Skoro 380 000 židovských obyvatel se mačká v ghettu, které svou rozlohou pokrývá sotva tři procenta Varšavy. Ghetta bývají přestupné stanice pro polské Židy. Ani ve Varšavě tomu není jinak. I odtud jezdí vlaky do míst, ze kterých není návratu.
Dne 19. dubna před 76 lety ale dochází k něčemu, s čím nacističtí pohlaváři a věznitelé možná nepočítají.
Varšavské ghetto je založeno 12. října roku 1940 v severní části židovské čtvrti. Kolem je vybudována zeď dost vysoká na to, aby zabránila pokusům o útěk.
Životní podmínky jsou zdrcující – lidé nemají dostatek jídla, hygiena a sanitární podmínky jsou minimální. Není čím topit nebo čím se přikrýt. Židé umírají přímo na ulici. Mnohé rodiny vymřou ještě před tím, než jsou deportovány do koncentračních táborů.
Ilegálně za vyšší dobro
Pašeráctví v ghettu kvete. Cílem je sehnat si nejen jídlo, ale i zbraně a munici.
Když ke konci roku 1942 začínají hromadné deportace do vyhlazovacích táborů, v ghettu již existují odbojová hnutí – tyto organizace shromažďují co nejvíce zbraní a připravují se na povstání.
V podzemí se stavějí úkryty nejen pro židovskou „domobranu“, ale především pro zbraně.
Členové organizací jako Židovská bojová organizace či Židovský bojový svaz budují kanalizační spojení mezi existujícími bunkry, a dokonce navazují kontakt s odbojovou Zemskou armádou. Díky tomu se za zeď dostává více výbušnin a zbraní.
Konečné řešení německé otázky
K prvnímu ozbrojenému odporu dochází už v lednu 1943. Židovské bojové organizaci vedené Mordechajem Anielewiczem (1919–1943) se daří díky tomuto povstání pozastavit deportace Židů na celé tři měsíce.
Mordechaj uniká z místa bojů a v dubnu dochází k dalšímu střetu s Němci. V tu dobu je naplánována konečná likvidace varšavského ghetta a deportace zbylých Židů. Akce, která má trvat tři dny, se díky vytrvalému úsilí odboje protáhne na 27 dní.
Když Němci zahájí 19. dubna deportaci proniknutím do ghetta, uvítá je smršť kulek, granátů a Molotovových koktejlů. Němci jsou v nevýhodě, odbojáři znají dokonale bojový terén.
Vykouřit je jako vosy
Německé jednotky však mají dělostřelectvo a plamenomety. Cílem je Židy „vykouřit“ z úkrytu. Urputné boje si vyžádají životy tisíců ukrývajících se Židů. Osmého května je zničen ústřední bunkr na ulici Mila – zde nachází smrt i Anielewicz.
Ukrývající se odbojáři jsou z bunkrů vyhnáni plynem, ohněm nebo páchají sebevraždu, aby unikli smrti v koncentračním táboře. Ghetto je vypáleno a zdemolováno dům po domu a 16. května 1943 Němci hlásí oficiální potlačení povstání a likvidaci varšavského ghetta.
