„Nikdy jsem neměl důvěrné přátele, dokud jsem se nedostal do skupiny Glasseyových,“ zapisuje si v roce 1935 do deníku tvůrce stupnice na měření zemětřesení Charles Richter. Na tom není nic divného, každý přece chce mít blízkou duši.

Jenže on potkává milované lidi v nudistickém kroužku! Klepny na něm proto nenechají nit suchou…

Když v roce 1927 složí Američan Charles Richter (1900–1985) doktorát z atomové fyziky na Stanfordově univerzitě, porozhlíží se po vhodném zaměstnání.

Narazí ovšem jedině na místo asistenta v seismologické laboratoři technologického institutu v kalifornské Pasadeně. Přestože práci přijme, považuje ji jenom za krátkou odbočku od své vytoužené kariéry slavného fyzika.

Zkoumat zemětřesení totiž ve skutečnosti nechce. Netuší ale, že laboratoř po celý život neopustí.

„…ještě po desetiletích choval naději, že se jednoho dne vrátí na své vyvolené pole teoretické fyziky,“ píše současná americká seismoložka Susan E. Houghová. V laboratoři se ale Richter zahrabe až do důchodu.

Divoká manželka

V roce 1928 si odvádí k oltáři Lilian Brandovou (1899–1972), kterou považuje za „trochu divokou.“ Láká ho na ní právě tato vlastnost?

U Lilian nejde o sňatkovou premiéru, stihla se vdát už jednou a navíc porodit dítě, syna Reginalda (*1925). Ten v roce 1957 spáchá z nešťastné lásky sebevraždu. Ani u Richtera, ani u Lilian ovšem nejde o první lásku.

Charlie o panictví přichází v jednadvaceti letech a svobodomyslná Lilian, snažící se vymanit z přísného dozoru své macechy, má mnohem rozsáhlejší milostné zkušenosti. Zajímá právě tohle jejího manžela?

Fuj, hnusná nahota!

„Pch, nudista,“ ušklibují se ti, kteří Charlieho znají. Bratrstvo Elysio manželů Glasseyových, třetí nudistický tábor ve Státech sídlící v horách nad jezerem Elsinore v Kalifornii, jehož členem se seismolog v roce 1935 stává, mu rozšiřuje obzory.

„Podstata nudismu tkví v přijetí sebe sama a v blízkosti přírodě. Nemá to nic společného se sexem ani s exhibicionismem.“ obhajuje svůj nekonvenční koníček svlékat se do naha. Přesto nezabrání v šíření nejrůznějších pikantních drbů o sobě a své ženě.

„Lilian se s Charliem rozvedla,“ šeptají si spolupracovníci v kuloárech laboratoře. „Proč?“ ptá se dychtivě jeden z asistentů. „Nevydržela ty jeho nahé aférky,“ odpovídá mu starší kolega. Opak je ale pravdou.

Nejenom, že Lilian svého mladého manžela neodrazuje od nudismu, ale sama ho do spolku přivedla! Oba ale budí pohoršení a zlé jazyky udělají své.

Vědec jezevec

Nudisté nemají zrovna na růžích ustláno. Když po smrti Hobarta Glasseye v dubnu 1938 vede tábor jeho žena Lura, je dokonce odsouzena do vězení a nepomůže jí ani odvolání k Nejvyššímu soudu.

Richter svému přesvědčení zůstává věrný a není to jeho jediná jeho zvláštnost.

Podle Houghové je Charlie „jezevcem nad jezevce, i mezi badateli považovaný za uzavřeného podivína.“ Když na něj kolega na večírku na odchodnou v roce 1970 složí posměšnou písničku, rozčílí se. Neustále pracuje a sám důchod je pro něho utrpením.

„Tohle mi nemůžou udělat,L vykřikne v okamžiku, když otevře dopis s výzvou, aby odešel do penze. Psaní vztekle rozškube na malinkaté kousíčky.

Ve vědeckých kruzích o něm kolují různé historky. „Zase má dvě kravaty,“ špitají si třeba v roce 1965 za jeho zády studenti a smějí se mu. On si samořejmě ničeho nevšiml.

Pokud si ale náhodou vezme jenom jednu kravatu, ze skvrn, které ji „zdobí“ si můžeme přečíst celý jeho jídelníček minimálně za poslední týden. Mezi jeho libůstky patří i psaní poezie.

„Je to prostě cvok,“ hodnotí spousta lidí povahu člověka, který v roce 1935 vymyslel škálu na měření intenzity zemětřesení.