Vydat se jen s milovaným partnerem na dalekou cestu je snem mnoha lidí. Ne všichni si ale předtím uvědomí, jaké nástrahy na ně mohou čekat a že se vlastně vůbec nemusejí vrátit zpátky domů.

Až do svých jedenácti let žije Joanne Leesová z anglického města Huddersfieldu severovýchodně od Manchesteru jen s rozvedenou matkou.

Ta si poté namluví nového partnera, který do vztahu přivede i svého syna, a tak Joanne opět vyrůstá v úplné rodině. Vyzkouší si práci barmanky a pak zakotví v místní pobočce cestovní kanceláře Thomas Cook.

Cestování ji okouzlí a těší se na to, že jednou se svým partnerem projede celý svět.

Konečně ten pravý na cesty

Prvním krokem je najít toho pravého muže. Ale to se v roce 1996, když je Joanne třiadvacet, stává skutečností.

Oním vyvoleným je o rok starší student Brightonské univerzity Peter Falconio, kterého dívka poprvé potká v hudderfieldském nočním klubu a už po roce si pořídí společné bydlení v Brightonu.

Že se jim cestování ve dvou líbí, o tom se přesvědčí na kratších výletech do Itálie, Řecka, a dokonce i na Jamajku, takže v roce 1998 nastává čas naplánovat pořádnou a dlouhou dovolenou.

Strach blízkých je nezastaví

Joanne s Peterem probírají destinace, a nakonec mají trasu pohromadě. Čekají je Thajsko, Kambodža, Nepál, Singapur, Malajsie a nakonec Austrálie. Když své plány nadšeně představí rodině, leckdo z blízkých je odrazuje.

Není to tak dlouho, co se v médiích probíraly otřesné případy vražd mladých turistů právě v končinách, kam se chystají. Zamilovaný pár se ale nedá odradit a 15. listopadu 2000 odlétá.

Procestují společně několik států a nic závažného je nepotká, nepočítáme-li to, že v Kambodži kdosi Joanne ukradne cestovní šeky.

Vůz jako stvořený pro výlet

Po dvou měsících nastává poslední fáze výpravy. Pár 16. ledna 2001 přicestuje do Sydney a Joanne hned využije své pracovní vízum a najde si práci v knihkupectví.

Jinak se ovšem přijeli bavit, takže následujících pět měsíců si užívají místního nočního života, než jim cestování zase začne chybět. Viděli toho přece z Austrálie zatím tak málo! Rádi by se podívali také do Melbourne, Adelaide, Darwinu a Brisbane.

K tomuto účelu Peter sežene obstarožní oranžový volkswagen, který jako by se vyloupl ze starých filmů o amerických hippies, a může se jet.

Zastavte, máte rozbité auto!

V létě 2001 bychom pár zastihli v Severním teritoriu nedaleko města Alice Springs. Volkswagen 14. července v půl osmé večer právě projíždí po dálnici Stuart Highway kolem osady Barrow Creek.

Peter řídí, Joanne si hoví na místě spolujezdce a oba si povšimnou bílé toyoty, která se za nimi už několik kilometrů drží.

Peter trochu zpomalí, aby je auto mohlo předjet, toyota se zařadí do vedlejšího pruhu a její řidič začíná vzrušeně gestikulovat a naznačovat, aby zastavili.

Když oba vozy stojí na krajnici, přichází majitel druhého auta k okénku a upozorňuje Petera, že z výfuku jejich volkswagenu srší jiskry. Peter vystoupí a oba se jdou na problém podívat. Joanne se přesouvá na místo řidiče, aby na pokyn nastartovala.

Osudný výstřel mimo dohled

Pokynu ke spuštění motoru se nedočká, zato uslyší silnou ránu, což může být těžko něco jiného než výstřel. Ostatně hned také uvidí, odkud zvuk pocházel. Ze stříbrné pistole, kterou nyní mává onen cizí muž u jejího okénka.

Za okamžik má Joanne ruce spoutané za zády plastovými stahovacími páskami, podaří se jí jen ubránit se podobnému spoutání nohou a přelepení úst. Útočník jí natáhne pytel na hlavu a vleče ji k toyotě. Kam ji chce odvézt? Joanne se začíná děsit myšlenky, že ji hodlá znásilnit.

Úkryt před krutým střelcem

Potom muž na chvilku poodejde. Joanne se brání myšlence, že jde zkontrolovat, zda je Peter opravdu mrtvý, a využije toho okamžiku, aby utekla do křoví, které na obrovské ploše lemuje dálnici.

Střelec ji samozřejmě okamžitě začíná hledat, třikrát projde v nebezpečné blízkosti, ale Joanne se schovává dobře. Nakonec muž odjíždí a teprve až půl hodiny po půlnoci, po pěti hodinách skrývání a strachu, se Joanne podaří zastavit projíždějící kamion. Zanedlouho už je na místě policie.

Pozdě postavené zátarasy

Ta objevuje oranžový volkswagen ukrytý v houští zhruba 80 metrů daleko, ale po Peteru Falconiovi nebo jeho těle není ani stopy. Proto také vyšetřovatelé přistupují k případu zpočátku trochu liknavě a zátarasy na silnicích postaví až po osmi hodinách.

Marně je za informace vedoucí k dopadení útočníka vypsána odměna ve výši 250 000 dolarů. Nasazeni jsou dokonce i čtyři domorodí stopaři, ale ani těm se nepodaří objevit nějakou stopu po únosci nebo jeho oběti. Je Peter skutečně mrtev, pohřbený někde v buši? Nebo ho snad únosce někam odvezl a drží ho v zajetí?

Muž s nebezpečnou minulostí

Jedinou stopou tak zůstává bílá toyota, přesněji pickup Toyota Land Cruiser se zelenou plachtou nad nákladovým prostorem.

K dispozici je také záznam z bezpečnostní kamery, pořízený na nedaleké čerpací stanici ve 12:38. Na záběrech je ale šestatřicet různých mužů. Je některý ten správný? Nastává mravenčí práce, při níž je třeba porovnat osoby na videu s vlastníky bílých toyot.

Průnikem obou skupin je jediný muž – třiačtyřicetiletý Bradley John Murdoch, kdysi aktivní člen násilnického motorkářského gangu a příležitostný pašerák drog.

Býval ženatý, ale vztah s manželkou Dianne se po dvou letech rozpadl pro domácí násilí.

Murdoch má za sebou nejen odsouzení za zabití při autonehodě, ale i 15měsíční vězení za to, že v opilosti střílel po lidech, oslavujících vítězství svého fotbalového týmu.

Tajemství stále nerozluštěno

Murdoch nakonec končí v rukou policie a důkazy se vrší. Joanne ho identifikuje nejprve na fotografii a poté i osobně, jeho DNA laboratoř odhaluje na poutech i na dívčině tričku.

Murdochova DNA se také nachází na řadící páce volkswagenu, které pachatel odvezl do křoví. Verdikt poroty je tak jednomyslný. Únosce čeká doživotí, určitou naději mu ale poskytuje ustanovení o možném podmínečném propuštění.

Toho se může dočkat v roce 2032, až mu bude 74 let. Přestože se nějakou dobu spekuluje o tom, že by výměnou za lepší podmínky ve věznici mohl prozradit, kam ukryl tělo Petera Falconia, nakonec z dohody sejde.

Přestože pátrání patří k nejrozsáhlejším v dějinách australského zločinu, o Peterově osudu dodnes nic neví ani Joanne, ani nikdo jiný.