Některé boje za lidskou svobodu netřímají v rukou vojáci, ale obyčejní lidé, kteří si jdou tvrdě za svým. Tvrdé však někdy bývají i následky a místo získání vysněné svobody skončí akce krveprolitím.
V područí Sovětského svazu
Událost: Maďarské povstání
Kdy: 23. říjen – 11. listopad 1956
Sovětský svaz si nárokoval mnoho území a Maďarsko bylo jedním z nich – a to se řadě Maďarů vůbec nelíbilo. Diktátu z Moskvy se Maďaři rozhodli postavit 23. října 1956, kdy vyšlo do ulic Budapešti na 200 000 lidí.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Ovšem jejich vztek byl přidušen až příliš dlouho. Pokojná demonstrace se tak brzy změnila v násilnou akci a ničení komunistických symbolů, přičemž dav chtěl obsadit i budovu rozhlasu. Netrvalo dlouho a do maďarské metropole dorazily posily z Ruska.
Již druhý den se strhly pouliční boje a 25. října došlo k masakru civilistů u budovy parlamentu. Přesto měli obyvatelé Budapešti navrch. Tanky se dokonce stáhly na venkov. Po vyhlášení neutrality 1. listopadu však přišla druhá a zcela ničivá sovětská invaze.
V čele obřího vojska stál maršál Ivan Koněv (1897–1973), mimo jiné generál druhé světové války a držitel titulu Hrdina Sovětského svazu. Povstání bylo během šesti dnů zcela rozprášeno a počet obětí šplhá do desítek tisíc. O svobodě si mohli nechat Maďaři jen zdát až do roku 1989.
![Některé tanky sovětských jednotek nedopadnou zrovna nejlépe.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/09/1_tank-768x532.jpg)
Když je „sbohem“ sprosté slovo
Událost: Povstání kristerů
Kdy: 1926–1929
Již od 19. století vyplouvaly na povrch v Mexiku silné rozkoly mezi státem a římskokatolickou církví. Ta měla v zemi poměrně silný vliv, což se nelíbilo politikům a zejména prezidentu Plutarcu Elíasovi Callesovi (1877–1945).
Ve 20. letech 20. století se vzájemné vztahy ocitly na bodu mrazu. Bylo jen otázkou času, kdy se situace vyostří. Silně protikatolický Callesův zákon z června 1926 byl poslední kapkou. Zejména hluboce věřící mexický venkov se politickým rozhodnutím vzepřel.
Z prvotních menších konfliktů vzešlo lidové povstání zvané kristiáda, které se v průběhu roku přerodilo v guerillovou občanskou válku. Na jedné straně povstalci popravovali vládní úředníky, na straně druhé vládní vojáci stříleli katolíky.
Umírali kněží i obyčejní lidé, hořely kostely i vsi. Povstání si vyžádalo asi 90 000 obětí. Snahy o kompromis mezi stranami se však táhly až do roku 1937, kdy došlo k novému modu vivendi.
![Kristeři se vzbouřili proti silně protikatolicky naladěné vládě.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/09/2_kristeri.jpg)
My se deportovat nenecháme!
Událost: Povstání ve varšavském ghettu
Kdy: 19. duben – 16. květen 1943
Šance, že se toto povstání dočká úspěchu, byla mizivá, přesto se jeho aktéři odhodlali k projevu mimořádné statečnosti. Ghetta se plnila Židy až k prasknutí.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Varšavské ghetto vzniklo na Den smíření 12. října 1940 a do 16. listopadu se sem museli přistěhovat všichni Židé žijící v jeho okolí. Postupně se tedy zaplnilo asi 400 000 lidmi!
22. července 1942 započalo masivní deportování jeho obyvatel do koncentračních táborů.
![Nacisté byli zprvu velmi překvapení. Zuřiví odpor rozhodně nečekali.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/09/3_nackove-768x530.jpg)
Tu nesli místní Židé s velkou nelibostí a místy se objevovaly aktivity odbojových skupin, avšak s velmi omezenou výzbrojí. Přesto se Židé bránili deportacím se vší parádou.
18. dubna 1943 bylo ghetto obklíčeno nacisty, kterým však zatrnulo, když na ně začaly dopadat Molotovovy koktejly i granáty. Přesto byli nacisté po pár dnech bojů silnější. Přesný počet mrtvých není znám, stovkám Židů se však podařilo uprchnout.