Nejstarší součástí českých korunovačních klenotů je svatováclavská koruna, v jejímž kříži je uložen trn z Kristovy koruny, symbol jeho utrpení. Při korunovaci je panovník povýšen mezi Bohem vyvolené.

Podle legendy tak má na všechny, kteří se koruny dotknou neoprávněně, dopadnout kletba – do roka zemřou. Dne 19. listopadu 1941 si ji údajně nasazuje na hlavu říšský protektor Reinhard Heydrich. Přinesla mu snad smrt v podobě atentátu?

27. září 1941 přilétá do Prahy prominentní nacista a blízký spolupracovník Heinricha Himmlera (1900–1945), jednoho z nejvyšších nacistických pohlavárů, Reinhard Heydrich (1904–1942).

O den později se oficiálně stává zastupujícím říšským protektorem pro Protektorát Čechy a Morava (1939–1945). Staví se i do čela protektorátní policie a usazuje se na zámku v Panenských Břežanech, asi 20 kilometrů severně od Prahy.

Slouží zde Josefa Huliciusová, která je Reinhardovou milenkou a zároveň českou agentkou v britských službách.

Za zásluhy říšským protektorem

Pozici říšského protektora si vyslouží Heydrich svými činy dokazujícími plnou oddanost nacismu. K nacistické straně NSDAP a SS ho přivádí jeho snoubenka a později manželka, šlechtična Lina von Osten, se kterou má následně čtyři děti.

Už roku 1934 se proto Heydrich účastní „noci dlouhých nožů“, což je čistka uvnitř nacistické strany, během které je eliminována mocná SA neboli „hnědé košile“ Ernsta Röhma (1887–1934). Heydrich přispěje paděláním důkazů proti Röhmovi.

Falešná záminka pro válku

Organizuje rovněž přepadení vysílačky v Gliwicích, kterou provádí 31. srpna 1939 speciální skupina příslušníků SS, ozbrojené organizace uvnitř nacistické strany, oblečených do polských uniforem.

Operace má doložit polskou agresi vůči Německu a před světem ospravedlnit útok nacistů na Polsko a rozpoutání druhé světové války. Mezi roky 1939 až 1941 působí Heydrich jako rezervní stíhací pilot pro Luftwaffe, podniká dokonce několik bojových letů.

Nicméně poté, co je sestřelen nad nepřátelským územím a několik dní nezvěstný, Adolf Hitler mu další bojové lety zakáže.

Heydrichova politika cukru a biče

Podílí se i na vyhlazovacích akcích proti Polákům pod krycími jmény operace Tannenberg a Intelligenzaktion, při nichž je zavražděno několik desítek tisíc příslušníků polské elity. Následně je odeslán do Prahy, aby se stal zastupujícím říšským protektorem.

V Čechách využívá politiku cukru a biče. Poskytuje sociální výhody dělníkům, pracujícím pro potřeby třetí říše, a zároveň podniká brutální perzekuce vůči neloajálním osobám a nepřátelům.

Konečné řešení české otázky

Prosazuje „konečné řešení“ české otázky. Dne 2. října 1941 prohlašuje, že: „Čech v tomhle prostoru už nemá koneckonců co pohledávat“ a on se nebude pokoušet „předělávat tuhle svoloč českou podle staré metody na Němce“.

Jeho řešení zapadá do nacistického plánu na likvidaci, poněmčení a vysílení příslušníků pěti slovanských národů, tedy Čechů, Poláků, Ukrajinců, Bělorusů a Rusů, čímž se má vytvořit životní prostor pro německé obyvatelstvo.

Svatý Václav měl pravdu

Pokud nacisté o něco projevují opravdový zájem, jsou to české korunovační klenoty. Uchvacuje je především svatováclavská koruna, neboť považují kult svatého Václava za klíčovou součást německo-českých vztahů.

Heydrich proto krátce po svém příjezdu do Čech prohlašuje: „Je nutné stále připomínat svatováclavskou myšlenku, a ještě více ji utvrzovat v jejím historickém vývoji. Jestliže Češi oslavují sv.

