Je jedním z nejslavnějších a nejdiskutovanějších věštců dějin. Skeptici nad jeho verši kroutí hlavou. A ti, kteří z nich dokážou vyčíst vize budoucnosti? Mají strach.

Dokázal Nostradamus skutečně poodhalit roušku toho, co náš čeká, a připravit lidstvo na nadcházející události?

„Zde spočívají kosti slavného Michela Nostradama, jehož božské pero bylo podle soudu všech smrtelníků jediné hodno popsat pod vlivem hvězd budoucí události celého světa.

Potomci, nerušte jeho klid,“ stojí na náhrobku jednoho z nejznámějších Francouzů všech dob. Jméno Michela de Nostradama (1503–1566) zvaného krátce Nostradamus je od 16. století skloňováno v souvislosti s řadou tragických událostí. Katastrof, které měl během svého činorodého života předpovědět.

Bojovník proti moru

„Přijeďte, potřebujeme Vás,“ čte Nostradamus v naléhavém dopise. Ani na okamžik nezaváhá a vydává se do francouzského Lyonu, kde právě propuká epidemie moru. Proslulý prorok je totiž jedním z nejvyhlášenějších lékařů své doby.

Lékařství má v genech, muži z jeho rodu léčí již po několik generací. Po studiích v jihofrancouzském městě Montpellier získává Nostradamus v pouhých 22 letech licenci k léčitelství. Na vavřínech ale rozhodně neusíná. Své znalosti prohlubuje během cest po celém světě.

Hlavně nepouštět žilou!

Nejslavnější z lékařů své doby bojuje hlavně proti nemoci zvané chabron, což je s největší pravděpodobností dýmějový mor. Mezi lékaři specializovanými na mor je Nostradamus špičkou.

Zřejmě proto, že zavrhne tehdy obvyklé pouštění žilou nebo podávání projímadel, která tělo jen oslabí a otevřou chorobě dveře dokořán. Nevídaný um na poli medicíny ale není zdaleka jediný rozruch, o který se Nostradamus postará. Do historie se zapíše také jako jeden z nejrespektovanějších proroků!

První slavná předpověď

Poté, co jasnovidec přesně odhadne smrt krále Jindřicha II. Francouzského (1519–1559), má o jeho prorockých schopnostech pochyby málokdo. Král má podle Nostradamovy předpovědi zemřít na následky zranění způsobeného kopím.

A skutečně – Jindřich umírá 10. července 1559 zasažen třískou protivníkova kopí při rytířském turnaji. Dřevo se panovníkovi zapíchne nešťastnou náhodou do oka a prorazí si cestu až do mozku.

Věděl o Hitlerovi?

Rytířské klání na oslavu svatby Filipa II. Španělského (1527–1598) se tak promění v hororovou podívanou. Událost ale zároveň odstartuje Nostradamovu prorockou kariéru, která se zařadí vedle jeho lékařských úspěchů.

Co na Nostradamových předpovědích celý svět dodnes tak fascinuje? Je to snad právě fakt, že se v jeho proroctvích objevují verše, které se dají snadno interpretovat jako vize hovořící o Napoleonovi, druhé světové válce a Hitlerovi či o pádu Sovětského svazu. Nostradamus dokonce předpoví i svou vlastní smrt.

Odhalené tajemství

„Dobrý den, panno,“ zdraví mladou dívku Nostradamus na ulici. „Dobrý den, pane,“ vrátí mu slečna pozdrav. Když to samé děvče potká věštec o hodinu později, ona jej opět se stejně kamennou tváří pozdraví: „Dobrý den, pane Nostradame.“

Načež muž s úsměvem odpoví: „Dobrý den, mladá paní.“ Toto vyprávění koluje již v Nostradamově době. Nejspíš jde jen o báchorku.

Dobře ovšem ukazuje, že už za svého života je prorok považovaný za člověka, který dokáže odhalovat roušku pravd, které zůstávají ostatním skryty. Některé události předpoví jasnovidec do detailu, ale jako každý mistr, i on se někdy splete.

