Domů     Potraviny budoucnosti: Co budeme jíst za 20 let?
Potraviny budoucnosti: Co budeme jíst za 20 let?
7.2.2024

Na světě je nás pořád víc a víc. Zároveň se na planetě stále rychleji mění podnebí a s ním i to, co se kde pěstuje. Odvětví, která se zabývají výživou, proto hledají nové zdroje potravy. To všechno způsobí změny i na našem talíři.

Pravděpodobně budeme brzy jíst jinak než dnes. Podívejme se, co na našem jídelníčku může přibýt.

Předloni v listopadu překročilo lidstvo důležitý milník – na planetě je nás už osm miliard. Přitom to není tak dávno, co jsme slýchali, že je na světě šest nebo sedm miliard lidí. Náš počet stoupá pořád rychleji.

Organizace spojených národů (OSN) sice odhaduje, že zanedlouho se tenhle růst trochu zpomalí, ale přibývat bude lidí i nadále. Země ovšem není nafukovací a zemědělská půda také ne. Jak tolik lidí uživit?

Možná začneme jíst potraviny, které jsme zatím přehlíželi, nebo vůbec neznali. Je libo sušenku z cvrčků, salát z mořských řas, nebo klobásu z vypěstovaného masa?

Počet lidí na planetě strmě stoupá, to se odrazí v přístupu ke stravování. FOTO: pxfuel
Počet lidí na planetě strmě stoupá, to se odrazí v přístupu ke stravování. FOTO: pxfuel

ČÍM DÁL VÍC LIDÍ

Po dlouhou dobu naší historie žila na planetě méně než jedna miliarda obyvatel. Té lidstvo dosáhlo kolem roku 1800. Před sto lety překročilo počet dvou miliard. Od té doby toto číslo stoupá závratnou rychlostí.

Na to, aby se populace zvětšila o poslední miliardu, jí stačilo jen dvanáct let. Jak je to možné? Životní podmínky lidí po celém světě se zlepšují, takže žijeme déle než naši předkové a méně často než v minulosti se stává, že by umíraly děti.

Zasloužily se o to pokroky v medicíně i ve veřejném zdraví, lepší hygiena a zlepšující se výživa. Dětí se v některých zemích zároveň rodí pořád hodně (nejvíc v africkém Nigeru – tam má jedna žena dnes v průměru sedm potomků).

Ve společnostech, které zbohatnou, lidé obvykle začnou přibývat pomaleji. Proto se očekává, že se zvětšování populace v příštích desetiletích trochu zbrzdí. Pořád nás ale bude hodně.

ZTŘEŠTĚNÉ PODNEBÍ

Počet lidí ale není to jediné, co se během našich životů rychle mění. Proměňuje se také podnebí a s ním zemědělství – tedy výroba potravin, které jíme.

Poslední desetiletí bylo celkově nejteplejší od té doby, co se začaly teploty před přibližně 140 lety soustavně měřit (zapisovaly se samozřejmě už dřív, ale ne na tolika místech světa a tak pečlivě, aby se daly dobře vědecky porovnávat).

To přináší i nezvyklé výkyvy počasí – častější bouře, povodně a sucha a u nás také zimy bez sněhu nebo dlouhé týdny tropických teplot. V některých oblastech začínají růst plodiny, které tam dřív nerostly.

Třeba na jižní Moravě se už dnes dají pěstovat fíky, olivy nebo kiwi. Jinde je naopak takové sucho, že se tam tradičním plodinám dařit přestává. Změny se projeví i na našem jídelníčku.

Na jihu Moravy už se dnes dají pěstovat fíky, podnebí se proměňuje. FOTO: pxfuel
Na jihu Moravy už se dnes dají pěstovat fíky, podnebí se proměňuje. FOTO: pxfuel

VYJÍT ZE ZAČAROVANÉHO KRUHU

Některé potraviny budou tam, kde byly tradičně časté, stále hůř k dostání. Zároveň bude muset planeta potravy vyprodukovat víc. Pěstování mnoha plodin, které jíme dnes, je velmi neefektivní.

Potřebují pro svůj vznik příliš vody a půdy na to, kolik lidí uživí – typickým příkladem je maso (krmivo pro dobytek musí samo nejdřív někde vyrůst).

Při chovu hospodářských zvířat zároveň vznikají látky, které přispívají ke změně klimatu, a to celou situaci dál zhoršuje.

Vědci, zemědělci i různí inovátoři se proto poohlížejí po způsobech, jak nakrmit víc lidí a přitom u toho spotřebovat méně zdrojů a napáchat méně škody.

