Jsou dny, kdy vstupenku do říše snů nedostanete, ať děláte co děláte. Převalujete se ze strany na stranu, donekonečna počítáte ovečky, spánek prostě nepřichází. A když už se dostaví, stejně jste každou chvíli vzhůru. Útěchou vám může být fakt, že nejste zdaleka sami…
Není nic blahodárnějšího než dobrý spánek. Jeho délka a kvalita je naprosto nezbytnou součástí regenerace organismu, ovlivňující jeho správnou funkci. Stále více lidí si však o něčem takovém může nechat jen zdát.
Vždyť nespavost neboli insomnie a další poruchy spánku trápí přibližně 30–40 procent světové populace! Častěji ženy než muže, a její výskyt stoupá s narůstajícím věkem. Mimochodem, věděli jste, že s některou z poruch spánku se potýká každý druhý Čech?
Potíže s usínáním mohou mít rozličné příčiny. Někdy je to těžší večeře, jindy stres v práci nebo strach z obtížného úkolu. Někteří takto reagují na úplněk. Takové nesnáze však většinou mizí s odstraněním jejich původu. Jenže co když se z občasné nespavosti stane chronická?
To už bývá problém! Insomnii totiž dělíme na krátkodobou a dlouhodobou. Ta první by nás neměla trápit více než čtyři týdny a většinou při ní není potřeba rad lékařů. Často vzniká jako reakce na psychické nebo tělesné potíže či jen změnou spánkového režimu.
Dlouhodobá neboli chronická nespavost je už horší. Trvá více než měsíc a o slovo se hlásí alespoň třikrát týdně. Takový stav už musí být svěřen do odborné péče, jinak hrozí další zdravotní komplikace včetně těch psychických.
Pacienti trpící chronickou nespavostí si snáze vypěstují závislost na alkoholu, stimulačních látkách (kávě) či lécích. Jedním z důvodů zvýšeného výskytu nespavosti v pokročilejším věku může být melatonin neboli hormon spánku a tmy.
Jeho hladina udává náš biorytmus. Ovlivňuje oběh krve, tlak, teplotu, metabolismus, pohlavní hormony, imunitu, stárnutí i psychiku. Jsme-li ve tmě, hladina melatoninu začne stoupat, pomůže nám usnout a náš organismus zrelaxovat. Nejvíce ho máme v pubertě. S narůstajícím věkem se však schopnost výroby melatoninu postupně snižuje.
Lékaři při léčbě nespavosti sázejí v první řádě převážně na hypnotika. Ta je však nutné užívat opatrně, aby se nespustila závislost. Nevhodná jsou zejména pro děti, a to ani v malých dávkách. Léky se v léčbě poruch dětského spánku téměř nepoužívají.
Hypnotikum bezpečné pro děti totiž v podstatě neexistuje. Komu léky na spaní nevoní, může zkusit „babské rady“. I při nich je však potřeba postupovat s rozmyslem.
Hojně doporučovaná třezalka tečkovaná sice obsahuje poměrné účinné látky, v kombinaci s antidepresivy však dokáže nadělat víc škody než užitku. Navíc může ovlivnit účinek některých dalších léků.
Pokusit se navodit spánek lze pomocí mnoha čajů běžně dostupných v lékárnách. Obvykle obsahují meduňku lékařskou, kozlík lékařský či chmel otáčivý. Jedním z nejúčinnějších „prášků“ na spaní je údajně čokoláda s vyšším podílem kakaa.
Má pozitivní vliv na naši náladu, navozuje pocity štěstí a spokojenost, čímž napomáhá usínání. Někteří radí vypít před spaním sklenici teplého mléka se lžičkou medu.
Skvělým uspávacím prostředkem jsou podle dalších hlasů banány, jablko či mořské ryby obsahující omega-3 mastné kyseliny, látky podporující zdravý rytmus spánku a bdění. Rozporuplným pomocníkem je naopak alkohol.
Odstraňuje sice napětí a úzkost a lépe a lehčeji se nám tak usíná. Zejména v druhé půlce noci je však spánek méně kvalitní, což vede k častějšímu probouzení. A poslední možností, pokud už všechny rady selhaly, je dle lidového receptu počítat ovečky.