Sopky jsou už po staletí fascinujícím, ale zároveň i obávaným přírodním fenoménem, který může ničit a zabíjet. Po celém světě se nachází stovky vulkánů, které je kvůli jejich aktivitě pořeba sledovat. Mezi ty nejobávanější pak patří i italská sopka Vesuv.

Nebe je temné a padají z něj šedivé vločky popela. Posádka lodi, která připlula na pomoc k pobřežnímu městu Herculaneum, ze kterého měla odvézt co nejvíce lidí, tak dobře ví, co se odehrává.

Nedaleká sopka chrlí obrovské množství rozžhaveného materiálu a v okolních městech to vypadá, že vypuklo peklo na Zemi. Jen málokdo stihne uprchnout na přistavené lodě. Herculaneum je zaplaveno proudem vařícího bahna a sutě.

Podobně jako nedaleké Pompeje a Stabiae je tak v roce 79 naprosto zdevastováno zuřícím Vesuvem. Ten v dalších staletích ještě několikrát zahřmí, nikdy už se ale nekoná tak zničující erupce, jako tomu bylo v tomto případě. Už od 19. století je přitom sopka pod pečlivým dohledem seismologů.

Další tragédie

V průběhu 20. století se obavy z další erupce ještě zvýšily. Posílilo je i několik incidentů, při kterých se srdce obyvatel žijících v okolí zastavilo. Především v březnu 1944 se mnoha lidem změnil život. Sopka tehdy chrlila lávu celých jedenáct dní.

O střechu nad hlavou přišlo na 12 tisíc lidí, na 26 jich přišlo o život. I to vedlo k mnoha dalším opatřením.

Vesuv dnes neustále pozorují satelity a namířeny jsou na něj i infračervené nebo termální kamery.  Italská vláda má také připraveno několik plánů pro případnou erupci a dochází k pravidelným cvičením a testům, které mají všechny odpovědné orgány a složky připravit na případnou bleskovou evakuaci.

Statisíce v ohrožení

A Italové moc dobře vědí, proč se starat. Přímo v nebezpečné zóně kolem Vesuvu totiž žije nelegálně na 600 tisíc lidí. Odstěhovat se nechtějí. Místo považují za svůj domov, ve kterém se navíc mohou opřít o úrodnou sopečnou půdu.

Kdyby byl výbuch náhlý a silný, patrně by většina z nich vůbec neměla šanci na přežití. V širším okolí, které by patrně také bylo nějakým způsobem (podle síly erupce) ovlivněno, jich je pak přes šest milionů.

Tedy násobně víc, než tomu bylo v době výbuchu, který zahubil Pompeje. Sopka, která vznikla zhruba před 25 tisíci lety po kolizi africké a euroasijské tektonické desky, je tak právem považována za jednu z nejnebezpečnějších na světě.