Skip to content

Podivuhodné metro: Co se skrývá v podzemí světových metropolí?

Které metro na světě je nejstarší a které nejdelší? Co se ukrývá pod zemským povrchem? Podívejte se do nekonečných tunelů pod těmi nejznámějšími metropolemi planety. 

Londýn

V tomto (tehdy dvoumilionovém) městě se 10. ledna 1863 začaly odvíjet dějiny metra – byl zde zprovozněn první dopravní systém tohoto typu. Jednalo se o spojnici nádraží Paddington a nádraží na Farringdon Street, mezi nimiž jezdil parní vlak. Parní pohon byl ale natolik problematický, že se nakonec uplatnila elektřina, vedená pomocí boční přívodní kolejnice.

Churchill se skrývá v metru

Už v roce 1880 přepravilo londýnské metro zvané Tube 40 000 000 cestujících ročně. Během 2. světové války, kdy byl Londýn pravidelně bombardován nacisty, se mnoho stanic metra proměnilo v protiletadlové kryty – například v srpnu 1940 v nich každou noc nacházelo útočiště 175 000 obyvatel. Uzavřenou stanici Down Street používal během války i sám Winston Churchill. V současné době měří londýnské metro 408 km, má 292 stanic na 11 trasách.

Tunely nejstaršího metra světa sloužily ve válce jako kryt pro civilisty. Na snímku stanice Aldwych v roce 1940.

Paříž

Pařížské metro je třetí na evropském žebříčku velikosti podzemních drah. Celková délka sítě je 213 kilometrů a cestujícím slouží okolo tří set stanic. Metro má 14 linek a patří k nejstarším, nejznámějším a nejvytíženějším na světě. Bylo otevřeno na počest Světové výstavy v roce 1900 a zprovozněno pod názvem Métropolitain, což se brzy zkrátilo na Métro a postupně rozšířilo do celého světa včetně Československa.

84 udušených osob

Denně přepraví pařížské metro kolem 4 500 000 cestujících. Také ono sloužilo v dobách válek coby kryt – ale když během náletu 11. března 1918 běželi obyvatelé čtvrti do úkrytu ve stanici Bolivar, bylo u vchodu v tlačenici mnoho z nich ušlapáno. K největší tragédii v historii pařížského metra ale došlo 10. srpna 1903, když na poškozené vlakové soupravě vznikl požár. Stanice Ménilmontant byla sice včas evakuována, ale v sousední stanici Couronnes se udusilo 84 osob.

Podoba přestupní stanice Arts et Métiers je skutečně stylová.

New York

Pokud jde o počet stanic, nemá newyorské metro ve světě konkurenci. Má totiž celkem 469 stanic – z nich 277 v podzemí – na 26 trasách a 383 kilometrech trati. Denně přepraví přes 6 000 000 cestujících a mezi lidmi se mu říká jednoduše Subway. Nejhlubší stanici najdete 60 metrů pod povrchem a je jí stanice 191st.

Subway nikdy nespí

První podzemní trať byla v New Yorku otevřena v roce 1904, byla 15 km dlouhá a čtyřkolejná. Postupem času se vyprofilovali dva konkurenční soukromí provozovatelé metra – teprve v roce 1940 město oba odkoupilo a vytvořilo jednotnou síť. Jako jedna z mála slouží newyorská podzemní dráha cestujícím bez přestávky, tedy 24 hodin denně 7 dní v týdnu.

Pasažéři v newyorském metru načerno jezdit nemohou.

Moskva

Ve 30. letech 20. století proniklo metro i do Sovětského svazu. V Moskvě byl jeho provoz zahájen v roce 1935 a spolu s metrem v Tokiu je nejvytíženějším na světě – přepraví denně 8 – 9 000 000 cestujících. Tvoří ho síť dvanácti linek vedoucích nejen pod Moskvou, ale i pod městem Krasnogorsk ležícím poblíž. Cestující mohou využít celkem 206 stanic.

Tajemné Metro 2

Vedle veřejné sítě metra pod Moskvou údajně existuje ještě jedna, která je založena hlouběji a má sloužit pro vojenské účely a pro případy evakuace. Obecně se tato síť označuje jako Metro 2. Podle některých zdrojů délka této sítě překračuje i délku veřejné části (346,2 km). Pokud skutečně existuje, byla vystavěna v dobách studené válkyu pro případ amerického útoku. Má mít 4 linky spojující Kreml a další klíčová místa.

Stanice Mayakovskaya sloužila jako kryt během bombardování ve 2. světové válce.

Tokio

Metro v Tokiu bylo otevřeno roku 1954; revoluční zde bylo nasazení prvních vozů s hliníkovou kostrou do provozu. Nové vlaky se díky tomu staly lehčími a odolnějšími než staré ocelové. Tokijské metro má celkem 9 linek a je proslulé svou přesností, čistotou a častou frekvencí spojů. Podobně jako v Praze ale chybí noční provoz: Poslední vlaky vyráží kolem půlnoci a jezdit začínají v 5 hodin ráno.

Neumíte japonsky? Nevadí

Na záběru z roku 1930 je revoluční vagon s hliníkovou kostrou.

Ceny japonské podzemní dopravy jsou relativně vysoké, například za ujetí tří stanic vytáhnete z peněženky skoro 200 jenů, v přepočtu 38 korun. Na druhou stranu se vedení linek snaží vycházet vstříc cestujícím neovládajícím japonštinu, takže informace o příští stanici i přestupech jsou hlášeny také v angličtině a jména stanic jsou psána nejen japonskými znaky, ale i latinkou.

Praha

Pravděpodobně prvním návrhem na výstavbu podzemní dráhy v Praze byla iniciativa pražského obchodníka Ladislava Rotta v roce 1898. Rott navrhoval městské radě využít prací na kanalizaci a asanaci Starého města a zároveň s nimi zahájit stavby tunelů, které by vedly na trase Karlín – Podolí, kříženy trasou Malá strana – Vinohrady. Se svými návrhy bohužel neuspěl.

Výstavbu zmařila válka

Těsně před 2. světovou válkou byla zahájena stavba trasy A, ale kvůli válečné situaci musely být práce roku 1941 zastaveny. Navázalo se až v 60. letech, kdy k tomu bylo město v podstatě donuceno – hlavní tepny tramvajové sítě přestávaly stačit. První úsek trasy C byl slavnostně otevřen 9. května 1974 v 9 hodin a 19 minut a pásku přestřihl tehdejší generální tajemník KSČ Gustáv Husák.

Výstavba stanice Smíchovské nádraží.

Všichni do krytu!

Součástí stanic metra, zejména těch vybudovaných za socialismu, jsou i zvláštní prostory, které měly sloužit jako kryt v případě ohrožení nebo války. Různé slepé štoly a rozsáhlé provozní místnosti, kam je běžným cestujícím vstup zakázán, se měly změnit v zásobovací, bezpečnostní i zdravotnická centra a po dobu 72 hodin uspokojovat nezbytné potřeby evakuovaného obyvatelstva. U tratí stavěných po roce 1990 už byl rozsah ochranného systému v metru výrazně omezen.

Kdy se projedeme linkou D

K poslednímu prodloužení pražského metra zatím došlo na trase A: 6. dubna 2015 se linka z původní konečné stanice Dejvická protáhla o další 4 stanice až k Nemocnici Motol. V roce 2013 magistrát schválil výstavbu linky D, která by měla začít v roce 2020. Povede z Písnice přes Libuš, Krč a Nusle na Náměstí Míru a budou na ní jezdit vlaky bez řidiče.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Záhady a tajemství
Zobrazit více …