Je prosinec roku 1959. Sověti se spolu s Maďary, východními Němci, Poláky a Čechoslováky usnášejí na plánu vybudování nejdelšího ropovodu světa. Jeho klíčový význam se nezměnil ani v současnosti, většina dodávek ropy a zemního plynu plyne do Česka právě ropovodem Družba.

Ropovod v šedesátých letech spojuje státy bývalé Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) se Sovětským svazem a ve své době se stává nejdelším. Klíčovým bodem této infrastrukturní stavby je běloruský Mozyr, kde se rozbíhá dvěma směry.

Až na břeh Jadranu Severní větev Družby odvádí suroviny do Polska a Německa, jižní větev směřuje přes Ukrajinu, kde se dál dělí na větev mířící do Česka přes Slovensko a na větev, jež končí v Chorvatsku na pobřeží Jadranu.

S budováním se začíná až v roce 1961 a hotovo je o deset let později. Ropovod s přátelským názvem Družba nicméně činí východoevropské země fakticky závislé na dodávkách ropy z Ruska.

Osudová závislost Právě proto se Česko v devadesátých letech podílí na budování ropovodu Ingolstadt z Bavorska. Za den protéká Družbou do zemí Evropské unie asi 1,6 milionu barelů černého zlata. Celková délka stavby je 4000 kilometrů, přes území České republiky pak vede 505 kilometrů ropovodu.