Patří k nejnavštěvovanějším lázním u nás. Originální podobu jim dává slovenský architekt Dušan Jurkovič. V letech 1902–1914 tu proto vzniká spousta budov postavených ve stylu lidové secese, třeba Jurkovičův dům nebo Vila Chaloupka. Řeč je o Luhačovicích.
Šlechtický rod Serényiů ve druhé polovině 17. století objevuje prameny u Luhačovic. Ondřej Serényi přiměje mladého lékaře Jana Hertodta z Todtenfeldu (1647–1714), aby prostudoval jejich léčivé účinky.
Hertodt publikuje roku 1669 výsledky výzkumu v knize Tartaro Mastix Moraviae (Moravský bič na usazeninu – bičem myslí léčivou vodu, usazeninou škodlivé látky v lidském těle). Potvrdí v ní léčebné schopnosti luhačovické vody.
![Hudební skladatel Leoš Janáček si Luhačovice zamiluje. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/08/2-1.png)
Analýzu provedou ve Vídni
Roku 1772 se rakouský profesor A. Haslinger dostává do nedalekých Záhorovic na léčení. Zavítá při té příležitosti do Luhačovic a odebere vzorky zdejších pramenů.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Pošle je k analýze do Vídně, kde je zkoumá profesor chemie Jindřich Crantz (1722–1799). Zjistí, že luhačovická voda má trojnásobnou sílu oproti vodě z rakouského městečka Selter. Ta je přitom tehdy nejrozšířenější minerálkou v habsburské monarchii.
![Vlasta Burian jako Anton Špelec Ostrostřelec. Lázně si také oblíbí FOTO: Jaroslav Balzar/Creative CoPublic domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/08/3-12.jpg)
Jezdí sem Burian i Beneš
Inspiraci pro svoji hudbu hledá v Luhačovicích hudební skladatel Leoš Janáček (1854–1928) společně se svojí přítelkyní Kamilou Šteslovou.
Oblíbenou destinací se lázně stávají i pro celou prvorepublikovou honoraci, například československého prezidenta Edvarda Beneše (1884–1948) nebo slavného herce Vlastu Buriana (1891–1962).
Mladá herečka Nataša Gollová (1912–1988) se tu pak účastní tanečních soutěží.