Mladý císař František Josef I. zavítá na vídeňský ples. V tom ze zástupu vyšňořených šlechticů vystoupí rozlícená žena. Oči jí jiskří nenávistí a ona strašlivým hlasem přísahá pomstu panovníkovi i jeho rodině. Tak popisuje pověst příčinu úpadku mocného rodu. Mohlo by na ní být něco pravdy?
Píše se rok 1793 a někdejší francouzská královna Marie Antoinetta (1755 – 1793) se vztyčenou hlavou kráčí na popraviště. Dřív než se do její vznešené šíje zatne ostří gilotiny, zaplní se obloha obrovskými černými havrany.
Při jejich křiku leckterého z přihlížejících zamrazí. Přivábila ptáky pouze vyhlídka na hodování na mrtvém těle, nebo se jednalo o pověstné Turnfalken, nadpřirozené havrany, kteří se prý zjevují vždy, když má někdo z habsburské dynastie zemřít?
Pomsta za násilnou smrt?
Podle rodové pověsti předci mocného rodu kdysi vyvraždili všechny havrany na svém rodném hradě Habsburg v dnešním Švýcarsku. Od té doby všechny Habsburky údajně pronásledují přízraky černých ptáků, kteří věští svým urozeným vrahům smrt.
Tento příběh zní jako pohádka, ale s Habsburky se pojí ještě mnohem zlověstnější kletba. Roku 1848 vypukne v Maďarsku povstání. Účastní se ho také mladý hrabě Michael Károlyi (†1848).
Teprve osmnáctiletý císař František Josef I. (1830 – 1916) ho nechá popravit. Tento čin vzbudí nenávist Michaelovy matky, která prý pronese: „Ať je jeho rodina vyhlazena.
Jeho život nechť je zmařen a jeho děti jsou přivedeny k zatracení!“ Naplnila se hraběnčina strašlivá kletba?
Krev císařových nejbližších
Samotný František Josef sice prožije dlouhý život, ale jeho ženu Alžbětu Bavorskou, známou jako Sissi (1837 – 1898) zahubí atentátník, jeho syn Rudolf (1858 – 1889) spáchá se svou milenkou sebevraždu, jeho bratra Maxmiliána (1832 – 1867) popraví mexičtí revolucionáři a jeho synovec František Ferdinand d´Este (1863 – 1914) zahyne při atentátu v Sarajevu, což vede k rozpoutání I. světové války a následně k zániku habsburské monarchie.
Mohlo všechny tyto tragédie skutečně zavinit prokletí zhrzené ženy?
