Domů     Podivnosti přírody: Jaká zvířata se od svých druhů úplně liší?
Podivnosti přírody: Jaká zvířata se od svých druhů úplně liší?
11.7.2018

Každé malé dítě ví, jak vypadá krtek, opice, žralok nebo krab. Ale pozor! Někteří zástupci zvířecí říše vás svou podobou mohou přinejmenším překvapit. Jací jsou ti nejzvláštnější?

reklama

Krtek hvězdonosý

Kde: východ USA a Kanady

Zajímavost: Jeho nos má v průměru asi 1 centimetr a vyrůstá z něho 22 výběžků, sloužících k hmatu. Ty pak pokrývá přibližně 25 000 speciálních dotykových receptorů.

Krtek je díky nim za pouhých 8 milisekund schopen identifikovat, zda to, nač narazil, je k jídlu či nikoli.

reklama

Langur myanmarský

Kde: Barma, Čína

Zajímavost: Tento bizarní druh primáta, který má přezdívku „kýchající opice“ zoologové objevili teprve v roce 2011. Langur myanmarský má nezvyklý nos, nozdry má totiž obrácené směrem vzhůru.

Aby mu tedy do něj nenateklo, tráví deštivé dny s hlavou schovanou mezi koleny.

Opice čelí extrémně vysokému riziku vyhynutí ve volné přírodě.
Opice čelí extrémně vysokému riziku vyhynutí ve volné přírodě.

Antilopa žirafí

Kde: Etiopie, Džibuti, Keňa, Somálsko a Tanzanie

Zajímavost: Tato antilopa dokáže získat potravu z vyšších stromů než ostatní druhy antilop a gazel. Umožňuje jí to totiž její neobvyklá taktika – postaví se na zadní nohy a začne natahovat svůj dlouhý krk.

Protože tekutiny získává výhradně z potravy, je zcela nezávislá na vodě a díky tomu dokáže žít i ve velmi suchých lokalitách.

Blobfish

Kde: Austrálie, Tasmánie

Zajímavost: Tato „sliznatá ryba“ žije v hloubkách mezi 800 až 1500 metry. Její tělo nemá žádné kosti, je tvořeno převážně rosolovitou hmotou, jež má mírně menší hustotu než voda.

To rybě umožňuje doslova se vznášet nad mořským dnem. Údajně je nejošklivější rybou na světě.

Tělo ryby je tvořeno převážně rosolovitou hmotou, která jí umožňuje vznášet se nad mořským dnem.
Tělo ryby je tvořeno převážně rosolovitou hmotou, která jí umožňuje vznášet se nad mořským dnem.

Kahau nosatý

Kde: Borneo

Zajímavost: Samec této opice, žijící převážně na stromech, má převislý nos ve tvaru okurky, který bývá dlouhý až 10 centimetrů. Vůdčí samec tlupy má přitom nos s přehledem nejdelší.

Pokud je pak ve své roli nahrazen jiným samcem, narůste největší nos v tlupě právě jemu.

Rypoš lysý

Kde: Etiopie, Keňa, Somálsko

Zajímavost: Tento hlodavec je svými vlastnostmi neobyčejně přizpůsoben nehostinnému podzemnímu prostředí ve vyprahlé poušti.

Například vůbec nemá na kůži receptory bolesti, nepotí se, a ačkoli jsou jeho nohy krátké a tenké, je schopen se v podzemí pohybovat stejně rychle dopředu i dozadu. Velké vyčnívající zuby pak používá ke kopání chodeb.

Má velice málo chlupů a nevzhlednou, svraštělou kůži růžové či nažloutlé barvy. Dožívá se až 18 let.

Rypoš na sobě nemá ani kůži.
Rypoš na sobě nemá ani kůži.

Kiwa hirsuta

Kde: na vrcholcích Východopacifického prahu u Velikonočního ostrova

Zajímavost: Protože jeho klepeta i ostatní končetiny jsou porostlé bělavě nahnědlými chloupky, má tento desetinohý korýš přezdívku „krab-yetti“.

Byl objeven teprve v roce 2005, a to v hloubce okolo 2200 metrů (žije v blízkosti hlubokomořských vývěrů hydrotermálních pramenů).

Žralok šotek

Kde: Indický, Tichý i Atlantický oceán

Zajímavost: Žralok šotek je jediným žijícím druhem žraloka z čeledi hlavorohovití. Je přitom považován za živoucí fosilii, neboť se za posledních 1 000 000 let téměř nezměnil. Na hlavě má výrazný „bodec“.

Žije u mořského dna, v hloubkách 270–960 metrů. Vynořuje se jen výjimečně. Nejčastěji bývá pozorován okolo Japonska, kde byl také na konci 19. století objeven.

Žralok je považován za živoucí Je považován za živoucí fosílii, neboť se za milion let vývoje téměř nezměnil.
Žralok je považován za živoucí Je považován za živoucí fosílii, neboť se za milion let vývoje téměř nezměnil.
reklama
Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Související články
Věda a technika
Rostliny „slyší“ včely. Dokážou květy rozeznat zvuk opylovačů?
Když se nad květem rozvibrují křídla včely, rostlina možná nezůstává jen pasivním příjemcem návštěvy. Vědci zjišťují, že některé květy dokážou zachytit specifické vibrace a během několika minut změnit složení nektaru. Jiné rostliny reagují na otřesy způsobené housenkami nebo samy vydávají zvuky, které mohou vnímat živočichové. Znamená to, že rostliny slyší? Odpověď je překvapivá, ale také […]
Věda a technika
Rok, kdy léto nepřišlo: Tambora zahalila svět do chladu
Píše se rok 1816 a lidé čekají na léto. Jenže místo tepla přichází déšť, mráz a dokonce sníh. Pole jsou neúrodná, ceny potravin prudce rostou a hlad se šíří Evropou i Severní Amerikou. Za podivným počasím stojí především obrovská erupce indonéské sopky Tambora, která o rok dříve vyvrhla do atmosféry tolik materiálu, že dokáže ovlivnit […]
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
reklama
casopis
historie
Když se Londýn topil v koňském hnoji
Na konci 19. století má Londýn obrovský problém. Ulice zaplavují koňské povozy a s nimi přichází tisíce tun hnoje. Slavná předpověď, že město za pár desetiletí zmizí pod několik metrů vysokou vrstvou výkalů, je ale mnohem spornější, než se traduje. Londýn je na konci 19. století doslova závislý na koních. Podle historických odhadů jich ve […]
Smrtící móda viktoriánských tapet: Když byla oblíbená barva jedovatá
Viktoriánský člověk chtěl mít doma krásnou zelenou. Čím zářivější, tím lépe. Jenže aby tapety získaly tehdy oblíbený smaragdový odstín, výrobci do nich přidávali arsen. Takže zatímco dámy obdivovaly elegantní stěny a pánové se chlubili vkusně zařízeným salonem, chemie si v koutě tiše mnula ruce. Domov totiž mohl být nejen útulný, ale také poněkud jedovatý. V […]
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz