Domů     Praví a nepraví zimní spáči
Praví a nepraví zimní spáči
29.11.2024

Nejlepší variantou, jak přečkat zimu, je zřejmě pravý zimní spánek zvířat neboli hibernace. Spící zvíře sníží svou tělesnou teplotu na minimum, klesne mu krevní tlak a také jeho srdce pracuje pomaleji.

reklama

Současně se zpomaluje i dýchání a rovněž trávicí a vylučovací soustava téměř nepracují.

Největší zimní spáč     

Pravým zimním spánkem spí většinou drobní savci. Největším zimním spáčem je zřejmě sysel, který se do své nory ukládá již na sklonku léta a probouzí se, až když je jaro v plném proudu, v dubnu nebo dokonce až v květnu. Před usnutím se však důkladně vykrmí.

To se týká zejména mláďat, která potřebují nabrat patřičnou tělesnou hmotnost k přečkání dlouhých zimních měsíců.

reklama

Další drobní živočichové     

Tímto druhem zimního spánku spí také ježci, i když zdaleka nikoli po tak dlouhou dobu jako syslové. Vhodný úkryt na zimu si ježci vyhlížejí již v září nebo v říjnu. Pak se začnou pořádně krmit.

Jejich tělesná hmotnost může během jednoho měsíce vzrůst až na dva kilogramy. Podle snižující se teploty pak poznají, kdy už je čas usnout. Do pravého zimního spánku upadají kromě ježků a syslů dále například také svišti nebo plchové.

Ježci si úkryt na zimu hledají již v září nebo říjnu.
Ježci si úkryt na zimu hledají již v září nebo říjnu.

Krátký zimní spánek netopýrů 

Zimním spánkem spí rovněž i netopýři. Zatímco syslové zahajují zimní spánek mnohem dříve než jiná zvířata, u netopýrů je tomu naopak. Ti jsou totiž tak malí, že si velké tukové zásoby vytvořit nemohou.

Z tohoto důvodu usínají mnohem později, většinou až s příchodem prvních mrazíků.

Známým spáčem je také netopýr.
Známým spáčem je také netopýr.

Nepravý zimní spánek     

Do hlubokého zimního spánku naopak neupadají kupříkladu veverky. Ty mají takzvaný nepravý zimní spánek. Prospí pouze nejmrazivější dny. Protože jejich metabolismus tak není zpomalený jako u pravých zimních spáčů, potřebují potravu i v zimě.

Jelikož však v zimě příliš potravy k nalezení není, vytvářejí si zásoby na zimu již během roku. Jejich spižírnu tvoří ořechy a semena jako vynikající zdroj energie, dále houby a nejrůznější plody.

Podobně jako veverky tráví zimu například také bobři nebo ondatry. Oba tito vodní tvorové zásoby na zimu sbírají v průběhu léta a podzimu.

Krtek se v zimě zahrabává hlouběji pod zem.
Krtek se v zimě zahrabává hlouběji pod zem.

Zásoba žížal pro krtka     

Krtci se v zimě prohrabávají hlouběji pod zem, kde nemrzne a lépe se tam hledá i potrava. Pro všechny případy však také oni mívají vytvořenou zásobu žížal. Krtek prospí asi osm hodin denně a po zbytek dne pobíhá v podzemí.

reklama
Zdroje informací: cs.wikipedia.org, myslivost.cz, prirodadokapsy.cz
Foto: Pixabay
Související články
Věda a technika
Rok, kdy léto nepřišlo: Tambora zahalila svět do chladu
Píše se rok 1816 a lidé čekají na léto. Jenže místo tepla přichází déšť, mráz a dokonce sníh. Pole jsou neúrodná, ceny potravin prudce rostou a hlad se šíří Evropou i Severní Amerikou. Za podivným počasím stojí především obrovská erupce indonéské sopky Tambora, která o rok dříve vyvrhla do atmosféry tolik materiálu, že dokáže ovlivnit […]
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
reklama
casopis
věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
Kam s ním? Historie svozu odpadu
Babička se ptá vnoučka, co by chtěl za povolání. Volba je jednoduchá: Policajt. Nebo Kosmonaut. Kovboj! Rytíř Jedi! Ale nakonec to vyhraje zase popelář. Frajer, co jezdí s parádním velkým autem a navíc, a to je nejvíc cool, může jezdit na stupátku! A popeláři jsou frajeři už od roku 1785. Z toho roku pochází nejstarší doklad […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz