Hektolitry vody, padající do propasti. Vodopády, jejichž jedna strana leží v USA a druhá v Kanadě, přitahují obdivovatele přírodních krás, páry na líbánkách i dobrodruhy. Někteří se je pokusí zdolat v sudu, jiní je přejdou po laně.

A na to je třeba mít v kapse platný pas!

I když jsou impozantní, nejsou nejvyšší na světě. Existují stovky jiných vodopádů, které je v tomto ohledu překonají. Většina z nich má však mnohem méně vody. Je to tak kombinace výšky a objemu, která dělá z Niagarských vodopádů neuvěřitelně působivou atrakci.

3

Niagarské vodopády (Niagara Falls) se skládají ze tří samostatných vodopádů na řece Niagara, která vytéká z Erijského jezera a vlévá se do jezera Ontario. Největší a nejznámější je Podkova (Horseshoe Falls), dosahující výšky zhruba 57 metrů, převážná část se přitom nachází na území kanadské provincie Ontario.

Protéká jimi největší množství vody z celých Niagarských vodopádů, jde o celých 90 procent. Menší Americký vodopád (American Falls) má výšku 21 až 34 kvůli obřím balvanům na jeho základně a Nevěstin závoj (Bridal Veil Falls) měří 24 m.

Tento nejmenší vodopád leží celý na území amerického státu New York.

58

Řeka Niagara je spojovací kanál mezi Erijským jezerem a jezerem Ontario, patřícími mezi Velká jezera. Měří 58 kilometrů.

18 000

Řeka Niagara a celá pánev Velkých jezer, jejíž je součástí, je dědictvím poslední doby ledové. Před 18 000 lety bylo jižní Ontario pokryto ledovými příkrovy o tloušťce 2 až 3 kilometry. Při jejich postupu dále na jih vyhloubily pánve Velkých jezer.

Při posledním tání vypustily do těchto pánví velké množství vody. Dnes je méně než 1 procento vody Velkých jezer doplňováno například srážkami a podzemní vodou. Zbytek je dědictví z poslední doby ledové a jde o „fosilní“ vodu.

60

Překvapivě zelený odstín řeky Niagary pochází z rozpuštěných solí a jemně „mleté“ horniny, zachycené především z vápencových ložisek, ale pravděpodobně také z břidlic a pískovců pod touto vrstvou. Odhaduje se, že každou minutu se Niagarskými vodopády prožene 60 tun rozpuštěných minerálů.

1950

Aby se zachovala přírodní krása Niagarských vodopádů, omezila smlouva mezi kanadskou a americkou vládou z roku 1950 spotřebu vody v elektrárnách. Umožňuje vyšší odklon vody jen v letních nocích a v zimních měsících.

V rozmezí 8-22 hodin v období od 1. dubna do 15. září a 8-20 hodin od 16. září do 31. října, tedy v turistické sezóně, nesmí být průtok nad Niagarskými vodopády menší než cca 2800 metrů krychlových za sekundu.

V ostatním období musí dosahovat minimálně 1400 m3/s.

18

Velká jezera obsahují asi 18 procent světových zásob sladké vody. Voda z nich by pokryla celou Severní Ameriku a sahala by do výšky asi 1 metru.

1677

První popis Niagarských vodopádů je připisován belgickému misionáři Louisi Hennepinovi (1626-1704) v roce 1677, nicméně není prvním Evropanem, který tato místa navštíví. A za prvního člověka, který poskytne vědecký popis vodopádů, se považuje finsko-švédský přírodovědec Pehr Kalm (1716-1779).

1

První osobou, který zvládne sjezd Niagarských vodopádů v sudu, je v roce 1901 učitelka Annie Edson Taylorová (1838-1921), která si tento adrenalinový kousek nadělí jako dárek ke svým 63. narozeninám. Pár dní předtím však pustí dolů vodopádem Podkova na testovací jízdu svou kočku Iagaru.

Ta je pro změnu prvním zvířetem, které se na tuto trasu vydá a vyvázne bez zranění. Annie Taylorová je po své jízdě potlučená, ale nic zásadního jí není. V dalších desetiletích se pokoušejí vodopády překonat další odvážlivci, ať už směrem dolů v různých plavidlech anebo napříč třeba po laně.

Dnes jsou podobné pokusy zakázány pod vysokými pokutami. Nicméně v roce 2012 se provazochodec Nick Wallenda (*1979) stane prvním člověkem po 116 letech, který přejde přes vodopády na základě zvláštního povolení od vlád obou států.

Celková délka jeho lana je 550 metrů a na cestu si s sebou vezme pas, který musí předložit na kanadské straně vodopádů.

40

I když jsou v zimě obyčejně pokryté ledem, řeka ani vodopády nezamrzají úplně. Kompletně se zastavily následkem zamrznutí pouze jednou a sice v roce 1948 asi na 40 hodin.

1812

Jedna z nejstarších dochovaných vlajek USA je trvale vystavena v Old Fort Niagara. Pochází z roku 1812 z doby britsko-americké války.

600

K nejoblíbenějším atrakcím u vodopádů je vyhlídková projížďka lodí Maid of the Mist. První loď, která začala jezdit v roce 1846, byla převozní. O 2 roky později začala pořádat rekreační plavby. Dnes jsou turistům k dispozici 2 plavidla, každé uveze až 600 pasažérů.

30

Asi před 11 000 lety byly Niagarské vodopády mezi dnešním Queenstonem v Ontariu a Lewistonem v New Yorku, ale eroze hřebene způsobila, že vodopády ustoupily přibližně o 11 kilometrů na jih. Současná rychlost eroze je přibližně 30 centimetrů za rok.

Tímto tempem přestanou asi za 50 000 let Niagarské vodopády existovat.

13

Poprvé je využita síla vodopádů k výrobě energie v roce 1759, kdy poslouží muži jménem Daniel Joncaire (1714-1771) k pohánění jeho pily. První vodní elektrárna dodává o 122 let později elektřinu pár mlýnům a pouličnímu osvětlení několika ulic.

A v roce 1895 je zde postavena podle návrhu Nikoly Tesly (1856-1943) první významná hydroelektrárna na světě. Spojené státy americké začnou stavět v roce 1957 obrovskou vodní elektrárnu se 13 generátory.

Když je v roce 1961 spuštěna, jde o největší vodní elektrárnu západního světa a dodnes je nejvýznamnějším dodavatelem elektrické energie ve státě New York.

2

Města Niagara Falls (kanadská provincie Ontario) a Niagara Falls (americký stát New York) jsou spojeny dvěma mezinárodními mosty. Rainbow Bridge nedaleko od vodopádů poskytuje skvělý výhled a je určen pro neužitková vozidla a chodce.

Whirlpool Rapids Bridge leží necelé 2 kilometry severně od Rainbow Bridge. Má dvě patra, nahoře jezdí vlaky, zatímco dole je vozovka.

8 000 000

Tolik návštěvníků každým rokem přijede obdivovat půvab Niagarských vodopádů.