Jeden z domorodých lidí kdysi zapaluje na úbočí hory oheň, když ho zlý duch odnese do podzemí, kde ho uvězní. Protože se mu nedaří uniknout, zapálí domorodec oheň i zde, aby kouř varoval ostatní, že jde o nebezpečné místo a drželi se dál.
To o australské hoře Burning Mountain tvrdí legenda. Skutečnost je ale jiná.
Od chvíle, kdy lidé poprvé začali používat oheň, uplynul zhruba milion let. Zatímco tehdy na něm byli naši předkové závislí, většina plamenů v našich každodenních životech je pomíjivá.
Zář ohně trvá jen tak dlouho, dokud hoří třeba knot ve svíčce nebo poleno v krbu. Ale po celém světě hořely různé plameny po staletí a dokonce i po tisíciletí, živeny vlastními zdroji. A který z nich je ten nejdéle hořící?
Věčný oheň?
Jako palivo může sloužit cokoliv hořlavého, od dřeva přes vegetaci až třeba po benzín. Oheň se zažehne, pokud je hořlavá látka vystavena teplu nebo jinému zdroji energie.
Uhasne teprve poté, když vyhoří všechno palivo, výrazně poklesne teplota paliva nebo když se již k ohni nedostane kyslík. Pokud by se nic z toho nestalo, je teoreticky možné, že takový oheň by mohl hořet věčně. Své o tom vědí ve východní Austrálii.
Pod horou Mount Wingen (520 m. n. m.) v Novém Jižním Walesu mají podzemní oheň, který hoří nejméně 5500 let, i když někteří geologové tvrdí, že by mohlo jít až o půl milionu let!
Doutnající kopec
Na povrch unikají skrze průduchy obláčky kouře. Teplo zespodu spálilo okolní půdu, zbarvilo ji dočervena a usychající vegetace se rozprostírá zhruba na ploše půl hektaru místní přírodní rezervace.
Stejně jako zdejšímu dominantnímu vrchu Mount Wingen se jí říká Burning Mountain, (Hořící hora). Mount Wingen je už po staletí obklopen domorodou mytologií a místním folklórem. Podle badatelů dokonce horu první evropští obyvatelé zpočátku nazývali sopkou.
Oheň je však živen jednou z mnoha uhelných slojí, které se táhnou po celé východní Austrálii. Kdysi zřejmě došlo k zažehnutí tohoto přírodního požáru bleskem a od té doby doutnající oheň pomalu užírá uhelnou sloj rychlostí asi metr za rok.
Nyní se odhaduje, že se nachází asi 30 metrů pod zemí a nezdá se, že by se hodlal zastavit. Místní experti tvrdí, že pokud to nezpůsobuje žádné problémy a oheň není masivní, není třeba s ním nic dělat. Navíc by prý bylo obtížné ho nadobro uhasit.
Nejdéle hořící, ale ne jediný
Jako jediná přirozeně hořící uhelná sloj v Austrálii představuje Burning Mountain jeden z tisíců takovýchto požárů po celém světě, z nichž některé jsou mnohem problematičtější. Tyto nekontrolovatelné požáry přitom uvolňují toxické látky znečišťující ovzduší.
Například v USA byla vydána více než miliarda dolarů (asi 24 miliard korun) na sanační projekty, přičemž asi 90 procent těchto nákladů putuje do států Pensylvánie a Západní Virginie.
Zatímco oheň pod Burning Mountain má přirozenou příčinu, jiné uhelné požáry vznikly následkem lidské činnosti.
Tak třeba důlní požár v Centralii (americký stát Pensylvánie) hoří ještě více než půl století poté, co ho s největší pravděpodobností v 60. letech 20. století zažehla hořící městská skládka a podle odhadů může v dnes už opuštěném městě hořet dalších 250 let.
Některé ze stovek čínských uhelných požárů vznikly před více než půl stoletím a všechny dohromady spotřebují až 18 milionů tun uhlí každým rokem.
