Dopis s popisem nového způsobu léčby skončí v koši. Britská Královská společnost novou metodu nazvanou vakcinace neuzná vůbec za hodnou publikace. Odmítači očkování se tak vyskytují už v okamžiku jeho objevení.

Přesto věda a zdravý rozum nakonec zvítězí, i když si objevitel musí publikaci zaplatit z vlastní kapsy.

Zatímco v Evropě v hlubokém dávnověku naši předci teprve objevují, že by místo měkkého bronzu mohli používat o něco kvalitnější železo, ve starověké Indii tamní lékaři objevují záhadnou nemoc, která se stane na několik staletí metlou celého lidstva.

Pravděpodobně už v té době se lékaři uchýlí k léčbě nazvané variolizace. Z nemocných lékaři odlupují puchýřky, které pak zdraví vdechují nebo jim jsou aplikovány pod kůži.

Projdou si tak nemocí řízeně a snad i lehčím průběhem, takže mají větší naději na přežití. Nicméně doložena prameny je tato metoda až v Číně v desátém století.

Dlouhá cesta do Evropy

Z Indie se nemoc a následně nemoc rozšíří do Číny, odsud do Egypta a do Turecka. A to už je jen kousek do Evropy. Zatímco ale nemoc řádí na starém kontinentu několik staletí, léčebný postup se dočká větší známosti až v 18. století.

Lady Mary Wortley Montaguová (1689–1762) se s metodou variolizace seznámí při své cestě po Osmanské říši a přiváží ji do své vlasti.

Metoda snižuje úmrtnost, ale není úplně bez rizika a nemocní stále čekají na nějaký zázrak. A ten naštěstí přichází! V roce 1796 si anglický lékař Edward Jenner (1749–1823) všímá zajímavého jevu.

Dojičky krav, které prodělaly kravské neštovice, mnohem mírnější a vlastně bezpečnou variantu nemoci, se zdají být imunní vůči pravým neštovicím. „Jak je to možné?

Co za tím stojí?“ ptá se Jenner sám sebe a protože není středověký tmář, ale osvícený vědec, rovnou zavrhne teorii o černé magii a vrhne se na zkoumání tohoto jevu.

Očkování díky kravám

V květnu téhož roku vezme hnis z puchýřků kravských neštovic a naočkuje osmiletého chlapce jménem James Phipps. Chlapec prodělá mírnou nemoc, ale brzy se zotaví. O několik týdnů později Jenner vystaví Jamese pravým neštovicím. Chlapec však neonemocní.

Jenner je nadšený: „Našel jsem způsob, jak ochránit lidstvo před touto strašnou nemocí!“ Etické otázky, jako že zkouší očkování na živém chlapci a hazarduje s jeho životem, si nepřipouští. Nicméně podle kravských neštovic získává jméno i celá metoda:

od slova vacca, kráva, je to vakcinace. Výsledek je fenomenální a metoda se rychle šíří. Lékaři po celém světě začínají očkovat a Jennerův objev je tak milníkem v historii medicíny.

Louis Pasteur a rozvoj vakcinologie

O několik desetiletí později přichází na scénu francouzský vědec Louis Pasteur (1822–1895). V roce 1885 vyvíjí vakcínu proti vzteklině. Používá oslabené kmeny viru, aby stimuloval imunitní systém bez vyvolání plnohodnotné nemoci.

Velmi zjednodušeně řečeno, imunitní systém se naučí s nemocí bojovat, pokud je oslabená nebo jsou použité její mrtvé buňky, a při jejím skutečném nástupu je tělo už připraveno a s nebezpečnými látkami si poradí už snadno.

Pasteur zavádí laboratorní metody pro vývoj vakcín a svět je zase o něco málo zdravější.