Ke slovu přicházejí řešení jako ze sci-fi filmů a pozornosti se dostává i zdrojům, které zatím využíváme mnohem méně, než bychom mohli.

HMYZ – BÍLKOVINY NA NOŽIČKÁCH

Dovedete si představit, že byste si dali jídlo z kobylek nebo červů? Leckterý Evropan se při tom pomyšlení ošije. V některých částech světa je ale hmyz běžnou potravinou. Jí ho až čtvrtina populace.

Častou pochoutkou je hlavně v tropech, protože místní druhy jsou větší a žijí ve větších rojích, takže se snáze sbírají. I v Evropě včetně Česka ale dnes už existují hmyzí farmy.

Hmyz je zdravý – obsahuje vitaminy a spoustu bílkovin, takže je výživný, podobně jako třeba maso. Přitom je méně náročné ho chovat.

Na to, abychom získali kilo hovězího, potřebujeme v přepočtu 400 čtverečních metrů půdy a 20 tisíc litrů vody (to je přibližně 200 napuštěných van). Na kilo kobylek stačí oproti tomu jen 30 m2 plochy a 2,5 litru vody.

Chroupat hmyzí těla ale není potřeba – z cvrčků se například vyrábí mouka, kterou jde snadno použít při pečení. Časem se hmyz možná ve světě stane jednou z hlavních potravin.

Možná jste si na to ještě nezvykli, červi už ale ve světě patří k oblíbené pochoutce. FOTO: Insektenwirtschaft.de/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Možná jste si na to ještě nezvykli, červi už ale ve světě patří k oblíbené pochoutce. FOTO: Insektenwirtschaft.de/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

MASO Z LABORATOŘE – ŘÍZKY, KTERÉ NEJSOU ZE ZVÍŘAT

Hodně se v poslední době mluví také o laboratorním masu. Jeho základem jsou zvířecí buňky, které se místo v těle rozmnožují díky živnému roztoku v laboratoři. Není k tomu potřeba tolik půdy ani vody jako k chovu dobytka a nemusí se u toho zabíjet zvířata.

Geniální vynález? Poprvé se burger z takového masa objevil před deseti lety, zatím se ale tato potravina nikde neprodává ve velkém. Její výroba má totiž i nevýhody. Firmám se zatím nedaří nechávat růst maso v dostatečném množství.

Pěstované buňky také potřebují naprosto čisté prostředí, aby se nesetkávaly s viry a bakteriemi, které způsobují nemoci. A pěstování masa je energeticky náročné.

Kdyby se využívala energie z nešetrných zdrojů, při jejíž výrobě vznikají plyny oteplující planetu, nebyla by to žádná výhra. Zdá se tedy, že v tomto oboru jsme ještě na začátku.

Pokud ale výrobci potíže překonají, možná se jednou dočkáme umělého masa i v supermarketech.

ŘASY A SINICE – OPOMÍJENÉ BOHATSTVÍ Z MOŘE

Další nadějná potravina přichází z moře. Není zas tak nová – v Japonsku a Číně se řasy jedí odedávna v salátech nebo polévkách. Ve spoustě jiných zemí na stole zatím obvykle chybí.

V Česku se setkáváme s výrobky z řasy chlorela nebo sinice spirulina, ale znají je spíš jen fanoušci zdravé výživy. S postupujícími problémy životního prostředí ale lidé přicházejí na možnosti, které řasy skýtají.

Nejen že obsahují bílkoviny a další živiny, ale také jsou velmi nenáročné. K tomu, aby prospívaly, některým stačí slaná voda. To je ve světě, který disponuje nedostatkem půdy a omezeným množstvím sladké vody, hotové požehnání. Otázka je, jak je zužitkovat.

Nejčastěji se řasy a mikrořasy zatím prodávají jako doplňky stravy nebo se přimíchávají do pečiva i do krmiva pro zvířata. Některé druhy nejsou jako potraviny ještě ani pořádně prozkoumané. Na využití svého plného potenciálu tento cenný zdroj potravy zatím čeká.

Řasy už se v jídelníčku objevují dlouho, najdeme je zejména v asijské kuchyni. Ještě ale skrývají velký a zatím neobjevený potenciál. FOTO: Ewan Munro/Creative Commons/CC BY-SA 2.0
Řasy už se v jídelníčku objevují dlouho, najdeme je zejména v asijské kuchyni. Ještě ale skrývají velký a zatím neobjevený potenciál. FOTO: Ewan Munro/Creative Commons/CC BY-SA 2.0

GENETICKY UPRAVENÉ POTRAVINY – MŮŽE NÁM POMOCI KONTROVERZNÍ TECHNOLOGIE?

