Dnes je běžně užíváme, i když čím dál méně, ale dalšího století se zřejmě nedočkají. Maximálně se stanou muzejními exponáty. Které věci a proč už lidé nebudou potřebovat?

Brýle

Brýle v podobě, v jaké je známe dnes, pomáhají lidem řešit problémy se zrakem minimálně od 13. století, kdy italští mniši vytvořili první částečně broušené čočky. Už ve starověku si však lidé povšimli zvětšovací schopnosti vybroušeného skla a čtení si usnadňovali pomocí tzv.

čtecích kamenů. Tento převratný vynález je nicméně v poslední době stále více vytlačován kontaktními čočkami stejně jako pokrokem v oblasti laserových operací očí. Je tak možné, že se s koncem století stanou brýle minulostí.

Dárci orgánů

Slovo „transplantace“ původně znamená „něco přesadit“ (rostlinu) z jednoho místa na druhé. I dnes ještě transplantace znamená použití orgánu jednoho člověka, zpravidla zemřelého, pro jiného. Tato definice však pravděpodobně v budoucnosti již nebude pravdivá.

S rozvojem 3D tisku dochází totiž k výraznému pokroku v oboru biotisku tkání. Očekává se, že v krátkém čase bude možné takto zhotovovat i orgány vhodné k transplantaci. Dárci orgánů tak již v blízké budoucnosti nebudou potřeba.

Fotoaparáty

Záliba ve fotografování lidstvo zřejmě jen tak neopustí. To ovšem nelze s jistotou prohlásit i o aparátech, které focení dlouhou dobu umožňovaly. Lidé s aparátem zavěšeným na krku jsou již zkrátka minulostí.

Specializované fotoaparáty budou stále existovat, pár nadšenců bude zřejmě dále fotit analogovými přístroji, ale masově je již zcela převálcovaly fotoaparáty zabudované do chytrých telefonů. Ty má totiž člověk stále po ruce a jejich obsluha je absolutně nenáročná.

Hodinky

Kapesní hodinky vznikly zřejmě z potřeby přesnější časové orientace někdy po roce 1600. Měly vejčitý tvar, proto se jim říkalo „norimberská vejce“. Nejprve byly módním doplňkem pro bohaté, éra dostupnějších kapesních měřičů času odstartovala až v polovině 19. století.

Dnes jsou však stále častěji vytlačovány mobilními telefony, které stejně jako ony ukazují přesný čas. Naději na záchranu však stále mají.

Ještě pořád se najde dost milovníků tikajících (retro) strojků zdobících zápěstí, sportovně zaměřené jedince pak oslovují chytré hodinky, umožňující jim zachycovat jejich sportovní výkony.

Kravata

Tato dříve nedílná součást mužského šatníku, používaná bezmála 350 let, pomalu upadá do zapomnění. Dnes je jejich používání, kromě světa politiky, nejvyššího byznysu a slavnostních událostí typu svatby nebo pohřbu, prakticky jen okrajové.

Vázání kravaty navíc vyžaduje jistou míru zručnosti, na což není v rychlém moderním světě čas a mnohdy ani chuť. Dá se tak očekávat, že v budoucnu už k nezbytným módním doplňkům rozhodně patřit nebude.

Noviny

Už v roce 59 př. n. l. dával Julius Caesar tesat informace o dění ve starověkém Římě do kamene. Na čínském císařském dvoře kolovaly rukopisné věstníky od roku 713. V Evropě pak v 15. století obíhaly psané noviny mezi královskými rody a nejbohatšími občany.

Chudým je zpřístupnil až rozvoj knihtisku. Pro lidi z nejchudších regionů světa jsou papírové noviny dodnes jediným zdrojem informací, ovšem jinde už jsou systematicky nahrazovány zprávami v on-line světě.

Musíme tak jen doufat, že stejný osud nepotká i časopisy a knihy, které mají naštěstí trochu jiný účel.

Rádio

U rádiových stanic dochází už nyní k velkému úbytku posluchačů, informace jsou totiž snadno dostupné na internetu a v chytrém telefonu. Věrní jim tak zůstávají zejména řidiči, kterým zpříjemňují cesty.

I to by se brzy mohlo s očekávaným příchodem samořídicích automobilů změnit. Je však možné, že si „rozhlas“ najde svoji cestu k posluchačům i v budoucnu. Možností je třeba internetové vysílání, jeho formát se však bude značně lišit od toho, co rádiem označujeme dnes.

Uhlí

Tomuto vysoce efektivnímu zdroji energie vděčí lidstvo za mnohé. Bez něj by jen těžko odstartovala průmyslová revoluce a s ní spojený technologický pokrok, doprovázený zásadními společenskými, kulturními i politickými změnami.

Jeho používání ještě nějakou dobu zřejmě poroste, a to zejména v rozvojových zemích, ovšem za stále sílících tendencí nahradit ho alternativními zdroji energie (energie jádra, solární panely a další).

S používáním uhlí je totiž spojeno příliš mnoho zdravotních, ekonomických i ekologických rizik.