Houby jsou dobré tak leda jako důvod k procházce po lese a následně do bramboračky. To je jeden z obecně nejrozšířenějších mýtů o houbách. Není divu. I z hlediska výživových doporučení byly dosud houby obvykle umísťovány spíše do kategorie zeleniny.

Výsledky současných výzkumů ale naznačují, že je čas vše přehodnotit a věnovat jim kategorii vlastní.

Houby ve své podstatě nejsou zelenina. Ve srovnání s ní dodá takový obyčejný žampion lidskému tělu pozoruhodné množství bílkovin, fosforu, hořčíku a vitaminu D. Houby jsou navíc bohatým zdrojem vitaminů skupiny B, které zlepšují psychický stav.

Obsahují rozpustné i nerozpustné vlákniny, což napomáhá udržení dobré kondice střev. Jsou i cenným pramenem důležitých minerálních látek, jako je selen, měď a draslík, které potřebujeme pro správný chod organismu.

Jak zvýšit imunitu

Díky vitaminu D sílí naše imunita. Výzkumy totiž ukazují, že některé houby (včetně bílých žampionů), mají pozitivní vliv na imunitní systém. Dokonaleji pak chrání organismus před viry a bakteriemi. Vitamin D společně s vápníkem a fosforem pomáhají lepšímu růstu kostí.

Další studie pak předkládají důkazy možných účinků hub na funkce mozku. Mohly by oddalovat nástup Alzheimerovy choroby i demencí jiného typu. Na několika klinických studiích už byly prokázány preventivní zdravotní účinky hub u infekcí dýchacích cest.

Obsahují totiž silný antioxidant s názvem L-Ergothioneine, který se vyskytuje jak v syrových, tak vařených houbách. Nejvíce ho tělu dodají žampiony portabello a crimini, následovány bílými žampiony.

Lék proti rakovině

Nedávný výzkum ukazuje, že houby (a extrakty z nich) mohou mít silný protinádorový účinek v případech rakoviny prostaty. Nejpozoruhodnější údaje z rostoucího množství dat z klinických studií ovšem ukazují na vztah mezi konzumací hub a rakovinou prsu.

Aromatóza (látka obsažená v houbách) může mít pozitivní účinek v léčbě této nemoci. Tradiční čínská medicína využívá mnoho druhů hub už po staletí. Jednou z velmi ceněných je druh z rodu cordyceps. Současné výzkumy odhalují možnosti této houby v boji s rakovinou.

Tyto houby najdeme v Číně, Japonsku, Koreji a Thajsku.

Zázračná čínská houba

Houby cordyceps se dnes pěstují uměle, cordicepin tak lze snáze získat i pro výzkum. Tým vědců z nottinghamské university se zabýval účinky tzv. cordicepinu na buňky. Díky jejich výzkumu bude snazší zjistit, na které druhy nádorového bujení zabere, jaké dávky budou potřebné a s jakými dalšími léky jej bude vhodné kombinovat.

Houba cordyceps je k sehnání také na internetu. Její cena ale v posledních letech prudce stoupá. Velkým problémem cordicepinu je bohužel jeho příliš rychlá rozložitelnost v lidském organismu, a tedy (prozatím) velmi nejistá účinnost.

Houba cordyceps je k sehnání také na internetu.

Pozor na otravy!

Zaměnit jedlé houby za jedovaté je ovšem velice snadné. Jedno chybné rozhodnutí pak může vést až k selhání jater a smrti. Otravy vznikají nejen po pozření jedovatých druhů hub, ale i jako následek konzumace hub přemrzlých, starších, zapařených, případně špatně uskladněných.

Otravy způsobují také houby s vysokým obsahem těžkých kovů a sloučenin, houby ozářené nebo kontaminované. Z tohoto důvodu se nedoporučuje sbírat houby v průmyslových oblastech a poblíž frekventovaných silnic.

Magické halucinogenní houby

Psilocybin, účinná látka obsažená v houbách lysohlávkách, je podobný LSD, má ale slabší účinky. Napodobuje v mozku aktivitu serotoninu, hormonu štěstí. Magické houbičky ale nejsou návykové a jsou mnohem méně toxické než heroin nebo kokain.

Existuje tu však také riziko záměny lysohlávky s jiným druhem houby – například s amanita muscaria, které jsou prudce toxické a mohou zničit ledviny nebo přivodit i smrt.