Po povrchu Měsíce se prošlo dvanáct lidí. Mezi věžemi Světového obchodního centra se na laně zavěšeném ve výšce 400 prošel jediný muž. A nikdo další už to udělat nemůže.

Francouzský provazochodec Philippe Petit (*1949) má odvážný, bláznivý a na první pohled neuskutečnitelný sen. Natáhnout lano mezi dvěma věžemi Světového obchodního centra, tehdy nejvyšších budov světa a bez jištění se po něm projít.

Okouzlen jedním provazem a dvěma věžemi

Jako šestnáctiletý kluk Philippe zcela propadl kouzlu lana provazochodeckého lana. Učil se jako samouk a na všechno ostatní kašlal. Není divu, že ho v té době vyhodili z pěti různých škol. Později se však může pochlubit.

„Všechny ty věci, které můžete dělat na laně, jsem se naučil sám během jediného roku.“ V roce 1968 je mu sedmnáct, když u zubaře zahlédne v časopise reportáž o plánované stavbě dvou věží Světového obchodního centra, které mají být nejvyššími budovami na světě.

Okamžitě dostává nápad napnout mezi nimi lano a projít se z jedné věže na druhou. Jeho naplnění podřídí celý svůj život.

Vše pro jednu procházku

To, co je později nazváno „uměleckým zločinem století“, Petit pečlivě plánuje šest let. Naučí se vše, co by mohl potřebovat.

O konstrukci věží, o bezpečnostních opatřeních, o povětrnostních podmínkách a jejich vlivu na lano, o kývání věží ve větru, o chůzi po laně v extrémních výškách.

Současně také začne trénovat na laně nataženém na různých známých místech ve Francii, v roce 1971 se například projde mezi věžemi chrámu Notre Dame v Paříži, v roce 1973 mezi severními pylony mostu Harbour Bridge v australském městě Sydney.

Současně se svými spolupracovníky pečlivě plánuje jak se dostat do budovy a jak tam veškeré vybavení, jak dostat těžké ocelové lano z jedné budovy na druhou, vzdálenou 61 metrů.

45 minut ve výšce 400 metrů!

V noci na úterý 6. srpna 1974 se Petit a ostatní dostanou nákladním výtahem do 104. patra i se svým vybavením, když se vydávají za zaměstnance firmy, která má na střeše dokončit plot. Přes propast lano dostanou pomocí luku a šípu s navázaným vlascem.

Postupně protahují nad propastí stále silnější lano, až nakonec lezecké ocelové lano vážící 200 kg. Oproti pánu se zpozdí, když lano vyklouzne a musí být znovu ručně vytaženo, bezpečně ukotvit se ho nakonec podaří až těsně před úsvitem.

Na plánovanou kontrolu bezpečného uchycení už nezbude čas. Krátce po 7 hodině ráno Petit vstoupí na lano. Je 400 metrů nad zemí, bez zajištění. Nestačí mu však projít se po laně z jedné strany na druhou. Jeho vystoupení trvá 45 minut.

Během nich několikrát projde tam zpátky, přitom na laně usedne, ulehne i tančí a klekne, aby pozdravil diváky, kteří se sbíhají dole na ulici i na střechách obou věží. „Největší nebezpečí mi hrozilo, když kolem mě začal létat vrtulník,“ řekne později.

Mezi diváky samozřejmě nechybí ani policisté, kteří se ho marně pokouší přesvědčit, aby svůj výstup ukončil a slezl z lana. Uposlechne je až v okamžiku, kdy začne pršet a lano se stane kluzkým.

Díky němu si lidé věže WTC oblíbí

Petit se stává hlavní hvězdou zpravodajství ve Francii i v Americe. Je formálně obviněn, ale státní zástupce upustí od všech obvinění pod podmínkou vystoupení pro děti zdarma.

Podle mnohých má hlavní zásluhu na tom, že Newyorčané přijali a oblíbili si do té doby nepříliš oblíbenou stavbu.

Jeho příběh se stane tématem několika knih, dokumentárních filmu a v letošním roce také velkolepého hraného filmu, který natočil slavný režisér Robert Zemeckis a právě tento týden má premiéru v našich kinech.

Pokud si chcete zasoutěžit o deset vstupenek do kina, mrkněte se v den premiéry, ve čtvrtek 8. října na Facebook Epochy.