Dav skanduje, jeden z mužů v aréně padá k zemi. Vítězný gladiátor pozvedá svou zbraň. Má protivníka dorazit, nebo mu darovat život?

O všem rozhodne palec – císaře, úctyhodných panenských Vestálek, které mají v aréně vždy rezervovaná skvělá místa, anebo celého davu.

Jak? Dnešní člověk odpoví jednoznačně: Palec vzhůru jako darování života, palec dolů smrt. Tenhle výjev najdeme i na obraze Pollice Verso francouzského malíře Jeana-Léona Gérôma (1824–1904). A to je ten problém.

Slavný obraz totiž rozšíří myšlenku, že takto palec rozhoduje. Jenže pravda může být trochu jinde…

Že o životě rozhodoval pohyb palce je jisté. Římský satirik Juvenál (asi 60–140) mluví o publiku tleskajícímu těm, kdo zabíjejí na signál natočení palce, to samé se dozvíme i v dochovaných spisech římského básníka a politika Aurelia Clemense (348–410).

Ani slovo o tom, co se nám zdá dnes navýsost jasné – směru nahoru či dolů. Mnoho historiků se domnívá, že gesto palcem bylo vodorovné, či se palec ukryl v dlani.

Stopem k nechtěnému aktu?

Líbí se vám něco nebo prostě jen souhlasíte? Nemusíte nic říkat – stačí ukázat vztyčený palec a zbytek prstů sevřených v pěst. A naopak. Palcem dolů dáváme najevo nesouhlas či znechucení. I tady ale číhají nebezpečí – obzvlášť, pokud brázdíte svět stopem.

V Iráku a Íránu rozhodně nestopujte klasickým evropským způsobem. Zaběhnuté gesto tu má totiž řádně pejorativní význam srovnatelný se vztyčeným prostředníkem. Nejinak je tomu v Izraeli. Tady se můžete dočkat nepříjemného překvapení.

Palec vzhůru lze totiž pochopit i jako pobídku k milostným hrátkám. Obzvláště těm homosexuálním.

Nahoru versus OK

Pestrobarevné ryby, mořské dno. Pod hladinou se odehrává situace jako z nevydařeného vtipu. Dva potápěči se rozhlížejí. Jeden je mazák, druhý je pod hladinou poprvé. Když se na sebe otočí, nováček radostně ukáže palec. V nastávajícím zmatku se vynoří oba.

„Co se děje?“, ptá se starostlivě ten zkušenější. Nedělo se nic – gesto ukazovalo spokojenost, jenže v podvodní „hantýrce“ jde o signál k vynoření.

Že je vše v pořádku se dává najevo signálem OK, tedy spojením palce a ukazováku a necháním dalších prstů natažených. Aby to nebylo tak jednoduché, i tenhle znak má v arabském světě pejorativní význam a v Japonsku pro změnu znamená peníze.