Život v ideálním světě je snem většiny lidí. Pro každého to ale může znamenat něco jiného. Na březích řeky Wabash v americkém státě Indiana se o to pokusí hned dvě komunity. Ani jedna nemá dlouhého trvání, ale ta druhá po sobě zanechá neobyčejné dědictví.
V roce 1804 dorazí do Spojených států amerických skupina německých luteránů, kteří se oddělili od oficiální církve. Při hledání náboženské svobody založí komunitu v Pensylvánii. Stráví zde v klidu deset let, než jejich sen o izolovaném životě ohrozí příliv nových sousedů.
Svůj další domov najdou na území dnešního státu Indiana, kde na 80 km2 postaví více než 180 domů a dalších budov a místo nazvou Harmony.
Soběstačná komunita
Jako společnost i jako jednotlivci usilují o křesťanskou dokonalost v každém aspektu svého každodenního života. Jejich komunita je uspořádaná a soběstačná, návštěvníci navíc tvrdí, že je město neobyčejně krásné.
Harmonisté si vydělávají hlavně produkcí textilu, řemeslných výrobků, masa, alkoholu a koženého zboží ve vysoké kvalitě, takže vše jde dobře na odbyt. Přesto se nakonec rozhodnou vrátit se zpět do Pensylvánie, kde je v té době více obyvatel německého původu a založí novou komunitu s názvem Economy, což je dnešní město Ambridge.
Slibné začátky
Když poslední kolonisté opouštějí Indianu v roce 1825, je už jejím novým vlastníkem bohatý průmyslník velšského původu Robert Owen (1771-1858), který doufá, že v jeho městě bude vzkvétat vzdělání a sociální rovnost.
Jeho obchodní partner William Maclure (1763-1840), movitý podnikatel a uznávaný geolog, přiláká do New Harmony mnoho známých učenců počátku 19. století, včetně přírodovědce Thomase Saye (1787-1834), jeho kolegy Charlese Alexandra Lesueura (1778-1846), geologa Gerarda Troosta (1776-1850) anebo ranou feministku a spisovatelku Frances Wrightovou (1795-1852). Ty následuje řada dalších intelektuálů. Město dokonce přijme svou vlastní ústavu, která je založena na spolupráci, společném vlastnictví, svobodě projevu i ohleduplném a laskavém jednání.
Dědictví ztraceného snu
Ale už v roce 1827 se plány Roberta Owena zhroutí, když tento experiment zničí osobní konflikty a nedostatek disciplíny členů komunity zejména v pracovní oblasti. Navzdory tomu tento utopický sen významně přispěje americkému vzdělávacímu programu i vědě.
Feministické aktivity pak zvýší národní zájem o volební právo žen. Po rozpadu komunity zůstane mnoho jejích členů v New Harmony a činnost města pokračuje. Je založena řada různých škol, vychází několik novin, vědci pokračují ve své činnosti a vzdělávají své nástupce.
Například jeden ze zakladatelových synů David Dale Owen (1807-1860) zde provádí státní a federální geologické průzkumy a používá New Harmony jako své ústředí i neoficiální geologickou školu.
Rušné město
Zkrátka nepřichází ani společenský život, konají se zde koncerty, plesy i přednášky a místní divadelní skupina je uznávaná po celém státě Indiana. Kromě mužských klubů, jako například Jockey Club, se ve městě zrodí i jeden z prvních ženských klubů v Americe.
Je jím literární společnost Minerva Society. Zdejší rušný život a aktivity utne americká občanská válka (1861-1865). Dnes je více než 30 staveb z časů obou komunit americkou národní historickou památkou a v místě žije asi 800 lidí, kteří se však už k Owenovým myšlenkám nehlásí.