Mount Everest. Nejvyšší hora světa byla zároveň jeden z posledních nezdolaných milníků v moderní historii lidstva. Od roku 1953, kdy Everest poprvé zdolali Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norgay, se však výstupy na 8 848 metrů vysoký vrchol značně proměnily a stala se z nich téměř komerční záležitost.
Expedice, při nichž se však o výstup pokoušeli i netrénovaní horolezci, často končily tragédiemi.
Od roku 1953 byly jen dvě sezony, při nichž na Everestu nikdo nezemřel – sezona 1977, kdy dosáhli vrcholu jen dva horolezci, a pandemií omezená sezona 2020.
DVĚ TRAGICKÉ SEZONY
Vůbec nejtragičtějším obdobím v historii Everestu byly nedávné sezony 2014 a 2015, značně poznamenané přírodními katastrofami. 16. dubna 2014 se vlivem nebývale teplého počasí utrhla v seraku na ledovci Khumbu ve výšce zhruba 5 500 metrů nad mořem ledovcová lavina, která zabila šestnáct šerpů a těžce zranila dalších devět.
Na stejném místě se přitom odehrála tragédie už v roce 1970, kdy pád laviny v seraku zabil při natáčení dokumentárního filmu šest šerpů.
Prakticky přesně o rok později, 25. dubna 2015, zabila lavina utržená po mohutném zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály ještě v základním táboře na úpatí Everestu 19 lidí. Dodnes jde o nejtragičtější incident na nejvyšší hoře světa.
LIDÉ POLAPENÍ V ZÓNĚ SMRTI
Vůbec nejznámější tragédie se však na Everestu odehrála v roce 1996. Horolezci ze dvou skupin zabývajících se výstupy na nejvyšší horu světa zůstali kvůli sérii zdržení a špatných rozhodnutí uvězněni ve tmě ve sněhové bouři v takzvané zóně smrti více než 8 000 metrů nad mořem.
Pět z nich, včetně vůdců obou týmů Robba Halla a Scotta Fischera, zahynulo. Zahynuli také tři policisté z indicko-tibetské pohraniční stráže, které také zaskočila bouře. Další horolezci přežili s těžkými zraněními a omrzlinami.
Mnoha z nich zachránil život kazašský horolezec Anatoli Boukreev, který se třikrát sám vydal v noci do zóny smrti hledat přeživší. O rok později byl za své činy vyznamenán, ale ještě během té samé sezony zemřel po pádu laviny na Annapurně.
Bylo mu 39 let.
Nejvyšší hora světa si vyžádala už více než tři stovky lidských životů. Je to moc, anebo vlastně málo, když uvážíme, jaký byznys se z výstupu, který byl dlouho považován za nemožný, stal?