Port Royal na Jamajce byl domovem opravdových pirátů z Karibiku. Město je přivítalo s otevřenou náručí a navíc mělo ideální polohu pro podnikání loupežných výprav. Alkohol zde tekl proudem a o lehké děvy nebyla nouze. Co tomu všemu učinilo přítrž?
Dnešní městečko Port Royal na jihovýchodní Jamajce poblíž kingstonského zálivu, je nenápadnou ospalou rybářskou osadou s asi 2 000 obyvateli.
Jen jedna věc vypovídá o zašlé slávě tohoto „semeniště hříchu“, jak bylo přístavu přezdíváno v době jeho největšího rozmachu. Jsou to ruiny potopených domů a ulic, které roku 1692 smetlo zemětřesení následované vlnou tsunami.
Málokdo oplakával ztrátu piráty ovládaného Port Royal, většina lidí v tom totiž spatřovala zásah shůry – Bůh už se zkrátka nemohl na tu soudobou Sodomu a Gomoru dívat.
Kolumbus přijíždí na Jamajku
Před příchodem Evropanů obývali Jamajku Taínové, což je indiánský kmen, který měl pod palcem převážnou část Karibské oblasti – souostroví Malých a Velkých Antil.
Oblasti, kde později vyrostl Port Royal, přezdívali Caguay a využívali ji při svých rybářských výpravách. Španělé se poprvé dostali na Jamajku roku 1494 pod vedením Kryštofa Kolumba (1451–1506).
Trvale ji začali osidlovat po roce 1509 a pěstovali zde převážně cukrovou třtinu. Větší využití pro ostrov neměli, z důvodu jeho strategické polohy na obchodních cestách v Karibiku se ho však nechtěli vzdát.
Angličané přebírají moc nad ostrovem
Podařilo se jim nad ním udržet kontrolu dlouhých 146 let, do anglické invaze roku 1655.
Tehdy se města zmocnili Angličané a přejmenovali ho na Královský přístav (Port Royal). Během 4 let v něm postavili na dvě stovky domů a obchodů, do roku 1692 zde vybudovali 5 pevností.
Až do osudného zemětřesení v roce 1692 sloužil Port Royal jako neoficiální hlavní město Jamajky, tím oficiálním byl Spanish Town. Od roku 1872 je jím Kingston, největší jamajské město.
Jak ubránit přístav?
Aby se Angličané nemuseli bát toho, že Španělé získají Jamajku zpět, povolal tehdejší guvernér ostrova Edward D’Oyley (1617–1675) Pobřežní bratrstvo. Chtěl, aby se Port Royal stal jejich domovem výměnou za to, že ho budou před nájezdy Španělů bránit.
Členy Bratrstva byli potomci lovců dobytka, bukanýrů, kteří se stali piráty poté, co je okradli Španělé a vykázali je z Hispanioly (dnešní Haiti). Angličané je vybavili tzv.
kaperskými listy (letters of marque), které je opravňovaly k napadání španělských lodí.
„Sodoma Nového světa“
Pro bukanýry a piráty představoval Port Royal ráj na zemi. Město se nacházelo v blízkosti obchodních cest, takže jim usnadňoval přístup ke kořisti, kterou byly zejména španělské lodě vezoucí poklady z Nového světa do Evropy.
Záliv byl dostatečně velký, aby v něm pohodlně zakotvily pirátské lodě, když vyžadovaly opravu a její posádka povyražení.
V 60. letech 17. století se tak přístav změnil v pirátskou utopii a získalo pověst „Sodomy Nového světa“, když většinu jeho obyvatel tvořili piráti, vrahouni a prostitutky.
Bar a nevěstinec, kam se podíváš
Španělé neměli sílu Jamajku znovu dobýt, ani zbudovat nový přístav, takže byli nuceni obchodovat s kupci v Port Royal, jakožto velkém vývozním přístavu, i když věděli, že peníze, které za své zboží dostanou, pochází od pirátů.
Město se pirátům přizpůsobilo i jinak. V době jeho největší prosperity byl každý čtvrtý místní obchod buď bar, nebo nevěstinec. Někteří bukanýři, pod každou rukou jednu lehkou děvu, byli schopni utratit až 3000 pesos za večer. Opíjela se i místní zvířata, například papoušci a opice.
