„Jdu spát,“ zívne bretaňský sedlák po bohaté večeři. Svlékne se a za chvíli vleze do skříně. Zavrtá se pohodlně do peřin a čeká. Když se chvíli nic neděje, vykoukne jeho rozježená hlava ven.
„Selka, pojď už,“ houkne netrpělivě na manželku. I když je unavený, o večerní milování se připravit nenechá. Pro selku je to pokyn, aby se konečně přestala točit kolem plotny a všechno přenechala dcerám. Za chvíli už je svlečená a připravená na kutě. Zaleze za manželem a mají až do rána klid.
Zažene všechny do peřin
Za chvíli se ze skříně ozve slastné sténání tlumené dřevěnými deskami. Nejstarší dcera dokončí, co je potřeba a zažene drobotinu do postelí, aby všichni zvládli zítra za svítání vstát, obstarat dobytek a vyrazit na pole. Skříňové postele se objevují kolem roku 1400 v Bretani (západ Francie).
Vynález se šíří
Skvělý vynález se šíří do Skandinávie, Nizozemska, ale také do Rakouska.
Pokud početné rodiny musí spát pohromadě v jedné místnosti, skříňová postel poskytne některým jejich členům vytoužené soukromí, snáze se v ní také udržuje teplo, což je hlavně ve středověku velmi důležité.
