinně i národnostně.“

Myšlenku připojení ke Slovensku podporovali i někteří obyvatelé Slovácka. Zvláště aktivní byl v tomto ohledu spolek Národopisná Morava, v jehož čele stál předmnichovský člen Národní obce fašistické a syn malíře Joži Uprky Jan Uprka.

Ta se do dějin zapsala především jako kolaborující organizace, která podporovala protektorátního ministra školství a osvěty Emanuela Moravce.

Nijak nepřekvapí, že nacističtí pohlaváři na Tukovo memorandum nereflektovali. Jejich cílem bylo především Moravu poněmčit a nikoliv zde rozšiřovat slovanský živel.

Berlín mlčel, i když Bratislava své nároky v roce 1941 zopakovala, tentokrát ještě v širším měřítku. Proti plánu se vyslovil i tehdejší slovenský prezident Jozef Tiso.

Ten měl s moravskými poslanci údajně špatné zkušenosti z dob, kdy s nimi ještě zasedal v pražském parlamentu za první Československé republiky. Podle Tisa se zpravidla jednalo o české nacionalisty. Každopádně, po urgencích Berlín slovenský návrh smetl ze stolu.

Po skončení války však přece jen Zlín jedna změna postihla. Název města byl až příliš spojen s komunisty nenáviděným Baťou a tak se jej rozhodli změnit.

Po vzoru svých sovětských soudruhů, kteří si v SSSR pojmenovávali města podle sebe samých, nesl Zlín od roku 1949 název Gottwaldov podle vůdce KSČ Klementa Gottwalda.

K názvu Zlín, který je v historických listinách poprvé datován už v roce 1322, se město vrátilo po pádu komunistického režimu 1. ledna 1990.