Žijí v nehybné podobě nepoddajné sádry s jasnými kritérii: výška maximálně 68 cm, bílé vousy, červená čapka a úsměv. Hlavně ten úsměv! Jenže za posledních 20 let se ze zahradních trpaslíků staly figurky s melancholickým zjevem v melancholické době.

O jejich práva se bije na 1700 „teroristů“ z Fronty za osvobození zahradních trpaslíků!

Nechtějí výkupné, nevydírají ani nezabíjejí, prostě jen chtějí vrátit trpaslíky do jejich „přirozeného“ prostředí. Nejčastěji do lesů, do parků, před kostely. Trpaslíci prý potřebují trávu.

Na facebookovém profilu fronty jsou stovky snímků trpaslíků s kulomety, s pouty a transparenty: „Útěk!“ V tomhle fotoalbu se trpaslíci nesmějí.

Demonstrativní sebevražda

Jde o nejaktivnější a zároveň nejpacifičtější organizaci světa. Myšlenka založit ji napadne Fritze Friedmanna už v roce 1981 s jediným bodem – učit tolerantnosti v zahradní architektuře. Jenže dalších 15 let pouhými slovy nic nesvedou.

Trpaslíci dál živoří v ostudných podmínkách „dvorků a zanesených jezírek“, a tak začne být fronta aktivní. K vůbec první akci dojde v roce 1996 ve francouzském Alençonu.

Během dalších měsíců její členové ukradnou přes 150 trpaslíků se vzkazem, že si zaslouží stejnou svobodu, s jakou kdysi dávno vznikaly. Fronta založí výcvikový tábor zahradních trpaslíků a v roce 1998 zorganizuje „masovou sebevraždu“.

V Briey, malém městečku východní Francie, se obyvatelé probudí do atmosféry nasáklé sádrovou smrtí, kdy se 11 figurek houpe z klenby mostu se smyčkou kolem krku a dopis na rozloučenou vedle:

„Až budete číst tyto řádky, nebudeme součástí vašeho sobeckého světa, kde jsme sloužili pouze jako pěkná dekorace.“

Front de Libération des Nains de Jardins

K největším záškodnickým akcím dojde před 10 lety.

Nejdřív jistý houbař na předměstí francouzského Nantes najde místo hřibů 100 klobouků trpaslíků, kde pod některými stojí „osvobozen“ a rok nato se vyskytne 86 figurek na dvorku jedné základní školy ve francouzském Limoges: „Tady je seznam všech trpaslíků.

Vraťte je majitelům, ale do důstojných podmínek.“ Policie všechno prošetří, jedná se totiž o krádež. „Ano, můžeme potvrdit, že za útokem na trpaslíky stojí Front de Libération des Nains de Jardins.“

Poleťte s trpaslotour

Fronta se za 30 let existence rozroste z Francie do Švýcarska, Itálie, Španělska, Spojených států a především Německa. Právě tady podle posledního sčítání trpaslíků žije na 18 milionů figurek!

Němci trpaslíky zbožňují, nicméně suverénně nejfantastičtější sbírkou s více než 2 000 exemplářů se pyšní Angličanka Ann Atkinová. Ale protože jim dává lásku a hlavně přirozené prostředí, fronta ji nechává být.

Na co ale zaútočila, to je díra v oboru cestovního ruchu. Jen pár let před snímkem Amélie z Montmartru (2001) se objeví fenomén cestujících trpaslíků. Nejdřív zmizí ze zahrad a objevují se v různých částech světa.

Členové fronty si je posílají z jednoho konce světa na druhý a vždy je fotí před nejtypičtější dominantou města.