Skip to content

Pivo: Tekuté zlato národa českého!

Každý Čech zkonzumuje v průměru 143 litrů piva ročně, což vychází na více než na půllitr každý druhý den. Zlatavý mok s ozdobnou bílou čepicí jednoduše milujeme a nedáme na něj dopustit. Jako všechny velké lásky, i tahle trvá pěkně dlouho.

Už něco přes tisíc let.

Pivovarnictví je umění staré jako lidská civilizace, na naše území však přichází pravděpodobně s prvními slovanskými kmeny (konec 6. až počátek 7. století). Prvním doloženým pivovarem je Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha, založený roku 993 tímto světcem a knížetem Boleslavem II. (cca 932-999). Není snad překvapením, že se tehdejší pivo svou strukturou i chutí značně liší od dnešního produktu. Chmelení jako zavedený proces dochucení se objevuje a rozšiřuje až později, nejstarší zmínka o pěstování této plodiny pochází z nadační listiny knížete Břetislava I. (cca 1002-1055). V ní se přiznává desátek chmele Kolegiátní kapitule sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi od sedláků žateckých a boleslavských. Před chmelem se k dochucení piva hojně využívá kombinace různých bylin, v němčině označovaná jako gruit, do níž běžně patří pelyněk, řebříček, popenec, jablečník, vřes či vřesna bahenní.

1
První pivovar na našem území byste hledali za zdmi Břevnovského kláštera.

Zdravější než voda

Že je dnes pivo na našem území často levnější než voda a tudíž se jej pít „vyplatí“, je všeobecně známo. V průběhu středověku to však platí dvojnásob. Zhruba do 12. století je oprávněn pivo vařit každý a tekutý chléb je podstatnou součástí české kuchyně – připravují se z něj polévky, omáčky či kaše.

Představuje také zdravější variantu k pití vody, jakkoliv komicky to může znít. Vodní zdroje kvůli nízké úrovni hygieny bývají totiž velmi často kontaminovány mikrobiálními patogeny, kterých se pivo vařením elegantně zbavuje.

K největšímu rozvoji pivovarnického umění dochází na území Čech, Moravy a Slezska v průběhu 12. století, se zakládáním královských měst. Aby město mohlo produkovat vlastní lahodný mok, potřebuje panovníkem udělené právo vářečné, doplňované právem mílovým, které zakazuje pod hrozbou pokut podobnou řemeslnou činnost v mílovém okruhu kolem města (staročeská míle měla cca 7,5 kilometru), aby neutíkaly příjmy.

Zhruba od 11. století se začíná také pěstovat kvalitní chmel na Úštěcku, Tršicku a Žatecku, odkud je dodnes exportován do celého světa.

2
Gruit – čili směs koření, jíž se pivo dochucuje před využíváním chmele.

Kvalita a dozor

Dodržování přípravných postupů je ve středověku pod dohledem cechů sladovníků (první vzniká 1353 v Brně), starajících se mimo jiné také o to, kolik piva a z jakého množství sladu smí jeden pivovarský dům vyrobit.

Vářečné právo je vázané na konkrétní dům, což se také odráží na jeho ceně, která bývá i čtyřikrát vyšší než běžného měšťanského stavení. V průběhu 14. a 15. století dochází k hojnému zakládání měšťanských pivovarů ve sdíleném vlastnictví, vznikají také pivovary šlechtické a pokračuje tradice klášterní.

Po stavovské povstání proti Ferdinandu I. Habsburskému (1503-1564), oslabení moci měst a konfiskaci měšťanského majetku zažívají světské pivovary období mírného úpadku. Výnosné řemeslo se však vzápětí vzchopí.

3
Chmel dnes synonymum pro dobré pivo. U nás pochází většinou z Žatecka.

Otec zakladatel

Kromě lékaře Rudolfa II. (1552-1612), Tadeáše Hájka z Hájku (1525-1600), autora prvního učeného pojednání o pivě „De cerevisia eiusque conficiendi ratione“, je patrně nejpodstatnější osobností v českém pivovarnictví sládek František Ondřej Poupě (1753-1805). Se zkušenostmi z Rakouska, Německa a Polska sluje coby zastánce odbornějších postupů v přípravě lahodného moku, jako je používání výhradně ječného skladu a metody spodního kvašení.

4
Spodní kvašení se u nás rozšiřuje i díky Františku Ondřeji Poupěti.

Staré časy

Zlatý věk přípravy zlatého nápoje přichází v průběhu 19. století s rozvojem nových technologických postupů a průmyslové výroby. Pivovarnictví se dostává také pod střechu univerzit, a to roku 1818 na Královském českém stavovském technickém učilišti v Praze (nynější ČVUT).

Samotná sladovnická škola vzniká v hlavním městě až roku 1869. Díky příznivým podmínkám pro pěstování ječmene a chmele, kvalitnímu zajištění strojírenského průmyslu a kvalifikovaným sládkům a kumštýřům platí české pivo dodnes za jedno ze nejlepších na světě.

Foto: todayifoundout.com, staticsquare.com, fermentemptations.com, wikipedia.org
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Záhada jehněčí lebky pod lidskou tváří: Pozůstatek dávného magického rituálu?
epochalnisvet.cz

Záhada jehněčí lebky pod lidskou...

Bezmála půl století si ruští archeologové...
Chřest s holandskou omáčkou a výtečným steakem
tisicereceptu.cz

Chřest s holandskou omáčkou a...

Opravdový luxus pro sváteční příležitosti!...
Trápí vás bromodóza?
panidomu.cz

Trápí vás bromodóza?

Nejde o nic jiného než o výrazný zápach nohou....
Čistá a ekologická domácnost, co má styl
iluxus.cz

Čistá a ekologická...

Eko drogerie je fenomén, nad kterým prostě nemůžete zavírat...
Tajemství houbových šamanů
enigmaplus.cz

Tajemství houbových šamanů

Při představě houbového šamana si možná...
Proč se Plodková tolik vyhýbá svatbě?
nasehvezdy.cz

Proč se Plodková tolik...

Jsou spolu už mnoho...
Švýcarsko: Země lanovek a železnic
epochanacestach.cz

Švýcarsko: Země lanovek a...

Švýcarsko je stát...
Starý autobus zamířil mlhou do minulosti
skutecnepribehy.cz

Starý autobus zamířil mlhou...

Nedokážu si vysvětlit, jak jsem...
Zbořme mýtus MP3, můžete mít víc
21stoleti.cz

Zbořme mýtus MP3, můžete mít...

Máme pocit, že mezi většinovým vzorkem...
Kvůli čemu mají doma dusno?
nasehvezdy.cz

Kvůli čemu mají doma dusno?

Současná nelehká situace...
Vertikální relaxace v koupelně
rezidenceonline.cz

Vertikální relaxace v koupelně

Tropický déšť jemně masíruje unavené tělo, smysly...
Americká rodina se nejspíš nastěhovala do domu plného démonů
enigmaplus.cz

Americká rodina se nejspíš...

Když se v listopadu 2011 Latoya...