Domů     Ničivé tornádo: Smrtící větrný vír smete vše, co mu stojí v cestě!
Ničivé tornádo: Smrtící větrný vír smete vše, co mu stojí v cestě!
6.11.2020

Nejvíce tornád vzniká v Severní Americe, ty nejničivější se vyvíjejí z bouřek označovaných jako supercely.  Jakou devastující silou může tornádo udeřit? Jak úspěšné je jejich předpovídání?

reklama

Tornádo je silně rotující vítr se zhruba vertikální osou, jež má tvar nálevky či chobotu, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu. Jeho vznik se pojí s bouří označovanou jako supercela.

Za vše může supercela

Ta vznikne, když vzduch zahřátý od zemského povrchu či mořské hladiny začne rychle stoupat směrem vzhůru ve formě velkých bublin. V určité výšce zkondenzuje do malých kapiček a vznikne oblak typu cumulus.

Obsahuje-li vzduch hodně vody, vytvoří se mohutnější bouřkový mrak, cumulonimbus, pod jehož jádrem se pak nejčastěji formují tornáda.

reklama
Většina tornád má rychlost větru okolo 180 km/h a šířku pod 100 metrů, jejich trasa pak měří několik kilometrů. Vyskytnout se však mohou i supersilná tornáda o rychlosti větru až 480 km/h a šířce přes 3 km, které mohou putovat i 100 km.
Většina tornád má rychlost větru okolo 180 km/h a šířku pod 100 metrů, jejich trasa pak měří několik kilometrů. Vyskytnout se však mohou i supersilná tornáda o rychlosti větru až 480 km/h a šířce přes 3 km, které mohou putovat i 100 km.

Předvídatelnost? Minimální!

Výskyt tornád je značně nepředvídatelný, neboť příchod silných bouří ještě neznamená, že se objeví i tornádo. Obyvatelé postižených oblastí se o nich často dozvídají jen s minimálním předstihem. Nejlepší obranou proti tornádům je útěk.

Ke klasifikaci tornád se používá tzv. Fujitova stupnice, která byla představena v roce 1971 japonsko-americkým meteorologem Tedem Fujitou.
Ke klasifikaci tornád se používá tzv. Fujitova stupnice, která byla představena v roce 1971 japonsko-americkým meteorologem Tedem Fujitou.

Nejničivější z ničivých

1. Daultipur a Saturia, Bangladéš

V roce 1989 zde udeřilo nejničivější a nejsmrtelnější tornádo v historii, jež města prakticky srovnalo se zemí, zemřelo 1 300 lidí.

2. Tri-state tornádo, USA

Roku 1925 udeřilo na hranici států Illinois, Missouri a Indiana. Jeho trasa měřila neuvěřitelných 352 km, při jeho řádění zemřelo minimálně 695 osob.

Nejčastěji se vyskytují tornáda ve Spojených státech.
Nejčastěji se vyskytují tornáda ve Spojených státech.

3. Manikganj, Sigair a Nawanganj, Bangladéš

Tornádo udeřilo v roce 1973 a srovnalo se zemí 9 vesnic, zemřelo na 681 osob.

4. Pákistánské tornádo

V roce 1969 zasáhlo tornádo Východní Pákistán, o život při něm přišlo na 660 lidí.

5. Valetta, Malta

Zřejmě v roce 1551 (či 1556) udeřilo silné tornádo v oblasti zálivu Grand Harbour,v němž leží hlavní město ostrova Malta Valletta, o život připravilo asi 500 osob.

1200 tornád za rok

Nejvíce tornád se vyskytuje v Severní Americe v tak zvané tornádové aleji, která se táhne od povodí řeky Mississippi mezi Skalistými horami a Apalačským pohořím a zahrnuje státy Texas, Kansas, Oklahomu a Nebrasku.

Ročně jde i o 1200 tornád, z nichž 1 % tvoří nejničivější tornáda o síle EF4 až EF5.

Nejničivější tornádo se přehnalo přes Litovli v roce 2004.
Nejničivější tornádo se přehnalo přes Litovli v roce 2004.

ČR a tornáda

Vzhledem k tomu že výskyt supercel je v Česku spíše ojedinělý, nejsou u nás tornáda příliš běžnou záležitostí. Jejich síla není nikterak ničivá.

Supercelární tornáda se u nás vyskytnou tak 2 ročně, nesupercelárních pak 5. Nejničivějším tornádem v ČR bylo to, které udeřilo v roce 2004 v Litovli. Došlo k poničení a poboření budov, veřejného osvětlení a značení, silnic i chodníků, vyvrácení stromů. Vítr při něm dosahoval rychlosti 252 až 332 km/h.

reklama
Foto: Shutterstock.com, Wikimedia Commons
Související články
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
Věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
reklama
casopis
věda a technika
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
Pozor, padá hvězda! Proč si máme něco přát?
Všichni víme, že hvězdy spadnout nemohou. Žhavé plynové koule obíhají po svých drahách kolem středu galaxie, a pokud je tedy nepohltí černá díra, žádné místo ani směr, kam by mohly padat, ani není! Proč nás tedy „padající hvězdy“ inspirují i matou už tisíce let? Když bohové pohlédnou z nebe na Zemi, pootevřou nebeskou klenbu. A […]
záhady a tajemství
Mýtus o milosrdném diktátorovi padl: Franco předal tajný seznam Židů nacistům
Generál Francisco Franco vládl Španělsku až do sedmdesátých let minulého století. Navzdory autokratické vládě v domovské zemi se snažil na mezinárodní scéně vystupovat jako pragmatický politik. Dlouhá desetiletí se o něm vytvářel i mýtus, že v době holocaustu za druhé světové války chránil židovskou komunitu na území Španělska. Tak dlouho se chodí se džbánem k řece […]
Tajemství hanzovního přístavu: Proč je Rostock posedlý magickými sedmičkami?
Rostock je bývalé hanzovní město, které najdeme v severním Německu. Důležitý obchodní přístav je spojený s legendou o magických sedmičkách. O co se jedná? Číslo 7 mělo mít ve středověku významnou symbolickou funkci. Sídlo, jež se vhodným způsobem identifikovalo s číslem 7, mělo požívat Boží ochrany. V Rostocku je magie sedmiček označována jako „Rostocker Sieben“. Stala se součástí tamní městské kultury. I […]
Ostrov hrůzy u Dubrovníku: Proč jeho cena na realitním trhu strmě padá?
V roce 1944 připlouvá k pobřeží ostrova Daksa u Dubrovníku loď. Hned, jak utichly její motory, započaly hrůzné události, které rezonují v tomto regionu i v současnosti. Co se zde stalo?  Daksa je pro Dubrovník jeho nejbližší ostrov. V minulosti byl využit jako lokalita pro umístění majáku. Klid a spiritualita, které na tomto malém kousku souše […]
Démon našich vod: Proč je lepší nechat bílého sumce na pokoji?
Obří bílé tělo stoupá k hladině a okolní příroda utichá. Démon, strážce, duch vodního světa na nás milostivě okem spočinul. Raději ho nerušte. V evropské mytologii a folklóru je bílý sumec zjevením, které vyžaduje respekt. Albinismus je vzácná genetická porucha ztráty pigmentu. Výsledkem je jedinec, který se výrazně odlišuje od ostatních svého druhu. Když se k tomu […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz