Skip to content

Obrazem: Baťův mrakodrap ve Zlíně

Jedním z nejzajímavějších architektonických počinů na našem území je konstruktivistická stavba správní budovy společnosti Baťa z roku 1938.

Jejím autorem byl významný architekt Vladimír Karfík (1901–1996). Vždyť Karfík studoval u takových architektonických veličin, jako byl Le Corbusier (1887–1965) nebo Frank Lloyd Wright (1867–1959).

Jan Antonín Baťa s prezidentem Masarykem.

Správní budova, šestnáctipatrový zlínský mrakodrap byl se svou výškou 77,5 metru nejvyšší stavbou v meziválečném Československu a druhou nejvyšší stavbou v Evropě.

Vchod do budovy.

Ale to zdaleka nebylo vše, čím tento dům byl ve své době unikátní. Byl kupříkladu kompletně klimatizován. Pro mytí oken byla na vrcholu budovy postavena kolejnicová římsa, na kterou byl zavěšen manipulační vozík, který se dokázal po fasádě stavby pohybovat pod úhlem 45 stupňů.

Výhled ze 16. patra.

Jedenadvacítka se nejvíce proslavila svou ředitelskou kanceláří, která se dokázala vznášet. Kancelář o rozměrech 6×6 metrů byla v podstatě výtahem, jezdícím rychlostí 0,75 metru za vteřinu. Nechybí zde umyvadlo s přívodem teplé i studené vody, nebo telefon, bez kterého se žádný ředitel neobejde. Místnost je elektricky klimatizovaná jednotkou umístěnou na stropě kanceláře a teplota zde tak kolísá mezi 18 až 25 °C.

Baťova kancelář.

Jan Antonín Baťa měl k dispozici ovládací panel, a tak mohl svou kanceláří jezdit z patra do patra a prosklenými stěnami sledovat, jak jeho podřízení pracují. V obřích kancelářích pracovalo 200 úředníků a Baťovu čipernému oku nic neuniklo. Inu, kamerový systém tehdy ještě k dispozici nebyl…

 

 

Foto: wikipedia, pinterest
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Lifestyle
Zobrazit více …