Ačkoliv Michael uveřejnil ve svém traktátu řadu zajímavých poznatků, na evropských dvorech předvádí spíše podvody šikovně maskované iluzionistickými efekty.
Alchymie se stane koníčkem Michaela Sendivoje (1566-1636) už v dobách jeho studií. Už v roce 1594 se Polák objevuje v Praze, kde působí na dvoře Rudolfa II. Seznámí se s bohatým měšťanem Ludvíkem Korálkem z Těšína, kterému prý podivuhodným bílým práškem vyléčí syna.
Korálek se stane jeho mecenášem, Sendivoj mu na oplátku slíbí, že pro něj uměle vyrobí zlato. Jenže Sendivoj slib nedodrží, a tak ho Korálek dokonce v roce 1599 požene před soud. Alchymista stráví krátký čas v žaláři, odkud se dostane až po císařově zásahu.
Raději pak odejde z Prahy a dává se do služeb hraběte Mikolaje Wolského. Sepisuje tehdy svoje dílo Tractatus de Lapide Philosophorum – Novum Lumen Chymicum. Spis spatří světlo světa v roce 1604, kdy opět zavítá do české metropole.
Předpoví objev kyslíku
Traktát vzbudí velkou pozornost. Sendivoj v něm uveřejním několik zajímavých myšlenek. Povede se mu například úspěšně vytvořit pořadí kovů na základě jejich elektrochemického potenciálu.
Popíše správně teorii spalování a také předpoví, že bude objeven jeden ze základních prvků, a to kyslík. V době vydání svého vědeckého opusu údajně také Rudolfovi II. názorně předvede transmutaci rtuti ve zlato pomocí jakéhosi prášku.
Císař mu za to daruje pamětní medaili a v domě, kde proběhl pokus nechá do zdi vsadit ceduli s nápisem „Faciat hoc quispiam alius, quod fecit Sendivogius Polonus!“ (Vykonej někdo jiný, co vykonal Polák Sendivoj!) Vyráží potom i na další evropské dvory, kde praktikuje svoje pokusy.
Objevitel arzenu
Švábský dominikán Albert Veliký (1193/1206/1207–1280) si jako přírodovědec, teolog a filozof vyslouží respekt katolické církve, která mu přezdívá doctor universalis a v jeho pojetí uznává i alchymii.
Kolem roku 1250 se mu podaří izolovat arzen. Popíše také způsob, jak pomocí lučavky královské oddělit zlato. Přestože zastává úřad biskupa v Řezně, atmosféra jeho laboratoře mu učaruje mnohem více a roku 1262 proto požádá o uvolnění z funkce. Až do konce života může už jenom v poklidu bádat a učit studenty.