Václava, nemusíme se k němu vždy stavět jako k českému světci, nýbrž tak, že svatý Václav byl muž, jenž pochopil, že český národ může žít jen v německém prostoru. Jestliže Češi tedy oslavují sv. Václava, pak vlastně dokazují, že měl pravdu.“

Sedm klíčů pro nacisty

Dne 19. listopadu 1941 organizuje Heydrich prohlídku korunovačních klenotů, při které mu prezident Emil Hácha předává sedm klíčů od korunní komory, kde jsou uloženy. Na důkaz „Vůdcovy důvěry“ mu jsou následně tři vráceny do opatrování.

Spolu s Heydrichem si je přicházejí prohlédnout i státní tajemník K. H. Frank (1898–1946) či Horst Böhme (1909–1945), který dá následující rok podnět k lidickému masakru, a dále také generál Rudolf Toussaint (1891–1968), který v roce 1945 podepíše v Praze německou kapitulaci.

Koruna na hlavě nacistického protektora

Podle nedoložené legendy si Heydrich i jeho osmiletý syn Klaus mají při příležitost prohlídky korunovačních klenotů nasadit na hlavu svatováclavskou korunu.

Traduje se, že pokud si ji někdo nasadí na hlavu neoprávněně, do roka a do dne zemře, což se také stane. Heydrich umírá na následky atentátu 4. června 1942, jeho syn se 24. října 1943 stává obětí autonehody.

Oficiální zdroje se nicméně shodují na tom, že si Heydrich korunu na hlavu zřejmě nenasadil, zato si opatřil kopie všech klíčů od korunní komory.

Byl Heydrich Žid?

V lednu 19442 předsedá Heydrich konferenci ve Wannsee, poblíž Berlína, kde je rozhodnuto o usmrcení milionů lidí židovské národnosti ve vyhlazovacích táborech smrti.

Paradoxem přitom je, že Heydrich sám musel v dětství snášet posměšky spolužáků, kteří mu říkali „Isi“ nebo „Isidor“, čímž narážely na jeho domnělý židovský původ.

Celá záležitost se zrodila tak, že Reinhardův otec Richard Bruno Heydrich byl jako operní pěvec a skladatel zařazen do vydání Riemannova hudebního slovníku. U jeho jména stálo: „ve skutečnosti Süß“, což implikovalo židovský původ. Jednalo se však o jméno jeho otčíma.

Pomsta bývalého žáka

Richard Heydrich zažaloval vydavatele slovníku pro urážku na cti.

Přitom vyšlo najevo, že zmínka ve slovníku byla uveřejněna na popud jistého Martina Freye, příbuzného jednoho z novinářů a bývalého studenta Richarda Heydricha, který se mu chtěl pomstít za to, že ho vyloučil z konzervatoře.

Případ byl sledován, a proto se děti ve škole malému Reinhardovi posmívaly. Škádlily ho však i kvůli jeho vysokému mečivému hlasu, moc kamarádů proto neměl. Pozdější pátrání žádného Žida mezi Heydrichovými předky neobjevila.

Protektor musí být odstraněn

Brzy po svém jmenování nechává Heydrich v protektorátu zlikvidovat celou první generaci odbojářů, a to včetně předsedy protektorátní vlády Aloise Eliáše (1890–1942).

Naopak běžné lidi se snaží získat výhodami, aby předešel jejich zapojení do odbojové činnosti, což mu vychází.

I to je jedním z důvodů, proč rozhodne exilová vláda v Londýně v čele s prezidentem Edvardem Benešem (1884–1948) dne 3. října 1941 o nutnosti likvidace říšského protektora.

Pod krycím názvem operace Anthropoid pak vyšle do protektorátu parašutisty, aby Heydricha zlikvidovali.

Operace Anthropoid

Českoslovenští výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík se na to už od léta 1941 připravují ve střediscích, specializovaných na výcvik vedení boje nestandardními metodami, ve Skotsku.

Jejich výsadek na území protektorátu je několikrát odložen, nakonec jej 29. prosince 1941 provádí 138. peruť RAF. Gabčík s Kubišem seskakují poblíž Prahy, u hřbitova v obci Nehvizdy.

Desítky českých rodin jim poté pomáhají při vykonání nebezpečného plánu, za svoji odbojovou činnost později většinou zaplatí životem.

Přípravy na akci

K provedení samotného útoku dochází 27. května 1941. Gabčík s Kubišem jedou toho rána tramvají na Žižkov, kde si vyzvedávají kola, na kterých přijíždějí do Holešovic.