O geneticky upravených plodinách toho bylo napsáno a řečeno mnoho a desítky let se o nich vedly dlouhé debaty. Tahle technologie funguje ve zkratce tak, že se do nějakého organismu vpraví gen, získaný z organismu jiného druhu.

Vznikne tak nový druh, který má požadované vlastnosti. V minulosti vědci vyrobili třeba výživnější rýži nebo lilek, na který neútočí škůdci. Mnozí lidé se na upravené plodiny dívají s nedůvěrou.

Bojí se, že jsou nezdravé, že by mohly vytlačit původní rostliny, nebo že zkrátka dostatečně jistě nevíme, jestli upravování genů nepovede k něčemu nechtěnému. Tyto technologie se nicméně ve světě pořád využívají.

Dnes se jejich pomocí vědci snaží vytvořit druhy, které lépe obstojí v měnícím se podnebí. Vyvíjí se například pšenice a kukuřice odolná vůči suchu. V Asii se už pěstuje upravená rýže, která dovede lépe snášet záplavy.

PLEVEL – JÍDLO, KTERÉ NÁM ROSTE POD NOHAMA

Slibné potraviny můžeme naopak najít i tam, kde bychom to nečekali – ve škvírách mezi dlažbou, na louce nebo jako nechtěné hosty v záhonku.

Zatímco genoví inženýři se snaží vynalézt odolné plodiny, aby jimi nahradili ty, které kvůli klimatické změně trpí, jednotlivci se můžou zaměřit naopak na rostliny, které odolné už jsou. Ty, které si vesele rostou, i když se o ně nikdo nestará.

Z druhů hojně se vyskytujících u nás jsou to třeba pampelišky, jitrocel, kopřivy, medvědí česnek nebo sedmikrásky. Obvykle kolem nich chodíme bez povšimnutí, a přitom se dají jíst.

Jejich části se dají použít jako zelenina – na salát, do pomazánek nebo do polévek. Naší hlavní potravinou se asi jen tak nestanou, ale můžou nám ozvláštnit jídelníček.

Zároveň vědci některé rostliny, obvykle označované jako plevel, studují, aby zjistili, proč jsou tak odolné. Poznatky by pak mohli využít i při pěstování obvyklých zemědělských plodin.

