Sníh, led, zima. Severní a jižní pól jsou nejchladnější místa na Zemi. I když se zdají podobné, jeden z nich je přece jenom chladnější. Liší se také v řadě dalších věcí. Například v množství a složení ledu. A také v tom, jaký vliv na ně má změna klimatu.

Chladné jsou oba póly, protože jejich pozice v horní a dolní části naší planety znamená absenci přímého slunečního světla. Na obou místech spočívá slunce vždy nízko na obzoru a to i uprostřed léta.

Během zimy leží tak hluboko pod obzorem, že nevychází po celé měsíce. Kromě toho je povrch sněhu a ledu na pólech vysoce reflexní, což znamená, že většina energie ze slunečního světla se odrazí zpět a vzduch nad těmito povrchy tak zůstává chladný.

Dvacet stupňů rozdílu

I když tyto faktory způsobují, že na obou pólech je pořádná zima, jeden z nich je výrazně chladnější. Přestože jsou jižní země běžně teplejší, v tomto případě je to naopak.

Na jižním pólu (Antarktidě) se průměrná teplota pohybuje okolo – 60 ° C v zimě a – 18 ° C v létě. Severní pól (Arktida) je na tom o něco lépe. Zde je zimní průměrná teplota – 40 ° C a v létě lze naměřit 0 ° C. A proč tomu tak je?

Hlavním důvodem je klíčový rozdíl mezi oběma póly. Arktida se nachází v Severním ledovém oceánu a tvoří ji vrstva mořského ledu, zatímco Antarktida je kontinent. A i když je oceán ukrytý pod ledem, má relativně teplou vodu.

Ta má zmírňující účinek na tamní klima, což pomáhá severnímu pólu zůstat teplejším místem, než je jižní pól. Antarktida se navíc může pochlubit poměrně vysokou průměrnou nadmořskou výškou, která je asi 2300 metrů. Platí přitom pravidlo, že čím vyšší oblast je, tím je také chladnější.

Ledové království

A který z obou pólů má více ledu? Na obou z nich se ledová pokrývka v průběhu roku mění a je samozřejmě vyšší a silnější během zimních měsíců a taje v letních měsících. Tato letní období jsou přitom v poslední době stále teplejší.

Arktický mořský led je silnější, jeho tloušťka činí asi 2 až 3 metry.

Dosahuje minimálního rozsahu (na jaře a v létě) asi 6,5 milionu km2, maximální (na podzim a v zimě) přesahuje 15 milionů km2. Antarktický led je silný asi 1 až 2 metry a zatímco jeho minimální rozsah je 3,1 milionu km2, v tom maximálním severní pól překonává, protože jde o téměř 19 milionů km2. Jižní pól má tedy více celkového ledu než severní pól a celkově se zde nachází asi 90 % veškerého ledu na naší planetě.

Arktický začarovaný kruh

A zatímco jak pevninský led na jižním pólu, tak mořský led okolo něj je zatím relativně málo dotčený, rozsah arktického mořského ledu vykazuje za posledních 30 let dramatický pokles, což je v souladu se zaznamenaným oteplováním severního pólu.

A v souvislosti s globální změnou klimatu je to vlastně začarovaný kruh. „Arktický a grónský led se rychle snižuje hlavně kvůli globálnímu oteplování.

A zmenšující se množství arktického mořského ledu má tendenci způsobovat ještě větší oteplování, což vede k ještě rychlejšímu úbytku ledu,“ vysvětlují vědci.

Dodávají, že u Antarktidy je situace komplikovanější, protože cirkulace vzduchu mezi pevninou a oceánem je velmi důležitým faktorem, ovlivňujícím klima jižního pólu.