Zaduní rána z brokovnice. Sekané olovo se zakousne do masa. Ozve se srdceryvný výkřik. Střelec chladně pohlédne na schodiště, kde zůstaly cákance krve. Potom klidným krokem zamíří na vyhlídku z věže. Pod ním se rozprostírá celý univerzitní kampus.
I když je léto v plném proudu, dole se jako mravenci míhají studenti i zaměstnanci školy. Zabiják sevře pušku a rozhlédne se. Nabízí se mu tolik cílů! Stačí si jen vybrat.
Zprávy o masakrech ve vzdělávacích institucích chrlí média po celém světě. Zdá se, že v poslední době se s těmito incidenty roztrhl pytel. Kdo si ale myslí, že se jedná o fenomén několika posledních dekád, hodně se plete.
Už v roce 1966 hledá zaměřovačem své oběti teprve 25letý Charles Whitman. Nachází se přitom na akademické půdě univerzity v texaském Austinu. Stihne zabít nebo zranit desítky lidí, než ho zneškodní policejní projektily.
Magazín KRIMI REVUE vás vezme na děsivou exkurzi do „hlavy“ masového vraha, který měl původně nalinkovanou úplně jinou budoucnost.
Nadějný chlapec rozšíří armádní řady
Ozvěny 2. světové války, které se donesou až do města Lake Worth na Floridě, přehluší křik čerstvě narozeného chlapce.
Charles Whitman si své hlasivky poprvé procvičí 24. června 1941, tedy zhruba půl roku předtím, než japonské síly provedou drtivý útok na Pearl Harbor, americkou základnu v Tichomoří. Mysl uplakaného kojence ale mezinárodní konflikt nijak netíží. Bez ohledu na jeho dramatický vývoj rychle roste a prospívá.
Tuhý režim despotického otce
Na rozdíl od řady masových a sériových vrahů si nemůže stěžovat na živoření v neúplné rodině. Jeho dětství přesto není ideální. Citlivě vnímá agresivitu otce vůči ženě, která mu dala život. Pán domu vládne svým nejbližším tvrdou rukou.
Bývá despotický a od všech vyžaduje naprostou poslušnost. Pokud není spokojený s tím, jak se jeho potomci chovají nebo jak jsou úspěšní, neváhá je fyzicky a psychicky trestat.
Inteligenci rozhodně nepostrádá
Charlesovi rozhodně nechybí inteligence. Už v 6 letech mu test IQ naměří hodnotu 138 bodů. Tou dobou se také začíná měnit tvář světa. Pro Spojené státy už nepředstavují největšího nepřítele Japonci nebo němečtí nacisté, ale Sovětský svaz.
Na obří šachovnici se schyluje k taktické bitvě supervelmocí, známé jako studená válka. V Američanech převládá silný patriotismus, obzvlášť v konzervativních státech na jihu země.
Každý člověk, u kterého existuje byť jen náznak podezření z náklonnosti ke komunismu, se ocitá na černé listině a stává se takřka štvanou zvěří. Na pozadí tohoto národního vývoje se odvíjí osud nadějného školáka, sportovce a milovníka adrenalinu.
Motivace v podobě výprasku
Jako nejstarší ze tří bratrů má Charles na bedrech nejvíce zodpovědnosti. K radosti silně věřící matky Margaret slouží jako ministrant v římskokatolickém kostele – stejně jako oba jeho sourozenci.
Když je mu 12 let, dosáhne ve skautském oddílu na hodnost Eagle Scout. Patří mezi nejmladší chlapce, kterým se něco takového podařilo. „Rodiče na tebe musejí být pyšní,“ slýchá ze všech stran.
Pravdou je, že kdyby ve své píli polevil, mohl by se dočkat důrazné pobídky v podobě výprasku. „Bylo to energické dítě, které ale neprovádělo žádné klukoviny,“ vzpomíná jedna ze sousedek.
Rád vyráží na lov
Teenager naváže pevné pouto se skautským vedoucím Josephem Leducem. Později s ním a se svým otcem podnikne několik výprav do divočiny. Pokud jde o lov, ten se pro něj stane velkou vášní.
„Jeho táta tvrdil, že dokázal veverce vystřelit oko už v 16 letech,“ uvedou po čase chlapcovi kamarádi. Whitman starší kvituje Charlesovy střelecké kvality s neskrývaným nadšením.
Sám sbírá nejrůznější typy pušek a pistolí a po synech požaduje, aby zbraně nejen dokonale ovládali, ale také je dokázali vyčistit a celkově se o ně starat.
Uteče z rodného domu?
Mladíkova hvězda zazáří i na střední škole St. Ann´s High School v Palm Beach. Svými prsty lehce tančí po klávesách klavíru, stejně jako v nich dokáže pevně sevřít baseballový míček.
V 16 letech zbrzdí jeho cestu ke skvělé budoucnosti zranění, související s havárií na motorce. Když uplynou další dva roky, dojde k zásadnímu zlomu. Mentalita dospívajícího muže se dostává do střetu s extrémně přísnou výchovou ze strany hlavy rodiny. Jak z toho ven?
Narukuje k námořnictvu
Dne 6. července 1959, krátce po 18. narozeninách, narukuje Charles k námořní pěchotě. Udělá to navzdory zarytému nesouhlasu dominantního otce. „Když jsem se jednou vrátil domů, táta na mě nastoupil. Měl jsem upito, takže jsem se ani nemohl pořádně bránit.
Několikrát mě udeřil a tlačil mě směrem k bazénu,“ stěžuje si Whitman Leducovi, důvěrnému příteli, který v průběhu let oblékl roucho duchovního. Mladík tak vysvětluje, proč poměry v rodném domě už nedokáže dále snášet.
Když je na cestě do vojenské oblasti Parris Island v Jižní Karolíně, jeho otec se ještě snaží přesvědčit hlavouny v armádě, že pro ně není ten pravý. Marně. Čerstvého nováčka čeká 18měsíční úvodní turnus v zátoce Guantanamo.
Prahne po dalším studiu
V uniformě se Whitmanovi daří. Využije především své zkušenosti z loveckých výprav. Brzy si vyslouží odznak snajpra. Jeho výsledky jsou ohromující. Dosáhne 215 z 250 možných bodů při střeleckých zkouškách.
Míří přesně jak na statické terče ve velké vzdálenosti, tak na cíle, které se pohybují. V roce 1960 požádá o možnost dalšího vzdělávání pod hlavičkou armády.
Díky své inteligenci nemá problém hravě „sfouknout“ požadované testy a přesvědčit komisi, aby schválila jeho zápis do přípravného kurzu v Marylandu. Tady se popere s matematikou a fyzikou. Další metu představuje vysoká škola.