I mistr prorok se utne

S kterými předpověďmi Nostradamus naštěstí šlápne vedle? Nevyjde mu například vášnivě diskutovaná třetí světová válka, která měla podle jasnovidce vypuknout už v roce 2010 či 2011. Předcházet jí měly krátce po sobě čtyři atentáty na významné osobnosti.

Celosvětový krvavý konflikt s desítkami milionů obětí předpovídá Nostradamus těmito slovy: „Čtyři nájemní vrahové – strašlivá válka nastane. Velký nepřítel lidského rodu.

Bude ještě horší ten děd – jedenáctka zplodí dvě války.  Železem, ohněm, vodou – krvavé a nelidské.“ Období před třemi lety není zdaleka jediné, kdy se žhavě diskutuje o třetí světové válce, kterou se mnozí snaží z Nostradamových proroctví vytušit.

Ale co když je chyba jen v překladu z francouzského originálu nebo špatném výkladu?

Předpověděl 11. září?

Nostradamova proroctví neuniknou pozornosti ani v souvislosti s událostmi z osudného 11. září roku 2001. Budovy World Trade Center, takzvaná „Dvojčata“, v americkém New Yorku se stanou cílem teroristického útoku.

Věštec má prý napsat až mrazivě výstižné proroctví: „V roce nového století a devět měsíců, z nebe přijde velký král děsu. Obloha bude hořet na čtyřicet pět stupňů. Požáry zasahují velké nové město.

Ve městě Yorku bude velký kolaps, dvojčata roztrhaná na kousky chaosem. Zatímco pevnost padá, velký vůdce podlehne; třetí velká válka začne, když velké město hoří.“

Podfuk s dvojčaty

Později se ale ukáže, že se jedná o pouhý podvrh. Nostradamus nikdy taková slova nevyřkne. Falešný je i další záznam, který se po útoku rychle šíří mezi veřejností a otiskne jej i řada médií:

„11. den v devátém Měsíci dva kovoví ptáci narazí na dvě vysoké sochy v novém městě a svět poté brzy skončí.“ Jde o výmysl, který vzniká až po tragické události.

Nostradamova Staletí

Takové podvody a manipulace přitom jen vrhají stín pochybnosti na pravá proroctví slavného věštce. Nostradamovo zásadní dílo Siécles, v překladu Staletí, přitom samo vybízí k chybným interpretacím.

Je plné nejasných výrazů, jinotajů, záhadných symbolů a nevšedních obratů.

Kniha obsahuje téměř 400 čtyřverší, mezi nimiž nechybí ani první úspěšná předpověď o smrti krále Jindřicha II. Siécles jsou komponovaná pravděpodobně chronologicky a od bezprostředních událostí míří napříč staletími do daleké budoucnosti.

Chaos mezi verši

Logickou strukturu bychom v jeho díle ale hledali marně. Ne všechny kusy totiž musí notně vypovídat o věcech, které se teprve mají stát. Nechybí ani několik pohledů do minulosti, kde věštec odkazuje na události, které se již staly.

Na první pohled chaotická řada vizí vzbudí rozruch už po svém uveřejnění v roce 1555. Jedni mezi verši hledají události, kterým bezmezně věří, druzí považují Nostradama za hochštaplera a podvodníka, který se chce jen zviditelnit.

Proč by ale na sebe někdo upoutával pozornost v době, kdy v Evropě ještě doznívá řádění inkvizice?

Skončil málem na hranici?

Odhalit šifry ukryté v čtyřverších tedy není zdaleka tak snadné, jak by se mohlo stát. Tajemný jazyk má ale své logické opodstatnění. Nostradamus žije v době, kdy je sebemenší projev spolupráce s nadpřirozenými silami považován za čarodějnictví a kacířství.

Hříšník pak jen stěží unikne smrti. Sám Nostradamus musí dokonce na počátku své věštecké cesty několikrát čelit obvinění z čarodějnictví!

Nejenže dokáže vidět do budoucna a předpovědět blížící se události, sám si ještě pod sebou řeže větev, když na adresu sochaře odlévajícího bronzovou sochu Panny Marie prohodí poznámku, že tvoří „čertovské dílo“.

„Vyjadřoval jsem se k mizerné kvalitě sochy,“ hájí se věštec a radši se opět vydává na cesty.