Foto: viz popisky, úvodní fotografie: pxfuel
reklama
Související články
Lifestyle
Bylinky pro zdraví: Hřejivá a léčivá síla pro zimní dny
Káva, nebo čaj? Věčné dilema. Jsou tací, kteří si bez tmavého voňavého moku nedokážou představit ráno, jiní dávají naopak přednost bylinkám. A dělají dobře. Ze zdravotního hlediska může totiž čajům konkurovat jen málokterý nápoj. Ne nadarmo se veškeré neduhy už odedávna léčily pomocí bylinek… Historie čaje je skutečně dlouhá a poutavá. Věrohodné prameny a dokumenty, […]
Lifestyle
Střevní bakterie ovlivňují i sexuální život
Střevní mikroflóra dokáže ovlivňovat zdraví člověka na různých úrovních. Je klíčová pro naši imunitu a pozitivně ovlivňuje i trávení. Podle mnoha studií z poslední doby má velký vliv také na sexuální život. Jak k tomu dochází?   V lidských střevech se nachází 10 až 100 bilionů bakterií, přičemž buněk lidského těla je kolem deseti bilionů. To znamená, že […]
Lifestyle
Nebezpečné tloustnutí: Epidemie obezity trápí nejen Česko
Více než miliarda lidí na celém světě dnes trpí obezitou, z toho 650 milionů dospělých, 340 milionů dospívajících a 39 milionů dětí. Je důsledkem nezdravých stravovacích návyků, omezené fyzické aktivity, sedavého zaměstnání a digitalizace. Ročně má na svědomí 1,2 milionu mrtvých. Dá se s epidemií obezity vůbec bojovat? O obezitě hovoříme tehdy, když index tělesné hmotnosti BMI […]
Lifestyle
Únavový syndrom: Když nemůžete vstát, nemusí to být lenost
Být unavený je normální. Každý přece občas zažijeme situaci, kdy jsme doslova vyčerpaní, ať už vinou stresu nebo přehnané fyzické zátěže. Jsou ale lidé, kteří se ve stavu permanentního vyčerpání nacházejí neustále. Patříte mezi ně? Pak možná trpíte chronickým únavovým syndromem. O chronickém únavovém syndromu se začalo více hovořit až v posledních desetiletích, samotné onemocnění už […]
reklama
věda a technika
Slunce přes celou oblohu i pravda o mimozemšťanech
Co se stane za 3,5 až 10 miliard let? Vědci už o tom mají poměrně jasnou představu…   Za 3,5 miliardy let. Teplota na Zemi rapidně stoupla. Vypařené oceány halí planetu do všudypřítomných mračen. Začíná to tu vypadat více jako na Venuši, než na staré dobré modré planetě. Vnější vrstvy Slunce se zatím pomalu rozpínají. […]
Tip na zimní dovolenou: Kdy pojedeme do vesmírného hotelu?
Chystáte se na zimní dovolenou a chtěli byste opravdovou exotiku? Pokud ještě pár let počkáte a budete zatím šetřit, můžete vyrazit i do vesmíru. Už brzy by oběžná dráha měla být plná hotelů! Na konferenci Americké astronautické společnosti vystoupí v roce 1967 výkonný ředitel známé sítě hotelů William Barron Hilton (1927-2019): „Pevně věřím, že budeme […]
Alzheimer trápí 7 milionů Evropanů. Jste v ohrožení?
Choroba, kterou poprvé popsal Alois Alzheimer v roce 1906, byla dříve považována za vzácnou, dnes jde o nejčastější příčinu demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Takže zpozorněte, pokud si nemůžete vzpomenout, jak se sází růže či peče váš oblíbený koláč, případně když jste našli ovladač od televize v troubě nebo mobil v lednici. […]
Kdy ztratí Saturn své prstence?
Mezi ostatními planetami ho hned poznáme – jeho odlišnost je nepřehlédnutelná! Nebo si snad dovedete představit Saturn bez jeho závoje prstenců? Myšlenka je mnohem reálnější, než by se mohlo zdát! „Saturn je nejspíš trojplaneta,“ domnívá se v roce 1610 Galileo Galilei (1564-1642). Jeho dalekohled umožňuje pouze 32násobné zvětšení, a když s ním tedy objeví zvláštní objekty napravo […]
reklama
svět zločinu
Přepadení v Paříži: Dámy si jdou pro šperky
Jeden zůstává stát u výlohy, vytáhne zbraň a neklidně se rozhlíží kolem. Dva lupiči si natahují dámské paruky a s vytaženými zbraněmi vtrhnou do luxusního klenotnictví. Všechny přítomné natlačí ke zdi a zdá se, že zaměstnance znají jménem, aby je jeden hlídal a druhý do připravených tašek naházel šperky a hodinky. Po jejich útěku na […]
Chcete být podvodníkem?
Britský major Charles Ingram má za sebou zářivou armádní kariéru včetně účasti v mezinárodní misi OSN v Bosně. Do dějin ovšem nevstoupí jako vojevůdce nebo frontový hrdina. Jeho boj se bude odehrávat v televizním studiu. Charles Ingram je bezesporu soutěživý typ. A tak když nabývá na popularitě televizní soutěž Chcete být milionářem?, nechce zůstat stranou. Tím spíš, že […]
Podvodníci, kteří se vydávají za jiné osoby
Někteří se skrývají, aby se zbavili obvinění z horšího druhu zločinu. Jiný se vydává za příslušníka panovnického rodu. Někdo proniká do blízkosti slavných osobností, aby se cítil spokojený. Vítejte ve světě zlodějů identit. Adresář slavných obětí David Hampton (viz úvodní foto) přichází na svět do amerického Buffala roku 1964. Jednou se s kamarádem vydávají za […]