Zabijácký rum
Místním nápojem číslo jedna byla rum značky Kill Devil Rum, kteří piráti nutili každému, kdo se do města odvážil vkročit. Byl to spíše danajský dar, protože byl tak silný, že po jeho vypití zemřelo několik tisíc lidí na otravu alkoholem.
Jen v červnu roku 1661 získalo v Port Royalu licenci 40 nových taveren. Roku 1688 kotvilo v přístavu 213 lodí. V roce 1692 žilo ve městě 6500 obyvatel.
Port Royal byl tak bohatý, že zde bylo placení mincemi upřednostňováno nad jinde často uplatňovanou směnou zboží za služby.
Přístav představoval jedno z nejbohatších anglických měst v Novém světě, jeho zisky mnohonásobně přesahovaly ty získané z prodeje cukrové třtiny.
Boží trest pro „nejhříšnější město“
Město prosperovalo, dokonce se snažilo zbavit i pirátů, až do 7. června 1692, kdy ho před polednem postihlo zemětřesení o síle 7,5 stupně Richterovy škály následované vlnami tsunami.
V roce 1969 pak byly na mořském dně nalezeny hodinky, které se zastavily přesně v 11:43, když se země začala třást. Neštěstím města bylo jeho písčité podloží.
Angličané se navíc nepoučili od původních indiánských obyvatel a Španělů a místo lehkých dřevěných domů stavěli těžké z cihel, jak byli zvyklí ze své domoviny. Když začal docházet prostor, začali hnát domy do větších výšek.
Domy a ulice zajely do moře
Zemětřesení způsobilo, že došlo k tzv. zkapalnění podloží. Písek, který tvořil základy města, se smísil s vodou a vytékal do kingstonského zálivu. V důsledku toho se část města (33 akrů) doslova sesunula do moře. Zkázu dokonala následná vlna tsunami.
Mrtvá těla nebylo možné z vody dostat, byla vystavena slunci, zvířatům a hmyzu. Pro přeživší nebyl dostatek léků ani pitné vody. Za tragédii zaplatilo životem asi 3000 osob, polovina obyvatel města.
Další morové rány
I když se přístav podařilo po této tragédii obnovit, roku 1703 bylo město opět poničeno, tentokrát požárem. Opakovaně jej sužovaly hurikány, roku 1722 se nevyhnulo dalšímu zaplavení. V roce 1774 Port Royal zdevastoval silný hurikán.
Město upadalo, jeho post pomalu převzal Kingston, dnešní hlavní město Jamajky. Roku 1815 udeřil opět požár, celý ostrov navíc sužovala epidemie cholery.
Poslední ranou, ze které se již Port Royal nevzpamatoval, bylo zemětřesení v roce 1907. Dnes je z něj jen nevýznamná osada. Jamajská vláda má ale v plánu zde vybudovat muzeum a přístav pro výletní lodě.
Slavní piráti v Port Royal
Henry Morgan (1635–1688)
Pocházel z Walesu. Své jméno si získal jako jeden z nejvýznamnějších vůdců karibských pirátů, později také jako jejich nepřítel, když vstoupil do anglických služeb a zavázal se pirátství potlačit.
Výkonným guvernérem Jamajky byl v letech 1674–1675, 1678 a 1680–1682. Zemřel v Port Royal roku 1688, zřejmě na následky nadměrného pití alkoholu. Je po něm pojmenován rum.
Calico Jack (1682–1720)
Byl anglický pirátský kapitán, vlastním jménem Jack Rackham. Působil na Bahamách a na Kubě. V Port Royalu našel smrt poté, co město roku 1687 přijalo proti-pirátské zákony. Jeho přezdívka je odvozena od tkaniny kaliko, kterou rád nosil.
Také je považován za autora tradiční pirátské černé vlajky s lebkou. V posádce měl dvě ženy pirátky: svoji milenku Anne Bonnyovou (1702–1781) a Mary Readovou (1695–1721).
Černovous (1680–1718)
Edward Teach si svoji přezdívku vysloužil díky dlouhým černým vousům, které si svazoval černými stuhami. Byl obávaným karibským pirátem. S Port Royal ho pojí historka, že se v místní pivnici setkal s problémovým opičákem, kterého pojmenoval Jefferson.
Vytvořil si k němu údajně citové pouto a vzal ho s sebou do New Providence, kde měl svoji základnu.