Výzkumníkům z univerzity v Augsburgu se podařilo stvořit ten největší syntetický diamant na světě. Podle měření dosahuje 155 váhových karátů a jeho průměr činí okolo 92 mm.
Vědci uvádějí, že se tento umělý minerál od svých skutečných „příbuzných“ ani trochu neliší, a to ať svými vlastnostmi, nebo složením. S jeho užitím ve šperkařství se ale prozatím určitě nepočítá, sloužit bude spíše v technice.
Slavná předloha
K výtvoru vědcům posloužil jako předloha známý diamant Cullinan 1, jenž zdobí žezlo britské královny Alžběty II. (1926). Cullinan je zřejmě největší ze všech devíti úlomků rekordního drahokamu, nalezen byl v Jižní Africe před více než 100 lety.
Fyzikové z Augsburgu představili syntetický kámen, který sice nemá tak působivou historii, ale průměrem svou předlohu předčil, a navíc je asi třikrát lehčí.
Nový způsob výroby
Unikátní metoda, která dala diamantu vzniknout, spočívala z připravení vrstvy iridia (Ir), na ni vědci nanesli molekuly uhlovodíku, a diamantový podklad tak postupně, vrstvu po vrstvě, nabýval.
Umělý nerost by měl podle jeho stvořitelů najít uplatnění jako náhrada již používaných materiálů v optice, elektronice a mechanice.
Nadějná budoucnost
Tvůrci jednotně tvrdí, že syntetické drahé kameny mají ve vědě velkou budoucnost, z jejich dílny ostatně pocházejí dva kusy, které využívá Conseil Européen pour la recherche nucléaire – Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) v měřicích zařízeních velkého hadronového urychlovače.