Gabčík má pod kabátem samopal značky Sten Mk II bez ramenní opěrky, oba vyčkávají na Heydrichův příjezd. Ten stráví po snídani pár chvil s rodinou a pak jede z Panenských Břežan do Prahy směrem na Pražský hrad.

Odtud se má vydat do Ruzyně a letecky za Hitlerem do Berlína. V rozporu s nařízením není jeho vůz opancéřovaný, a navíc jede bez ochranného vojenského doprovodu.

Nepodařená střelba ze samopalu

Mercedes 320 Cabriolet-B s otevřenou střechou řídí Heydrichův osobní šofér a šéf ochranky Johannes Klein, protektor cestuje na předním sedadle.

Někdy mezi 10:32 a 10:35 zatáčí vůz tehdejší Kirchmayerovou třídou vpravo do ulice V Holešovičkách (dnes spojnice mezi Zenklovou třídou a V Holešovičkách), kde musí zpomalit.

Gabčík odhodí kabát a pokusí se ze samopalu střílet na vůz, zbrani se však zasekne náboj v hlavni a nevystřelí.

Atentát na říšského protektora

V tu chvíli si Heydrich uvědomuje, že se jedná o přepadení, ale místo aby nařídil řidiči ujíždět co nejrychleji pryč, přikáže mu, aby vůz zastavil, a ještě se v něm postaví.

Jan Kubiš využije situace a hodí na auto speciálně upravený protitankový granát, který narazí do karoserie a vybuchne vně vozidla před pravým zadním kolem. Intenzivní výbuch vysype okna projíždějící tramvaje číslo tři a Heydricha zraní střepiny.

Pachatelé na útěku

Gabčík s Kubišem poté pokračují ve střelbě z pistolí, i Heydrich s Kleinem vytáhnou své osobní zbraně. Protektor dokonce začne pronásledovat Kubiše, ale jeho zbraň nemá zásobník, a tak se vrací k autu a zraněný klesne na sedadlo.

Kubišovi se povede proklestit si cestu davem, nasedne na kolo a ujíždí na smluvené místo v Libni. Gabčík prchá Krichmayerovou třídou, pronásledovaný Kleinem. Chce se schovat v řeznictví, ale jeho majitel je stoupencem nacistů a povolává Klaina.

Gabčík nemá jinou možnost než proti němu vyrazit, u toho ho postřelí do nohy. Klein křičí na řezníka, ať výsadkáře pronásleduje, ten však učiní jen pár váhavých kroků, a Gabčík tak uniká.

Mrtvý Heydrich a zrádce Čurda

Heydrich je převezen do nemocnice na Bulovce, kde je ošetřen, jeho zranění jsou však vážná. Má zlomené žebro, protrženou bránici a poškozenou slezinu. Plechová střepina vnáší do těla nečistotu a u pacienta se rozvíjí sepse.

Dne 3. června upadá Heydrich do kómatu a 4. června ve 4:30 ráno umírá. Výsadkáři se schovávají v pravoslavném kostele Cyrila a Metoděje, odkud mají být přepraveni na jiné místo. Jeden z nich, Karel Čurda, je ale zradí a poskytne informace nacistům.

Dne 18. června 1942 ve 4:15 ráno je proto kostel obklíčen příslušníky SS. Výsadkáři v čele s Kubišem a Gabčíkem se statečně brání, odrážejí útok granáty i pokusy o vyplavení, jejich boj však končí, a to i vinou nedostatku munice.

Důsledky pro celou Evropu

Po atentátu a zejména smrti Reinharda Heydricha spouštějí nacisté teror, který je označován jako heydrichiáda. Lidé jsou stříleni bez soudu, dochází rovněž k vyvraždění Lidic a Ležáků.

Útok je považován za nejvýznamnější odbojový počin v okupované Evropě a má takový ohlas, že na jeho základě Británie a Francie odvolávají své podpisy Mnichovské dohody, která v roce 1938 připravila Československo o více než třetinu území.

Atentát na Heydricha představuje zcela ojedinělý případ v historii druhé světové války, kdy se úspěšně podaří násilně zlikvidovat jednoho z vysoce postavených nacistických pohlavárů.