„Kéž bych tak mohl vidět, co dělá má rodina,“ pomyslí si inženýr Paul Nipkow a pohlédne z okna směrem, kde leží Polsko. Pomalu přivře oči… A rozsvícené berlínské lampy se mu skrze řasy začnou rozdělovat do řádků a bodů. „To je ono!“ probere se a tužka se mu rozeběhne po papíře.
Německý inženýr Paul Nipkow (1860–1940) už v lednu roku 1884 nese na berlínský patentní úřad svůj projekt, v němž píše:
„Zde popsaný přístroj má za účel učinit objekt, nalézající se na místě A, viditelný v libovolném místě B.“ Navrhuje rotující kotouč s otvory, který by rozložil snímaný obraz na body do řádků, jež by se bod po bodu zjevovaly na stínítku.
Třebaže svůj vynález nikdy nezrealizuje, zaujme jím řadu vědců a posune vývoj televize o velký kus dopředu.
Sousedům pije krev
Skotský farář John Logie Baird (1888–1946) vymetá jedno vetešnictví za druhým a z nakoupených věcí se snaží sestrojit první přístroj pro rozklad obrazu pomocí Nipkowa kotouče.
„Ano!“ zajásá v roce 1924, když se mu podaří přenést stínový obraz maltézského kříže z jedné místnosti do druhé. Sousedé pro něj nemají zrovna pochopení. „Takový podivín, jenom svými záblesky narušuje klid v domě,“ kritizují ho. Baird se nenechá odradit.
O dva roky později už předvádí londýnské královské společnosti svůj systém, takzvaný „televisor“.
Nástroj propagandy
Německo vycítí v televizi účinný nástroj propagandy.
„Jeden z nejodvážnějších lidských činů se dočkal realizace,“ pronáší ředitel vysílání Eugen Hadamovsky (1904–1945), když 22. března 1935 zahajuje oficiální televizní vysílání z Berlína, které však lidé mohou sledovat jen ve veřejných místnostech, kde jsou instalovány obrazovky.
A vzápětí dodá: „Nyní, v této hodině, povoláváme televizní vysílání, aby naplnilo svou největší a nejposvátnější misi: aby zasadilo obraz Führera nesmazatelně do všech německých srdcí!“
Davové šílenství
Po utichnutí válečné vřavy v roce 1945 lidé lační po televizích a kupují přijímače ve velkém. Zatímco v roce 1946 se v amerických domácnostech nachází celkem zhruba deset tisíc televizorů, na konci roku 1947 počet majitelů přijímačů stoupá na milion. A neodmyslitelnou součástí drtivé většiny domácností jsou dodnes.
