Návštěvníci zatají dech. Zírají do prázdných očí lebky. Kdo a proč kvůli téhle monstrózní stavbě zamřel? Z lidských kostí je zde složeno všechno. Lustry, zdi, ornamenty. Memento mori. Připomeňte si svoji smrtelnost. Výzdoba patřila lidem, jejichž život vyhasl při morové epidemii.
Na hromadné hroby narazili v roce 2020 archeologové během rekonstrukce kostnice v Sedlci u Kutné Hory.
V místě už jich tak je 34! Obsahují celkem přes 1300 obětí, a to pocházejících z doby hladomoru v roce 1318 a z morové epidemie, která vypukla o 30 let později. „Je to evropský unikát.
Předtím byl největší počet jednoznačných obětí moru v Londýně, kde je kolem 700 obětí, takže my jich tu máme trochu víc,“ vysvětlil archeolog Jan Frolík.
Sedlecká kostnice se tak zapisuje do kulturního dědictví jako největší morové pohřebiště v Evropě.
Vyčteno z kostí
Kapacita milánského hřbitova je příliš malá, proto zde v roce 1210 vzniká kostnice, ke které je roku 1270 přistavěn kostel San Bernardino alle Ossa. Lebky a kosti, poskládané v obrazcích, kontrastují s monstrózní architekturou.
V rakouském Hallstattu vzniká v 16. století kvůli nedostatku místa na hřbitově kostnice, ve které se dnes nachází na 1200 lebek. Všechny jsou opatřené jmény svých majitelů, jejich životními daty i různými ornamenty.
Ostatky z války i epidemií
Kapucínská krypta z roku 1631, ležící pod kostelem Početí Panny Marie v římské ulici Vittoria Veneta, obsahuje vystavené ostatky přibližně 4000 mnichů. Význam má jednoznačný: Lidem má připomínat konečnost jejich života.
Farář Václav Tomášek zakládá roku 1776 kostnici v Čermné na území Kladska. Jsou zde ostatky mrtvých z třicetileté války, ale i epidemií cholery, které v lokalitě proběhly. Zdi zdobí asi 3000 lebek, základy tvoří až 21 000 koster.
