Domů     Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
16.6.2020

„Postarejte se o něj!“ křikne lodní důstojník na mladou stevardku a do náručí jí vloží dítě. Žena jej oběma rukama obejme a v záchranném člunu začnou klesat. Titanic se v tu dobu už nebezpečně naklání na příď.

Píše se 15. duben 1912 a údajně nepotopitelný parník jde po nárazu na ledovec ke dnu. Z více jak dvou tisíc lidí na palubě toho dne zahynou dvě třetiny z nich. Mezi zachráněnými je i Nepotopitelná Violet.

„Je mi líto. Připravte se na nejhorší,“ oznámí lékař matce a ta propukne v pláč. Malá Violet Jessopová (1887–1971) má však tuhý kořínek a navzdory mínění doktora se z tuberkulózy vykřeše.

Po otcově smrti se s matkou a sourozenci přestěhuje do Anglie, kde se v 21 letech stane stevardkou. Nejdříve pracuje u společnosti Royal Mail Line a poté přestoupí k White Star Line. Právě na jejích palubách uteče hned třikrát hrobníkovi z lopaty. 

Štěstí v neštěstí měla Nepotopitelná Violet vrchovatě. Dožila se 83 let.
Štěstí v neštěstí měla Nepotopitelná Violet vrchovatě. Dožila se 83 let.
reklama

Zatím bez obětí 

Díky svým schopnostem i půvabu je Violet poslána na v té době největší civilní plavidlo světa, zaoceánský parník RMS Olympic. Během plavby z anglického Southamptonu se ale loď dne 20. září 1911 srazí s válečným křižníkem Hawke.

Při střetu se naštěstí zaplavily jen dvě vodotěsné komory parníku a ten se tak dokáže sám dopravit zpět do přístavu.

Nehoda se sice obejde bez obětí na životech, ale i tak je Violet po nepříjemné zkušenosti ráda, že se záhy dostává na palubu lodi, o níž se tvrdí, že je nepotopitelná. V dubnu 1912 vyplouvá přes oceán směrem do New Yorku. Na zádi této chlouby všech moří se skví nápis „Titanic“. 

Následky srážky parníku RMS Olympic s válečným křižníkem Hawke.
Následky srážky parníku RMS Olympic s válečným křižníkem Hawke.

Jen ženy a děti 

Hudba hraje, lidé tancují a na stůl se ve velkém nosí ty nejvybranější pochoutky. Málokdo tuší, že Titanic si právě o ledovec roztrhl trup a do šesti předních záplavových komor se právě proudem valí ledová voda.

Nějakou dobu to trvá, než si posádka uvědomí úplnou šíři škod. Až po hodině začnou pasažéři opouštět loď v záchranných člunech.

Violet je pověřena, aby pro neanglicky hovořící pasažéry názorně ilustrovala, jak se mají evakuovat. „Po nějaké době mi lodní důstojník nařídil, abych se posadila do člunu číslo 16, a ukázala tak jedné ženě, že je naprosto bezpečný.

Když pak člun začal klesat, důstojník mi položil na klín dítě,“ píše v memoárech Jessopová. Mnozí by se po tak drastické zkušenosti zařekli, že již nikdy nevstoupí na loď, ne tak Violet. 

Titanic zvěčněn na své patrně poslední fotografii. Potopil se 15. dubna 1912.
Titanic zvěčněn na své patrně poslední fotografii. Potopil se 15. dubna 1912.

Boj s lodním šroubem 

Brzy nato totiž vypukne první světová válka a Jessopová se jakožto sestra Červeného kříže dostane na palubu parníku HMHS Britannic, jenž funguje coby plovoucí lazaret.

V listopadu 1916 však loď najede nedaleko řeckých ostrovů na námořní minu a do hodiny je pod hladinou! Z asi tisícovky lidí na palubě jich zemře „pouhých“ 30.

I z plovoucího lazaretu HMHS Britannicu unikla Violet jen tak tak.
I z plovoucího lazaretu HMHS Britannicu unikla Violet jen tak tak.

Jednou z obětí mohla snadno být i Jessopová, jejíž záchranný člun začal vtahovat lodní šroub. Zachránila se díky rychlému skoku do vody, během nějž se však praštila o lodní kýl do hlavy a utrpěla zlomeninu lebky.

Slečna nepotopitelná, jak se začne Jessopové přezdívat, nehodu se štěstím přežije i tentokrát. Do důchodu odejde až po druhé světové válce. Usadí se v anglické vísce Great Ashfield, kde ve věku 83 umírá na selhání srdce. 

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
Historie
Božský vítr: Zachránil kdysi nejen Japonsko, ale i dalmatské město Korčula
S galérami si vichr pohrává jako s dřevěnými třískami. Vesla se lámou a muži na palubách lodí propadají zoufalství. Ještě před několika okamžiky to byla hrdá válečná flotila. Posádky čekaly boj a krev. Zdá se však, že město nevěřících zachránila síla mimo tento svět! Píše se rok 1571. Dalmatské město Korčula uchránil před vpádem osmanských vojsk ničivý […]
Historie
Ikonické kleště průvodčích. Děrovačka jízdenek a kód, který nikdo nečte
Obyčejná jízdenka, kovové kleště a cvaknutí, které kdysi patřilo k cestování stejně jako rachot kol. Jenže dírka v papírku není jen památkou na průvodčího s brašnou. Může prozradit, kdo ji udělal, jaký lístek cestující drží v ruce a někdy i to, jak důmyslně se dopravci brání podvodníkům. Dopravní historie se zkrátka občas vejde do otvoru […]
Historie
Španělská invaze do Anglie: Nepřemožitelná Armada? Cha!
Na anglický trůn usedá 17. listopadu 1558 protestantská Alžběta I. (1533–1603). Španělský král Filip II. (1527–1598) to nemůže snést. Ještě před chvílí byl přeci anglickým spoluvládcem své ženy Marie I. Tudorovny (1516–1558) a země musela být nekompromisně katolická! Filip má ze zámořských kolonií až desetkrát vyšší příjmy, než Alžběta, a tak se rozhodne vrátit ostrovní […]
svět zločinu
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Když se z much stali pomocníci kriminalistů
Moucha bzučí, larva se krmí a kriminalista má o jednu stopu navíc. Hmyz, který většina lidí odhání od oběda, totiž dokáže vyšetřovatelům napovědět, jak dlouho leží mrtvé tělo na místě. Zrod forenzní entomologie přitom provázejí středověké příběhy, překvapivé objevy i důležité varování: ani ta nejpilnější muší rodinka neumí vystavit úmrtní list s přesným datem a […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz