Jakou máte rádi polévku? Co takhle čajovou? Právě toto využití čajových lístků patří mezi jedno z nejstarších.

Ve východní Asii se čajovník nejdřív okusuje, žvýká a přidává k zelenině a do polévek, a teprve poté se promění ve zřejmě nejvyužívanější nápoj světa.

Prapůvodně rostou čajovníky pravděpodobně kolem řeky Irrawaddy tekoucí ze severu na jih Myanmaru. Odtud se poté šíří do jihovýchodní Číny, Indočíny a dále.

Tajemství mauzolea

Pásy hor se táhnou až na obzor. To je Jün-nan, provincie na jihu Čínské lidové republiky. Její severozápadní cíp je historickou částí Tibetu. Právě zde se pravděpodobně začne s pitím čaje, a to coby léčiva.

Brzy si lidé všimnou, že není třeba čaj míchat s bylinkami, a začíná se srkat pro jeho povzbuzující účinky.

Až roku 2006 titěrná práce archeologů v mauzoleu císaře Ťing-ti (188 př. n. l. – 141 př. n. l.) ve třetím nejlidnatějším městě západní Číny odhalí nejstarší fyzický důkaz pití čaje.

Evropa si bude muset od dob císaře na čajový dýchánek ještě počkat pěkných pár staletí: Čajové lístky nám dovezou až portugalští kněží v 16. století, původně také jako lék.

Dáte si chai?

Proč je čaji říká zrovna čaj? S tím nemají etymologové, tedy jazykoví vědci zkoumající původ a vývoj slov, zrovna moc práce. Stačí se podívat do Číny. Téměř všechna slova pro čaj na celém světě spadají do tří širokých skupin: te, cha a chai.

Plantáže, kam se podíváš

Na plantážích se keříkům nechává zhruba jeden metr – lístky se tak lépe sbírají a zvyšuje to i úrodu. Čaj se dnes běžně pěstuje také v Indii, Pákistánu, Japonsku, nebo třeba v Austrálii, Keni a Argentině.

Některé odrůdy zvládají přímořské podnebí, a tak najdete čajové plantáže dokonce v anglickém Cornwallu, skotském Perthshire nebo na Tasmánii a Novém Zélandu.

Tak mi to napařte…

Druhy čaje nejsou dány rostlinou jako takovou, ale hlavně dalším zpracováním. Oxidací dojde k pozměnění některých molekul lístků, což způsobuje hnědnutí i výslednou chuť. V základu se dají rozdělit do čtyř skupin:

Na bílé, které se obvykle pěstují zastíněné kvůli snížení chlorofylu a následná oxidace je jemná, zelené, které se suší na pánvích nebo napařováním, aby se zničily enzymy spouštějící oxidaci, oolongy, jinak též polozelené čaje a černé (v případě čínského čajovníku červené), u kterých se lístečky mechanicky naruší a poté oxidují ve vlhkém prostředí za teploty kolem 30 °C.

Zachrání nás před rakovinou?

Je čaj zdravý? Toť otázka! „Samozřejmě!“ chtělo by se vykřiknout, jenže tak jednoduché to není. Je jasné, že díky obsahu teinu, jak se říká kofeinu v čaji, má povzbuzující účinky.

Například u černého čaje ale nenajdete relevantní studii, která by prokázala léčebné účinky. A zelený? Tam je to lepší. Polyfenoly zeleného čaje snižují riziko kardiovaskulárních onemocnění. Řeč je zhruba o jednom až dvou šálcích denně.

Studie z roku 2020 říká, že se tak daří snížit riziko infarktu a mozkové mrtvice přibližně zhruba o 20 %. Tento čaj navíc obsahuje katechiny, které – testováno na hlísticích – bojují proti stárnutí a studie naznačují, že mají preventivní protirakovinné účinky. Moc to s nimi ale nepřehánějte, nebo si poškodíte játra.