Jana z Arku vedla francouzská vojska v boji proti Angličanům během stoleté války.
Mladá, údajně krásná Jana z Arku (1412-1431), nadaná schopností učarovat davům i mocným, neohrožená bojovnice a skvělá velitelka, kterou vedla pevná víra v Boha a vlastní přesvědčení o správnosti svých činů.
Nakonec ji však zničilo to stejné, co ji vyneslo vzhůru.
Narozena do války
Brzy po Johančině narození postoupila dlouholetá válka mezi Francií a Anglií do třetí fáze.
Anglický král Jindřich V. a francouzský král Karel VI. podepsali roku 1420 smlouvu, na jejímž základě měla francouzská koruna po smrti Karla VI. připadnout anglickému králi. Mezi francouzským lidem se rozhořel obrovský odpor. Mladinká Jana tak vyrůstala v době obecné nespokojenosti.
Bohem vyvolená
Anglická vojska drancovala Francii, pustošila její rodný kraj a silně věřící dívka se denně modlila za záchranu Francie. Od 13 let prý začala mít vidiny a slýchat hlasy svatého Michaela, svaté Kateřiny a svaté Markéty.
Ti ji sdělili, že je Bohem vyvolená a měla by na sebe obléci mužský šat a jet osvobodit Orléans a později celou zemi. Dívka tomu uvěřila a veřejně vystoupila se svým přesvědčením, aby vyslyšela Boží hlas. A lidé jí uvěřili.
Silná a neohrožená válečnice
Už v březnu 1429, v pouhých 17 letech, přesvědčila krále o svých viděních a dostala od něj skromné vojsko. Na korouhev si na znamení své panenské čistoty nechala vyšít květ lilie. Neohroženě vyjela vstříc obsazenému Orléans, které opravdu dobyla.
Tím ale její svatá bitva teprve začala. Hnána úspěchem a podporou krále dobývala další města, přičítala si mnohá vítězství a byla rozhodnuta pokračovat až do úplného vyhnání anglických vojsk ze země.
Zrazena vlastním lidem
Král se začal Johančiny slávy a schopnosti působit na ostatní bát. Svěřoval jí proto stále menší, ale o to nebezpečnější úkoly. Nakonec byla v květnu 1430 při jedné z obnovených výprav zrazena a zajata Burgunďany, spojenci Anglie.
Angličané od nich zajatou dívku koupili a postavili ji před soud. V něm byla Johanka odsouzena jako čarodějnice, kacířka a ďáblova služebnice. O rok později byla veřejně upálena.
Avšak mladá mučednice svou krátkou, ale intenzivní aktivitou v letité válce pomohla lidu Francie k vítězství.
Když král Karel VII., následník Karla VI., získal nadvládu nad skoro celou Francií, požádal o obnovení církevního procesu a Johanka byla posmrtně prohlášena za oběť justičního omylu.
Jana z Arku, přezdívaná Panna Orleánská, byla roku 1920 prohlášena za svatou. Stala se také spolu patronkou Francie.
Florence Nightingalová reformovala zdravotní péči v 19. a 20. století
Florence (1820-1910) měla to štěstí, že se narodila do zámožné, vzdělané a vlivné rodiny. Díky tomu získala pod vedením svého otce vynikající vzdělání, což nebývalo u dívek 19. století časté.
Ovládala pět jazyků, měla nadání pro matematiku a statistiku, ale věnovala se také studiu hudby, umění, historie a literatury. Obzvláště knihy ji uhranuly a po celý život ji zajímaly hlavně ty o zdravotnictví a nemocničních a hygienických zařízeních.
V nemocnici jako doma
Od svých 18 let cestovala s rodiči a sestrou po Evropě. Na cestách se seznámila s myšlenkami feminismu a zatoužila stát se ošetřovatelkou a pomáhat těm, kteří to potřebují.
Ač si rodiče přáli, aby se dobře vdala a starala se o rodinu, během cest jí nikterak nebránili v návštěvách nemocnic. Z každé takové návštěvy si vedla pečlivé zápisy o zdejší organizaci, práci lékařů, hygieně, ale i stavebním uspořádání jednotlivých oddělení.
Po deseti letech se rodiče konečně smířili s její touhou pracovat jako ošetřovatelka a svolili jí odjet za studiem.
Všestranná žena
Po několika letech studia se vrátila do Anglie, kde získala místo manažerky v Institutu péče o nemocné dámy. Byla nejen ošetřovatelkou, ale postupně se stala také schopnou organizátorkou a vedoucí nemocnice.
Mimo jiné se snažila o vytvoření oddělení, rozdělených podle diagnóz pacientů. Během krymské války navrhla vytvořit ženskou zdravotní polní službu. Pod jejím vedením byly ve vojenských nemocnicích vyčištěny všechny prostory, vybudovány prádelny a toalety.
Pracovala ve dne i v noci a zavedla mnoho hygienických pravidel, která měla prokazatelně vliv na zdraví vojáků.
Uznávaná reformátorka
Protože si byla vědoma, že žena velmi obtížně prosadí jakoukoliv reformu, přesvědčila královnu Viktorii, aby byla vytvořena komise pro reformy vojenského zdravotnictví.
Založila první necírkevní školu pro ošetřovatelky, založenou na moderních vědeckých principech, a později otevřela také vysokou školu medicíny pro dívky.
Celý život neúnavně podporovala vzdělávání sester a byla přesvědčená, že pomáhat může pouze vzdělaná, inteligentní a samostatná žena. Správná péče o nemocné podle Florence v bodech : zdravé a čisté prostředí, čerstvý vzduch, funkční odpady, dostatek světla.
Během svého života napsala přes 200 knih, zpráv a článků, které pomohly zlepšit zdravotní péči v Anglii, ale také třeba Indii, Africe nebo v Americe v průběhu občanské války.