Jak může mozek rychle pochopit něco, co nedává smysl? A je pravda, že se naše řídící centrum přetěžuje při sledování 3D filmů? A už jste slyšeli, že velký mozek znamená velkou inteligenci? Prozradíme vám, co je na tom pravdy…
Mýtus: Text pochopíme, i když nedává smysl
Verdikt: pravda
Mnoho z vás právě přelétlo očima malý titulek výše. A některým ani nedošlo, že je úplně špatně. Písmena přitom sama o sobě nedávají žádný smysl. Přesto drtivá většina Čechů s jistotou řekne, že text znamená následující: První a poslední písmena.
Máme snad všichni geniální mozek? Nebo se prostě nenechá tak snadno zmást?
EpochaPlus.cz vypátrala:
Mozku stačí jednouchý fígl a jakoby nic dešifruje sebehorší písmenkovou přesmyčku, ať máte inteligenční kvocient 95 nebo třeba 130. Musíte ale zachovávat jedno pravidlo. První a poslední písmena slov musí zůstat na svém místě.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Mozek příliš nelpí na tom, jak jdou písmena za sebou. Proč? Od chvíle, kdy se naučíte dobře číst a mít velkou slovní zásobu, totiž přestane vnímat psaná slova jako jednotlivá písmenka, bere je jako celek.
Potřebné slovo pak automaticky asociuje – a dokážeme číst i zdánlivě nesmyslné věty.
Na velikosti nezáleží. Nebo ano?
Mýtus: Velký mozek znamená vyšší inteligenci
Verdikt: nepravda
„Na velikosti nezáleží.“ Takřka lidové rčení můžeme použít i v souvislosti s mozkem. Znělo by logicky, že malý mozek v malé hlavě musí být hloupější než mozek velký. Pokud chceme však porovnávat jen mezi lidmi, musíme dát za pravdu oblíbenému pořekadlu. O inteligenci totiž nerozhoduje velikost mozku, ale hustota jeho vrásnění.
EpochaPlus.cz vypátrala:
Své by o tom mohl vyprávět i fyzik Albert Einstein (1879–1955). Nepopiratelný génius má totiž mozkovnu průměrně až podprůměrně velkou – váží pouhých 1230 gramů, zatímco většina mužů má mozkovnu o váze 1400 až 1500 gramů.
Jedna výjimka ale přece jen platí – děti. Do 10. až 11. roku vývoje na rozměrech záleží. Mozek se totiž do té doby stále vyvíjí, mozková kůra sílí a u některých dětí dospívá dříve, u jiných zase později.
Venku mráz, uvnitř tropy
Mýtus: Mozek se v zimě přehřívá
Verdikt: pravda
Pořádně se nadechněte. Právě jste mozku dodali tolik potřebný kyslík. Nadechnutím toho ale pro svůj centrální řídicí systém děláte ještě mnohem víc.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
„V zimě má tělo tendenci vytvářet větší teplo, aby se ohřálo, a tím pádem se mozek může přehřát,“ tvrdí profesor Andrew Gallup z Princetonské univerzity (New Jersey, USA). Vzniká tak paradox – čím je větší zima, tím je mozku tepleji.
EpochaPlus.cz vypátrala:
Každý nádech totiž mozek zároveň ochlazuje. Všimli jste si, že v zimě lidé častěji zívají? Není to ani tak tím, že je unavuje vleklé studené počasí či se brzy smráká. Zívání v zimních měsících souvisí právě s fenoménem zahřívání těla.
Mozek si skrze ně říká o další mohutnější přísun studeného kyslíku, který ho dokáže ochladit.
S kinem to nepřehánějte
Mýtus: 3D technologie přetěžují mozek
Verdikt: pravda
Dokonalé efekty, velké plátno, skvělý zvuk a akce. Na tenhle film prostě musíte do kina – a samozřejmě na trojrozměrné (3D) promítání. Jenže vaši radost mozek již tak nadšeně nesdílí.
Zatímco klasická projekce ho příliš nezatěžuje, u 3D promítání dostává vnímání pěkně do těla. Záběry deroucí se z plátna ven ho zkrátka rychleji unaví.
EpochaPlus.cz vypátrala:
V plném kině na 3D projekci najdete vždy několik lidí, kterým promítání nedělá dvakrát dobře. Mozek ho nezvládá. Ti by raději měli zůstat u starých technologií. Že s vámi návštěva kina ani nehne? Možná.
Pokud ale každý den vyrazíte na několikahodinový filmový epos ve 3D, unavíte svou mozkovnu ažaž. Sníží se výkonnost mozku a přemůže vás únava, naštěstí jen dočasně.