I když mezi vědci panuje všeobecná shoda na tom, že předchůdci dnešního člověka pocházeli z Afriky, nebylo nikdy zcela jasné, kde přesně tito dávní lidé žili. Až doteď! Skupině vědců se nyní podařilo určit oblast, kterou obývali. Kde přesně se nacházela a proč se z ní snažili naši předchůdci odejít?

Již delší dobu se ví, že předchůdci moderního člověka žili v Africe, a to už asi před 200 000 lety. Jakou oblast ale přesně obývali? Vědci za nejpravděpodobnější kolébku lidstva považují oblast dnešní Namibie a Jihoafrické republiky.

Slepá ulička

Potvrdit nebo vyvrátit toto tvrzení se svým výzkumem snažila jihoafrická genetička Vanessa Hayesová.

Když však podrobila dnešní obyvatele těchto zemí testům, během nichž zkoumala 200 genetických znaků jejich mitochondriální DNA (jež se dědí po matce), zjistila u nich jen velmi malou přítomnost potřebné mateřské genetické informace.

Byli jsme všichni Khoisané?

Stopy genomu pravěkého předchůdce dnešních lidí se ale genetikům podařilo zjistit v DNA Khoisanů.

Jde o etnikum lovců a sběračů, které se řadí k nejstarším na světě, zároveň je ovšem také geneticky nejrozmanitější.Genom Khoisanů zůstal po zhruba 70 000 let stejný. Z toho vědci usuzují, že žili na jednom místě.

Obývali oblast velkou asi jako Nový Zéland jižně od řeky Zambezi, na území dnešní Namibie, severní Botswany a Zimbabwe. Dnes je součástí rozsáhlé pouště Kalahari, nacházejí se na něm solné pláně.

Ty však dříve tvořily dno obrovského jezera jménem Makgadikgadi, jež bylo dvakrát tak velké jako Viktoriino jezero. Celá oblast bývala plná vláhy a zeleně.

Proč se rozhodli odejít?

Podle oceánografa a spoluautora studie Axela Timmermanna za to mohla změna klimatu. Jezero jejím vlivem vyschlo, oblast se pozvolna měnila v poušť. Proto se předchůdci dnešních lidí rozhodli odejít.

Část z nich před 130 000 lety zamířila na severovýchod, další o 20 000 let později na jihozápad. Tyto migrační pohyby vedly postupně k osídlení všech kontinentů.

Část původních obyvatel se ale rozhodla zůstat a adaptovala se na místní podmínky, zejména na vyprahlost země. Jejich potomky jsou zřejmě právě Khoisané, kteří zde žijí dodnes a živí se jako lovci a sběrači. Sami o sobě prohlašují, že „tu byli vždycky“.

Bylo to jinak?

Studie genetičky Hayesové má však i své kritiky.

Například profesor Chris Stringer z Muzea přírodní historie v Londýně tvrdí, že autorka vyvozuje z omezených dat příliš rozsáhlé závěry a že jiné průzkumy ukazují na to, že původní lidé pocházejí spíše z východní Afriky. Mohlo být snad kolébek lidstva více?