Historie je plná krutovládců a psychopatů na trůnech. Za jednoho z nejhorších v dějinách lidstva je považován římský císař Caligula. Důstojnou konkurentkou se mu stává královna Ranavalona I., která během své vlády dokáže zlikvidovat přibližně třetinu madagaskarské populace.

Těžko lze najít krutější vládkyni, než je královna Madagaskaru Ranavalona I. (1778-1861). Na trůn se dostane, aniž na něj má nárok a během své vlády rozsévá především smrt, nenávist a utrpení.

Ve své době i mnohem později je považována za tyranku anebo šílence. V novodobé literatuře je na ni už mnohdy nahlíženo jako na zdatnou političku, která chránila politickou a kulturní svrchovanost svého národa, byť si k tomu nevybrala ideální metody.

Ani sami obyvatelé Madagaskaru nejsou dnes v názoru na královnu jednotní.

Teď královnou jsem já…

Jako dívka jménem Ramavo, narozená na aristokratickém dvoře je z politických důvodů provdána za syna krále Andrianampoinimerina (1745-1810), prince Radama (1793-1828), kterého panovník ustanoví za svého nástupce.

I když má Ramavo status první manželky mezi všemi ostatními královskými ženami, není Radamovou oblíbenou manželkou a neporodí mu ani žádné dítě.

Když král Radama I. umírá bez potomků, oprávněným dědicem se podle místního zvyku má stát jeho synovec jménem Rakotobe. Vdova Ramavo se však s pomocí několika důstojníků prohlásí za královnu a přijme jméno Ranavalona I. Podle tamního zvyku pochytá, uvězní a popraví své politické odpůrce včetně synovce svého muže a jeho rodiny.

Její korunovace se koná 12. června 1829.

Nezvracíš? Jsi vinen!

Královna Ranavalona I. roku 1835 zakáže domorodcům praktikovat křesťanství a misionářům jej šířit. Ti nakonec raději opustí její království. Kdo se přes její zákaz nehodlá křesťanské víry vzdát, čeká ho krutý osud.

Lidé jsou popravováni, například zavěšením na lano a následným svržením do skalního údolí, zbaveni majetku, odsouzeni k doživotní tvrdé práci anebo jinak tvrdě potrestáni.

Tvrdí se, že obviněné dávala upalovat anebo uvařit zaživa. Dalším tvrdým opatřením, kterým královna udržuje pořádek ve své zemi, je jakási boží zkouška viny či neviny. Obviněný je nakrmen třemi kuřecími kůžičkami s jedem, extrahovaným z plodů tamního stromu, nazývaného v domorodém jazyce „tangena“. Pokud obviněný všechny tři kousky kůže vyzvracel, byl nevinný. Pokud se mu to nepovedlo a zemřel, byl vinen a potrestán „nebeskou spravedlností“. Historikové odhadují, že jen v souvislosti s touto praktikou docházelo během královniny vlády zhruba k 3000 úmrtí ročně.

Konečně lepší časy

Během své vlády využívá Ranavalona I. řadu poradců z řad aristokratů. Jejím prvním hlavním poradcem se stává mladý důstojník Andriamihaja. Je s největší pravděpodobností také otcem královnina syna, prince Rakoto (1829-1863), který se narodí jedenáct měsíců po smrti svého oficiálního otce, krále Radamy I. Ani její milenec neujde královnině kruté povaze, na naléhání konzervativní frakce podepíše rozsudek smrti nad tímto mužem a to za údajné čarodějnictví a zradu.

Královna umírá ve spánku 16. srpna 1861. Na trůně ji vystřídá její syn Rakoto, který už během jejího života nesouhlasí s jejími metodami a politikou a přijme královské jméno Radama II. Zruší většinu nařízení své matky a obnoví styky se světem, zejména s Evropou.