Sériový žhář: Frito Bandito si libuje v záři plamenů
Léta sužují Kalifornii ničivé požáry. Zanechávají za sebou nejen nevyčíslitelné škody, ale i lidské oběti. Když se na místo činu sjedou vyšetřovatelé, nikdo netuší, že jejich velitel tam není poprvé. Během své armádní kariéry absolvoval kalifornský mladík John Leonard Orr (*1949) hasičský výcvik u letectva, takže když v roce 1971 ve dvaadvaceti odchází do civilu, má […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec žhavého románku
nasehvezdy.cz
Konec žhavého románku
V oblíbeném seriálu ZOO hraje nejenom zpěvák Tomáš Klus (37), ale nově i jeho dcera Josefína (10). Ta má doma přezdívku „Keliška“ podle postavy drbny z filmů Slunce, seno… a to zcela po právu. Klus
Nelítostná smrt Gianniho Versace: Proč musel zemřít slavný návrhář?
epochalnisvet.cz
Nelítostná smrt Gianniho Versace: Proč musel zemřít slavný návrhář?
Jindy posílá pro noviny a kávu asistenta, tentokrát má chuť na ranní procházku, a tak na sebe rychle hodí oblečení a vyrazí. Krátce před devátou se vrací, od domovních dveří ho dělí jen pár schodů, kd
Osvěžující zeleninový salát
tisicereceptu.cz
Osvěžující zeleninový salát
Lehký zeleninový salát vám jistě přijde vhod, navíc jej vykouzlíte pouze během necelé půlhodinky. Ingredience 1 květák 2 rajčata 1 červená cibule salátová okurka malé mozarellky 150 ml bílé
Frederique Constant & seconde/seconde/ demonstrují, jak skloubit humor s precizní ruční prací
iluxus.cz
Frederique Constant & seconde/seconde/ demonstrují, jak skloubit humor s precizní ruční prací
Frederique Constant se pyšní tím, že je pravou švýcarskou hodinářskou manufakturou, která si vyrábí vlastní strojky a hodinky sestavuje ručně. Přesto není tato skutečnost vždy výrazně zdůrazňována.
Nové „dělo“ pro Karolinu: Kvantový počítač konsorcia LUMI-Q
21stoleti.cz
Nové „dělo“ pro Karolinu: Kvantový počítač konsorcia LUMI-Q
Celoevropský společný podnik EuroHPC (EuroHPC JU) vyhlásil výběrové řízení na dodavatele nového kvantového počítače konsorcia LUMI-Q, který bude umístěn v České republice a propojen se superpočítačem
Bratislava: Město, kde se tradice a současnost potkávají na každém kroku
epochanacestach.cz
Bratislava: Město, kde se tradice a současnost potkávají na každém kroku
Od českých hranic je to jen co by kamenem dohodil a ostatně většina lidí na obou stranách hraniční čáry tu hranici nikdy tak úplně nepřijala za svou. Bratislava k nám prostě nikdy nepřestala patřit stejně jako my k ní. Návštěvníci, kteří do Bratislavy zavítají poprvé, možná budou trochu bezradní. Jak se v té široké nabídce památek, atrakcí a
Záhada „mořského národa“: Prošli Frygové i přes Slovensko?
enigmaplus.cz
Záhada „mořského národa“: Prošli Frygové i přes Slovensko?
Starověkou Frygii najdeme na historických mapách na území Malé Asie. V současnosti jde o území Turecké republiky. Původní domovinou Frygů však byla Evropa, zejména oblasti jižního Balkánu, odkud se př
Minulost ukrytá ve zřícenině
skutecnepribehy.cz
Minulost ukrytá ve zřícenině
Během zahraniční dovolené se mi stala neuvěřitelná věc. V chátrajícím kostele jsem nahlédla do minulosti! Když jsem se před deseti lety rozvedla, začala jsem se hodně věnovat turistice. Nevadilo mi podnikat výlety sama, ale nejraději a nejčastěji jsem jezdila s kamarádkou Magdou, která byla rovněž rozvedená. Před časem jsme se vydaly do rumunského vnitrozemí. V den, kdy se mi
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zelenina za syrova? Tyhle druhy rozhodně ne!
panidomu.cz
Zelenina za syrova? Tyhle druhy rozhodně ne!
V módě jsou zeleninové saláty a rozmixované nápoje smoothies. Mají prospívat zdraví, to ale platí jen v případě, že nesáhnete vedle. Mýtus je představa, že se můžeme s chutí a bez kuchyňské úpravy pustit do všeho, co na zeleninovém záhonu vyroste. U některých druhů totiž za syrova hrozí zažívací potíže, někdy i mírná otrava, u
Příčinou neplodnosti může být i netradiční tvar dělohy  Komplikuje početí i těhotenství
21stoleti.cz
Příčinou neplodnosti může být i netradiční tvar dělohy Komplikuje početí i těhotenství
Netradiční tvar dělohy může být příčinou neplodnosti, samovolných potratů nebo komplikovaného početí. Lékaři upozorňují, že na tento důvod neplodnosti se často nemyslí a vyšetření, která umí vady dělo
Fungoval Houdiniho posmrtný experiment?
enigmaplus.cz
Fungoval Houdiniho posmrtný experiment?
Policejní želízka, svěrací kazajka nebo trezor? Maďarsko-americký kouzelník a kaskadér Harry Houdini (vl. jm. Ehrich Weiss, 1874–1926) se dokáže dostat z jakéhokoliv zajetí! Před nenasytnými spáry smr