V mincovně Spojených států je počátkem roku 1933 vyraženo 445 500 nových zlatých dvacetidolarových mincí. Dnes jich však existuje už jen 13 a jen jediná je v soukromých rukou. Jak je to možné? Co se stalo? Jaký je příběh nejdražší mince světa?
„Chtěl bych minci tak výjimečnou, aby se vyrovnala kráse těch antických,“ žádá americký prezident Theodore Roosevelt (1858–1919), když má dvacetidolarová zlatá mince po padesáti letech používání získat novou podobu. Návrhem je pověřen přední americký sochař Augustus Saint-Gaudens (1848–1907) a výsledek jeho práce je oceněn jako nejpozoruhodnější umělecké dílo mezi americkými mincemi. Do běhu se nový Double Eagle (Dvojitý orel) dostává roku 1907.
„Všechno zlato sem!“
Potom však přichází Velká světová krize a nový americký prezident Franklin D. Roosevelt (1882–1945), vydává Nařízení 6102. V boji s insolvencí země nařizuje stáhnout z oběhu všechny zlaté mince. Američané jsou nuceni do konce dubna 1933 veškeré zlaté mince vyměnit za bankovky. Následně jsou všechny mince roztaveny do zlatých prutů a ty uloženy v pevnosti Fort Knox. Nově vyražená emise Double Eagle vůbec neopustí mincovnu. Až na dvě, které jsou předány do muzea ve Washingtonu.
Deset ukradených zlaťáků
Postupně se však v aukcích začínají objevovat další a v březnu 1944 zahájí FBI oficiální šetření. Vychází najevo, že mince nebyly roztaveny ihned, ale až do roku 1937 byly uloženy ve skladu. Odtud byly ukradeny a jediný člověk, který k nim měl přístup byl hlavní pokladník George McCann. Od něj se přes philadelphského klenotníka Israela Switta dostalo deset mincí do rukou sběratelů. Během několika let se agentům daří vypátrat a zabavit devět mincí. Všechny jsou následně zničeny. Poslední minci však těsně před začátkem vyšetřování v únoru 1944 získal egyptský král Farúk I. (1920–1965). Ministerstvo financí marně usiluje o její vrácení. Naděje svitne v roce 1952, kdy je Farúk vyhnán do exilu a jeho majetek dán do dražby. Včetně sbírky 8500 mincí. Vláda Spojených států znovu žádá o vrácení Double Eagle a egyptská vláda kupodivu souhlasí.
Léčka na kupce sklapne v hotelu
Mince je stažena z prodeje, jenže vzápětí se po ní slehne zem a mizí na celých 42 let. Stává se posedlostí pro milionáře, krále i kriminální vyšetřovatele. Veškeré pátrání je však marné. Znovu agenti FBI na její stopu narazí až v roce 1996. Podle všeho ji vlastní uznávaný londýnský obchodník s mincemi Stephen Fenton. Pokouší se ji prodat americkému obchodníkovi Jasperu Parrinovi, který tvrdí: „Nezdrží se u mě, obratem ji přeprodám dalšímu sběrateli.“ Schůzku si muži dojednají v pokoji newyorského hotelu Waldorf Astoria. Ve skutečnosti však jde o léčku a kupci jsou agenti FBI. Ve chvíli, kdy má dojít k platbě, je obchodník zatčen a mince zabavena.
Za 9 minut nejdražší mincí světa!
V roce 2001 vláda schválí, že tento exemplář může být jako jediný v soukromém vlastnictví a rozhodne se ho nabídnout k prodeji v aukci . Dva měsíce před teroristickým útokem je mince převezena z vládních sejfů v newyorském Světovém obchodním středisku do pevnosti Fort Knox. Anonymní dražitel za ni 30. července 2002 zaplatí v přepočtu 228 000 000 korun. Aukce netrvá ani devět minut. V roce 2004, dlouho po Swittově smrti, jeho dcera Joan Switt Langbordová přiznává, že v otcově bezpečnostní schránce našla dalších 10 mincí Double Eagle z roku 1933. Ty jsou vládou okamžitě a bez náhrady zabaveny. Rodina se je marně pokouší získat zpět legální cestou. „Existuj krátké období, kdy mohl Switt získat mince legálně,“ tvrdí odborná expertiza. „Mince totiž byly schváleny jako platidlo 15. března a Rooseveltův příkaz vyšel až 5. dubna.“ V červenci 2011 však porota po 5 hodinách rokování rozhoduje, že mince byly ukradeny a patří vládě.