Proč mu lidé věří?

Nostradamovým jazykem se stanou silně metaforické verše zahalené tajemstvím. Básně s nejasným významem představují skvělý způsob, jak zamaskovat předpovědi budoucnosti, zachránit si kůži, a přesto zanechat dar příštím generacím.

Skeptikové ale zdůrazňují, že Nostradamus možná v podstatě neví, o čem mluví – a vidí v něm šarlatána. „Vysoké procento úspěšnosti Nostradamových veršů je založeno na pouhé touze lidí jim uvěřit,“ tvrdí pochybovači.

Interpretace předpovědi si tak lidé prý přizpůsobují již proběhlým událostem. Proč by ale věštec tak riskoval? Jeho schopnosti mu naopak mohou vynést daleko spíše trable.

Užíval drogy?

Podle mnohých je Nostradamus největším astrologem všech dob. Označit jej za pouhého astrologa se ale ukazuje jako chyba. Předpovídá narození spousty osob až v době po jeho smrti, je tedy beze sporu i věštcem.

Jedna z teorií předpokládá, že Nostradamus užívá dokonce psychedelické drogy, které mu dopomáhají ke stavu transu, v němž může naplno rozvinout své prorocké schopnosti.

Vize pomocí kouzelné hůlky

Nejméně jasné je pak jeho označení za kouzelníka. To, že věštec využívá tajné nauky a zakázané rituály, vyvrací řada Nostradamových znalců. Ti ale patří mnohdy mezi zaryté katolíky.

Nostradamus sám sice ve svém díle nazývá čarování „pohrdáníhodným“, zároveň ale spousta jeho veršů působí okultně. „Člověk sedí v noci sám na mosazné třínožce, oddává se tajným učením.

Malý plamének šlehá z osamělosti, přináší víře novou naději, “ praví verše, které jasně ukazují na Nostradamův zájem o mystiku, a pokračují dále popisem jistého magického rituálu vyvolávajícího vize budoucnosti pomocí kouzelné hůlky.

Začátek nové epochy

Nostradamovy pravdy a omyly se ukazují až s nezastavitelným tokem času. Řada z předpovědí ale vychází do puntíku. Například verše:

„Pak nastane začátek (nové epochy – pozn. redakce), jež se bude sama v sobě obsahovat, potrvá dlouho a v jejím prvním roce dojde k velkému pronásledování křesťanské církve, horšímu než v Africe, a to propukne v roce tisíc sedm set devadesát dva.“

Rok 1792, tedy období Velké francouzské revoluce, skutečně změní tok dějin. 10. srpna se uskuteční povstání proti přívržencům krále Ludvíka XVI. (1754–1793), které vede až a k popravě krále. Rebelie se stane základem ideologií, které hýbají světem po dalších 250 let.

Vláda tyranie

„Kapitán velkého Německa dav uchvátí výřečností svou a proslovy.

Válečníci hranice Dunaje si podrobí, aby víru hlásali ve svůj kříž ze železa pokřivený.“ To jsou slavná slova, která podle obecné představy predikují nástup Adolfa Hitlera (1889–1945) a druhou světovou válku.

Mnohé Nostradamovy verše jsou nejednoznačné a mohou se vztahovat na více osob s podobnými vlastnostmi.

O koho tedy šlo?

Kupříkladu slova o muži, který „bude nosit barbarské jméno, které Tři sestry získají, bude mluvit k velkému národu, slovy i činy, jeho sláva a jeho vážnost budou větší než kteréhokoli jiného muže“, lze dost dobře možná přisoudit Adolfu Hitlerovi, ale i Napoleonovi I. Bonaparte (1769–1821), kontroverznímu francouzskému vojevůdci a císaři.

Právě proroctví o těchto dvou nemilosrdných politicích jsou považována za jedna z nejpřesnějších.

Předpověděná Fukušima

Je pátek 11. března 2011 a východní pobřeží japonského ostrova Honšú se za chvíli zbortí pátým nejsilnějším zemětřesením v novodobé historii. V 14:46 místního času Japonsko zasahují otřesy půdy dosahující děsivých 8,9 stupně Richterovy škály.

Ničivá vlna tsunami vysoká 10 metrů na sebe nenechá dlouho čekat. Pustoší vše, co jí stojí v cestě. Katastrofa má ale pokračování. Svět s obavami sleduje poškození jaderné elektrárny Fukušima. Z areálu uniká radiace a hrozí havárie zasaženého reaktoru.

Japonsko je v šoku. Záhy se ale rozletí série zpráv o dávných předpovědích, které mají na katastrofu upozorňovat. Jedno z proroctví patří i slavnému Nostradamovi.

Z Francie do Japonska

„Velmi blízko Auch, Lectoure a Mirande bude po tři noci z nebe padat oheň. Důvod bude ohromující i podivuhodný. Zakrátko přijde zemětřesení,“ předpovídá jasnovidec. Názvy měst odkazují na jih Francie.

Co má však jižní Francie a oheň padající z nebe společného s japonskou tragédií? Dva dny před zemětřesením započnou výjimečně silné erupce na Slunci.

Kvůli nim dochází v zemském magnetickém poli k mimořádným výkyvům, a tak se na nezvyklých místech objevuje polární záře. Nejúžasnější podívaná je k vidění právě ve Francii. Záhy po prvních hlášeních o polární záři se země v Japonsku začíná chvět.

Co nás čeká?

Jak se záhadný Nostradamus staví k budoucnosti, před níž se ocitáme nyní? Podle vykladatelů jeho veršů se blízká budoucnost ponese ve znamení muslimské invaze do Evropy.

„Z Orientu přijde punské srdce sužovat Jadran a dědice Romulovy, provázeno libyjským vojskem. Třeste se Meliťané, blízké ostrovy budou liduprázdné,“ popisuje prorok své vize.

Podle jednoho z nejznámějších odborníků na Nostradama, Jeana Charlese de Fontbrune (1935–2010) dává tento verš jasné a zřetelné vodítko.

Zaútočí muslimové i epidemie

„Slovy punský, poenus, a libyjské vojsko označuje Nostradamus muslimské země a islámský radikalizmus, zejména severní Afriku. Dědicové Romulovi jsou Italové a Meliťané obyvatelé ostrova Malta,“ vysvětluje Fontbrune.

Pět zeměpisných názvů ve čtyřverší se týká Středozemního moře. Ohnisko, odkud vzejde útok, je prý třeba hledat na Středním, nikoli Dálném východě. V nejbližší době se navíc máme na co těšit.

Máme očekávat epidemie užitkového dobytka, přírodní katastrofy, války i zamoření vegetace.

Až za hranice naší soustavy

Neděste se však přespříliš. Konec světa se podle Nostradama rozhodně nekoná. Ve svém díle se totiž zabývá i dalekými budoucími časy. Například kolem roku 2070 prý bude potvrzena pravost Bible a křesťanství se sjednotí v jedno náboženství s judaizmem.

Zaběhnuté systémy možná přestanou lidstvu vyhovovat. V roce 2140 totiž budou prý učiněny pokusy o zrušení peněz. Mohou se dokonce vyplnit i vize, jaké známe z vědeckofantastických filmů.

Podle Nostradama bude vyspělé lidstvo konečně schopné proniknout daleko za hranice sluneční soustavy. První taková výprava se má uskutečnit v roce 2350. Ruku v ruce s vesmírnými výpravami má dojít i ke kolonizaci okolních galaxií.

Pozor na genetiku

Čtvrté století třetího milénia přinese podle interpretace jasnovidcových veršů dalšího bubáka, který dělá vrásky mnohým lidem již dnes. Genetika a její užívání se prý naprosto vymknou kontrole a člověk tak výrazně změní přírodu.

Zda k lepšímu, nebo horšímu, ale již Nostradamus neupřesňuje. Prorokovy poslední předpovědi se vážou k roku 3797, po něm už žádná další proroctví nenásledují. Magický rok 2012 tak evidentně nic neznamenal ani pro Nostradama samotného.

Podle Nostradamových slov má lidstvo najít správný klíč k jeho proroctví až v roce 2055. Stanou se jeho další vize reálnými?